Moje rodina – 10. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

Nejhloupější apríl mého života stál syna manželství

2 minuty čtení

Aprílové žertíky mohou být velká legrace, ale když to přeženete, napáchané škody už nikdy nevezmete zpátky. V mládí jsem aprílové žertíky zbožňovala. Měla jsem smysl pro kanadské žertíky, a proto jsem se na 1. duben vždycky pečlivě připravovala. Později jsem na tento bláznivý zvyk rezignovala. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti, rodinu a starosti. Vzpomněla jsem si na něj až ve chvíli,

zobrazit více >>

Život s jedináčkem není vůbec jednoduchý

2 minuty čtení

Myslela jsem si, že ho předělám, že se změní a nebude už tak přecitlivělý. Když ale přišly děti a problémy, myslela jsem, že náš vztah nevydrží. Libor je jedináček a jeho rodiče ho hodně rozmazlovali. Otec v něm viděl svého následovníka, musel se věnovat všemu, co bylo v rodě tradicí snad už od pátého kolena, maminka k němu vzhlížela a opečovávala ho, jako by byl princátko. Vždycky mu ve všem u

zobrazit více >>

Nevím, jak se sblížit s dcerou

5 minut čtení

Jsem matka tří dětí, ale dnes bych chtěla psát jen o své dceři. O dceři, kterou nade všechno miluji, ale s níž mám pocit, že jsem se navždy vzdálila. Když se narodila, měla jsem pocit, že mám vše, co si jen žena může přát. Byla krásná, zdravá a já byla šťastná, že mám kouzelnou malou holčičku a že je zrovna moje. Narodila se jako poslední, benjamínek, po dvou starších bratrech. Jako malá byla n

zobrazit více >>

Snacha se mi pořád jen směje

5 minut čtení

Když se můj syn oženil, byla jsem šťastná. Snacha mi přišla milá, chytrá, a hlavně jsem viděla, jak moc ji můj syn miluje. A o to nám, rodičům, jde v první řadě. Doufala jsem, že spolu budeme s Lindou dobře vycházet. Jenže roky plynuly a já mám pocit, že jsme si snad nikdy úplně nerozuměly. Nedávno jsme spolu seděly u kávy a ona se smála. „Vy jste ale staromódní, mami,“ prohlásila a zakroutila

zobrazit více >>

Bratr se dokázal změnit, je z něj slušný člověk

2 minuty čtení

Byla to černá ovce naší rodiny. Všichni jsme nad ním postupně zlomili hůl. Odešel do světa, a když se po letech vrátil, byl z něho někdo úplně jiný. O tom, že se člověk může změnit, jsem přesvědčená. Dokázal mi to můj mladší bratr Štěfan. Od dětství s ním byly jen samé problémy, ve škole se pral, odmlouval a byl neposlušný. Nebyl snad měsíc, aby nemuseli rodiče do ředitelny. Když bylo bratrovi

zobrazit více >>

Překonali jsme dávnou sousedskou nenávist

3 minuty čtení

Díky dávné rodinné tragédii byly u nás Velikonoce zakázaným svátkem. Trvalo dlouhá léta, než se staly zase svátkem radosti a veselí. Od nepaměti měly pro mě velikonoční svátky temný nádech. Záviděla jsem dětem, že si mohou tento radostný jarní svátek užívat tak, jak tomu bylo na vesnici běžné. V naší rodině nejenže se Velikonoce neslavily, ale naopak se zapalovaly svíce a všichni se ponořili do

zobrazit více >>

Odloudila mi mého syna

3 minuty čtení

Byla jsem mámou, která dala svému synovi vše, co potřeboval. Vyrůstal v láskyplném domově, kde se cítil v bezpečí. Jenže pak jej vytrhla ona! Když si Robert vzal za ženu Janu, měla jsem pocit, že vše bude v pořádku. Byla to dívka z dobré rodiny, zdála se milá a laskavá. Měla jsem radost, že našel někoho, s kým chce strávit zbytek života. Bydleli u nás ve velkém domě a vše se zdálo idylické.

zobrazit více >>

Hledala jsem pravého tátu

5 minut čtení

Celý život jsem byla otcova holčička. Měl pro mě slabost, říkal mi princezno a já si myslela, že mi svět leží u nohou. Ležela jsem vedle táty v nemocnici a držela ho za ruku. Dýchal mělce a věděla jsem, že už nemáme moc času. Pak se na mě podíval očima, které už nebyly tak jasné jako dřív, a zašeptal: „Musím ti něco říct.“ Ten mrazivý pocit, jak to vyslovil, si budu navždy pamatovat. „Nejsem

zobrazit více >>

Ukázalo se, že můj manžel má osm dětí

3 minuty čtení

Všichni jsme mého muže Rudolfa léta považovali za tichého stydlína. Pak jsem se nestačila divit, když jsem zjistila, kolik jeho dětí po světě běhá. Inu, tichá voda břehy mele! Náš vztah byl v začátku hodně rozpačitý. Rudolf vysedával ve studovně naší knihovny, kde jsme já dělala knihovnici. Přišel, sotva pozdravil, když se mnou mluvil, tak celý zčervenal. Působil dojmem stydlivého ňoumy. Vůbec

zobrazit více >>

Staré dopisy z půdy měly sílu dynamitu

3 minuty čtení

Moji rodiče se jen hádali. Už spolu nedokázali být ani minutu. Táta se odstěhoval a máma plakala. Musela jsem rychle zasáhnout. Naši byli totálně rozhádaní. Každý večer jsem poslouchala řeči o rozvodu. Byla to hrůza. Nechtěla jsem, aby se rozvedli. Radila jsem se s kdekým, všichni říkali, že do toho nesmím zasahovat, že to musím nechat na nich, na dospělých. Že prý mi do toho nic není. Jakpak b

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›