Domů     Moje city mu byly k smíchu
Moje city mu byly k smíchu

Roman byl moje první velká školní láska. Jenomže, zatímco já milovala jeho, on byl zakoukaný do mé nejlepší kamarádky Jany, která ovšem jeho city vůbec neopětovala.

Jeho přízeň, kterou jí projevoval, ji obtěžovala. Vyhýbala se mu, a když už se s ním střetla, dělala si z něj akorát legraci. „Když já ji tak miluji!“ svěřoval se mi Roman a mně ho bylo tak líto.

Zároveň jsem si říkala, proč plýtvá svou láskou k holce, která jím akorát opovrhuje a přehlíží tu mou. Jenomže, věděl vůbec, že ho miluji? Nikdy jsem mu to neřekla.

Bylo mi trapné mu nadbíhat, když jsem věděla, že jeho srdce je obsazené Janou. Co měla ona, co já jsem neměla? Jistě, byla hezká, vysoká a blond. Já malá, hubená tmavovláska. Ale moje srdce bylo na pravém místě, otevřené pro jakýkoli náznak Romanovi přízně. Jenomže on byl jako zabedněný.

Dělal si ze mě legraci

„Proč si nenajdeš jinou, když tě Jana nechce?“ zeptala jsem se ho jednou a on se na mě podíval, jako kdyby mě chtěl opravdu upálit. „Jsi se zbláznila?“ kroutil hlavou. „A koho jako? Třeba tebe?“ začal se smát. Zrudla jsem vzteky. Najednou mi bylo tak hrozně, že bych ho nejradši zabila.

Moje láska se v mžiku proměnila v nenávist. Takhle si mě dobírat! Co si to vůbec dovoluje? „Já bych tě nechtěla,“ odsekla jsem mu a srdce mi tlouklo, jako kdyby mi mělo vyskočit z těla. „Opravdu ne?“ začal do mě rýpat, jako do něj vždycky rýpala Jana.

„To tedy ne!“ rudla jsem ve tváři. „Proč? Byli bychom docela pěkný pár, ne?“ smál se. „Nakonec jsme oba sami, nezadaní, nikdo nás nechce, tak proč to nezkusit? Třeba by nám to spolu vyšlo,“ provokoval mě.

Kamarádka si našla kluka

Kdyby věděl, jak ho miluji, nikdy by se ke mně nemohl takhle chovat. Nebo možná ano, protože on ke mně nic necítil. Byla jsem jenom prostředníkem, přes kterého se mohl dostat k Janě. Přece jsem to věděla už dávno.

„Jsi dnes nějaká smutná!“ prohlížela si mě Jana. „Nejsem,“ odsekla jsem jí, protože jsem se s ní nechtěla bavit.

„To přejde,“ chlácholila mě. „Zato já jsem zamilovaná!“ zasnila se. „A do koho?“ divila jsem se. „Do Lukáše,“ vzdychla zase. „On je tak úžasný!“ básnila o něm. „Vy už jste spolu měli rande?“ podivila jsem se.

„Pozval mě do kina,“ prozradila mi a tím náš rozhovor skončil. Musela za Lukášem.

Další zlomené srdce

Jana jakoby se mnou přestávala pomalu, ale jistě kamarádit. Dávala víc přednost Lukášovi, než mě, a to mě velmi zraňovalo. Jednoduše dospěla dříve než já, ale to jsem si v tom věku ještě nedokázala vysvětlit.

„Máš nějaké zprávy?“ Roman mě dostihl na školní chodbě. „O kom?“ dělala jsem, že nevím. „Přece o Janě!“ ušklíbl se. „Je zdravá a má se dobře,“ odsekla jsem stroze. „A má dneska rande,“ dodala jsem. „Cože?“ Roman se zastavil, jakoby v tu chvíli zkameněl.

„S Lukášem. Poval ji včera,“ vychutnávala jsem si svoje malé vítězství.

„Ten zmetek!“ zuřil Roman. „Moc dobře věděl, že Janu chci já! Slíbil mi, že do ní nepůjde!“ prozradil mi klukovské intriky, které byly holkám utajeny. „A myslíš, že u ní mám ještě šanci?“ pokračoval.

„Nevím,“ pokrčila jsem rameny. „A už mě nech být! Vyřiď si své záležitosti sám a mě už do nich netahej! Nemám čas dohazovat ti holky, které nedokážeš sbalit sám!“ řekla jsem mu své. I všem dalším, kteří se na nás na chodbě dívali.

Konečně jsem otevřela oči

Roman byl znemožněn do konce školního roku. Moc dní do něj nezbývalo, ale stačilo to, aby se vztahy vytříbily. Roman mě už přestal žádat o radu, jak získat Janu, a já přestala stát o Romana.

Konečně mi došlo, že ho nikdy nebudu moct mít, stejně jako on nikdy nebude chodit s Janou, která byla stále zamilovaná do Lukáše. Jeho láska však byla jen dočasná. A tak jsme zanedlouho byli nešťastní všichni tři.

Vyšli si na rande!

„Lukáš si našel jinou!“ brečela mi na rameni, když jí Lukáš oznámil, že už s ní nebude chodit. „Koho?“ vyzvídala jsem. „Irenu z Béčka! Já ji zabiju, až ji potkám! Ona mi ho přebrala, mrcha, i když věděla, že s ním chodím! Určitě to udělala naschvál!“ Jana byla vzteky bez sebe.

A já se docela bavila. Musela jsem se smát. Zase jsme si byly tak blízko. Zase jsme byly jen samy pro sebe, já a moje nejlepší kamarádka. Ale jen do doby, než jsem se dozvěděla, že si vyšla s Romanem na rande.

„To si děláš legraci?“ nechápala jsem Janu, když mi to řekla. „Když já prostě nedokážu být sama!“ krčila rameny. „Vždyť máš mě!“ oponovala jsem jí. „Jenomže chodit s klukem je úplně o něčem jiném. Až to zkusíš, sama uvidíš!“ poučovala mě.

Zůstala jsem sama

Jenomže netušila, že toho kluka, se kterým jsem chtěla chodit, mi právě sebrala. I když nevědomky. Přitom jsem si byla jistá, že o Romana dál vůbec nestála. Jenom se chtěla pomstít Lukášovi.

A tak měl každý někoho, i když ho třeba vůbec mít nechtěl, jenomže doba si to žádala, protože kdo byl sám, byl divný a to jsem byla i já, protože jsem byla sama pořád.

Bez nejlepší kamarádky, bez kluka. Až do prázdnin, než jsem odjela k babičce a tam prožila svou první opravdovou lásku. Takovou, na kterou se nikdy nezapomíná. Jako na ty školní.

Na svém životě bych nic neměnila

Teď už jsem dospělá, vdaná, mám svou rodinu, děti a všechno je jiné. I city. Dřív byly spontánní, vášnivé a prudké. Teď jsou hluboké, silné a věčné. A tak to má být. Každé životní období přináší své. A je to vždycky moc krásné. Jen si to musíme dokázat užít!

Eliška R. (56), jižní Čechy

Předchozí článek
Související články
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
29.5.2024
Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě. Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva. Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ V
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr