Vdávat se proto, abych se někomu pomstila, není dobrý vstup do manželství. To vím teď, ale tenkrát mi to bylo celkem jedno. Když si na to dnes vzpomenu, je mi ze mě samotné zle, a jediné, co si přeji, je, aby se to můj muž nikdy nedozvěděl. Bylo mi tehdy devatenáct a Karla, mého nynějšího manžela, jsem měla jen jako ochotného kamaráda, který byl vždy po ruce. Byl do mě hluboce zamilovaný a já j

Jak úžasného muže jsem po svém boku měla, jsem si, bohužel, tehdy uvědomila až moc pozdě. Přála jsem si jen jediné, aby mi odpustil, a zase jsme byli jedna rodina. Slavila jsem zrovna osmnáct let, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Neplánovala jsem to a rozhodně jsem z toho neměla radost. A to ani nemluvím o mém tehdejším příteli Standovi. Když jsem mu tenkrát tu novinu oznamovala, zbledl do

Velkou lásku vám může přivést i váš domácí mazlíček. Nevěříte? Mně našel osudového muže můj jezevčík Sam. Pejsky mám ráda celý život. Když jsem byla malá, škemrala jsem, aby mi rodiče nějakého koupili. „Víš, Lucinko, ono to s pejsky není tak jednoduché. Někdo se o ně musí pravidelně starat. Musí něco jíst, musíš s ním každý den chodit ven. Nejde vynechat, když se ti zrovna nechce,“ rozmlouvala

Byl to ten nejlepší zákazník mého života. Vždy stejný úsměv, vždy stejná objednávka, vždy stejný apetit. Není divu, že jsem si ho zamilovala. Babička mi už jako malé holce vyprávěla, že ženy z našeho rodu vždy našly tu pravou lásku úderem jedenadvacátého roku. Ona sama potkala mého dědečka přímo v den svých dvacátých prvních narozenin a její dcera, moje maminka, na tom byla obdobně. S tátou se

Máme jeden druhého, co si přát víc. Nikdy jsem nepotřebovala žádnou senzaci, stačil mi poklidný a pohodový život. Musím se smát, když se sem tam podívám na televizi a vidím tam ty bláznivé reality show či dramatem napěchované seriály. Romantická zápletka muže a ženy musí za každou cenu způsobit senzaci, jinak zřejmě nemá šanci v dnešním světě obstát. Pokud bych chtěla natočit film o mně a mé

Život se někdy nečekaně zamotá tak, že si zvolíme neobvyklou cestu ke štěstí. Já jsem novou lásku nakonec našla po boku svého tchána. Bylo mi dvacet jedna let, když jsem se zamilovala do svého, o několik let staršího kolegy v práci. Jmenoval se Mirek a jiskra přeskočila oboustranně. Párkrát jsme si spolu vyšli nejprve na oběd, poté na večeři a nakonec jsme spolu trávili víkendy i dny v týdnu a 

Trvalo mi to, než jsem se nakonec odhodlala a dotáhla náš rozvod do finále. Dnes toho ale ani v nejmenším nelituji. Dvakrát jsme se s mým manželem rozešli a zase dali dohromady. Vždycky jsme přitom věřili, že tentokrát už to bude napořád. Poprvé, když nám bylo třicet. Manžel si začal avantýru s mladou kolegyní a já v tu chvíli z celé situace neviděla jiné východisko než rozvod. Jenže ještě n

Díky dědictví jsem odešla z města na vesnici. A právě tam jsem znovu potkala kluka, se kterým jsem si kdysi dávno dala první pusu. Notář mi podal složku s podepsanými papíry a oznámil mi, že jsem od této chvíle bohatá žena. „Kdybyste chtěla chalupu prodat, měl bych pro vás kupce,“ nabídl mi už mimo úřední jednání. Rázně jsem zavrtěla hlavou. „Ne, děkuji za nabídku, ale chci se tam odstěhovat,“

Nevadí těch pár let věkového rozdílu, s Růženkou jsme dobré kamarádky, třebaže je starší. Ale je také rozumnější, jak říkám, a obě se tomu rády zasmějeme. Je také mým andělem strážným, má tak silný ochranářský pud, že by snad pro mě vlezla i do hořícího domu. Jen kamarádi Růžence bylo divné, že taková holka jako já pořád nemůže zavadit o nějakého slušného kluka. „Jasně že všichni dobří ch

V manželství jsem byla dlouhá léta spokojená, pro rodinu a manžela jsem byla ochotná udělat snad cokoli. Mělo to tak být napořád, jenže to jsem ještě netušila, co mě potká. Musím říct, že manželství s Láďou mě od začátku zcela naplňovalo a cítila jsem se šťastná. Když dostal pracovní nabídku do vzdáleného města, po které vždycky toužil, ani chvilku jsem neváhala a nevadilo mi, že se odstěhujeme