V kurzu němčiny pro seniory, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Zakrátko jsme tvořili šťastný pár. S kamarádkou jsme byly na nákupu v Německu. V obchodě jsme viděly, jak se nějaký muž snaží domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Pán moc německy neuměl, moje a kamarádky němčina sice taky nebyla žádná sláva, ale snažily jsme se mu pomoct. Nakonec se to zdárně vyřešilo, popřál

Měla jsem lakomého tátu, šetřilo se na jídle, topení i oblékání. Chodila jsem hrozně oblečená, i tak se do mě zamiloval nejhezčí kluk ze třídy. Kdysi bývala naše rodina pro smích celé vesnici, kvůli tatínkovi. Byl to v jádru fajn chlap a měl mě i mámu moc rád, přál si pro nás to nejlepší, často hovořil o tom, že jeho životním cílem je poslat mě na studia, protože on si to nemohl dovolit. A že n

Náš dům nikdy nebyl tichý. Roky se jím rozléhal smích, hádky, bouchání dveří a hudba našich dětí. Byla to neustálá symfonie života. Pak ale nastal čas, kdy náš nejmladší syn Tomáš odjel na vysokou školu do jiného města. A najednou zbylo jen ticho. Zpočátku jsem si myslela, že to bude úleva. Že si konečně odpočineme, že budeme mít čas sami na sebe. Jenže místo toho se ukázala pravda, kterou jsme

Dospěla jsem do věku, kdy už byli všichni normální chlapi rozebraní. Zbývali jen rozvedení nebo podivíni. O takové jsem ovšem nestála, a tak jsem se bála, že zůstanu na ocet. Z jedné práce mě vyhodili pro nadbytečnost, a tak jsem si, patřičně zkroušená, hledala nové zaměstnání. Nebylo to v té době jednoduché, byla, jako skoro vždycky, krize, propouštělo se, jedna firma za druhou mě odmítala. Mé

Už jsem ani nedoufala, že mě něco tak krásného potká. Až v pětapadesáti jsem zažila lásku na první pohled. Poprvé jsem se vdávala, když mi bylo dvacet. Oba jsme byli mladí a byl to tak říkajíc sňatek z rozumu. Rodiče nás dali dohromady, Toník byl dobře zaopatřený mladý muž. Manželství nám oběma moc nesvědčilo, brzy jsme zjistili, že máme oba úplně odlišné zájmy. Toník se dal na kariéru a náš vz

Seznámila jsem se s Láďou na babiččině zahradě, kam přišel pomáhat s porážením stromu. Babička mě před ním ale varovala... Babička se mě často ptávala, kdy se už konečně vdám. Dost mě to deptalo, protože mi bylo, dejme tomu, sedmnáct nebo osmnáct a na vdavky jsem nemyslela ani za mák. Z dnešního pohledu to chápu, přála si dočkat se pravnoučátka, ale tehdy mě to rozčilovalo. Odsekávala jsem b

Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho... Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým kluk

Na pionýrský tábor se mi nechtělo, nebyla jsem kolektivní typ. Plánovala jsem útěk, ale dnes jsem moc ráda, že se mi nepodařil. Začalo léto, naši mě poslali na pionýrský tábor. Brečela jsem kvůli tomu. Bylo mi čtrnáct a byla jsem hodně samotářská, rodiče to nerespektovali a stále se mě snažili zapojovat do nejrůznějších kolektivů. Táta se bál, že kdo má rád samotu, spěje do blázince. Byla to

Po maturitě jsme s kamarádkou Lenkou přemýšlely, kde a jak najít lásku. A pak najednou jsme je uviděly. Dva neobyčejné fešáky. Seděly jsme takhle jednou s kamarádkou Lenkou v zahradní restauraci, bylo nám tehdy osmnáct. Měly jsme čerstvě po maturitě a doufaly jsme v nějakou prázdninovou lásku. Jenomže kde ji vzít? Venkovská hospoda čtvrté cenové skupiny byla plná starších, břichatých pánů, řekn

Musela jsem se změnit, abych pochopila, že vzhled je také důležitý, nejen duše. Nechtěla jsem dělat vnukům ostudu, tak jsem na sobě zapracovala. Nebyla jsem sice velká krasavice, ale ošklivá taky ne. Můj muž mi od začátku říkal, že mu na vzhledu nezáleží, že mě miluje takovou, jaká jsem. Přestala jsem o sebe pečovat Dnes zpětně si říkám, že mi ty nesmysly věšel na nos určitě z pohodlnosti