Koupili jsme si detektor kovů a letní dovolené trávili na bitevních polích a v ruinách starých hradů. Ten nález jsme objevili náhodou, když jsme ho už nečekali. Ne že by mě to až tak bralo, ale vždycky jsem se cítila moc hezky, když jsme něco podnikali s bráchou. 
Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství, která nám vydržela až do dospělosti. Pro mamku to byla jen taková hra, nad k

Byla jsem svobodná mladá žena a chodila se ženatým mužem. Ten mi bohužel na rovinu řekl, že se nikdy nerozvede... Rozcházeli jsme se na podzim, kdy padalo listí z kaštanů a z javorů, nebe brečelo a mně se chtělo taky. Troufám si říci, že náš vztah byl netradiční přinejmenším v tom, že Roman byl ženatý, ale jakživ netvrdil, že se rozvede. Raději jsme o tom nikdy nemluvili, jen jednou nebo dvakrát,

Kdybych se mohla vrátit zpět v čase, udělala bych všechno proto, abych si své problémy vyřešila sama. Pak bych byla zase svobodná a v pohodě. 
 Vdávala jsem se ve věku, kdy už některé mé kamarádky byly babičkami. Na chlapy jsem nikdy neměla štěstí, a když jsem potkala Matěje, přišlo mi to jako zázrak. Byl rozvedený, ale dalšímu manželství se nebránil. Tak jsem se v třiačtyřiceti dočkala svatby

Dokud jsem ten mobil neměla, docela dobře jsem maskovala svou nevěru. Ten nový přístroj ale manželovi prozradil, kde se skutečně nacházím. Naše manželství už dávno nefungovalo podle mých představ. Svého muže jsem sice měla vždycky ráda, a stále mám, přesto jsme si nevyhovovali v milostných hrátkách. Když to mám říct na rovinu, můj Mates na sex moc nebyl a když už k něčemu došlo, neměl talent. Tak

Anička byla moje kamarádka. Nechala jsem se hloupě přesvědčit, že budu s jejím klukem flirtovat. Pozdě toho nápadu lituji. Znaly jsme se od osmé třídy. Přistěhovala jsem se s rodiči a mladší sestrou Pavlínou z města na vesnici, a musela tam dokončit základní školu. Nebyla jsem z toho nadšená. Ve městě jsem měla spoustu kamarádek, zábavu, kina, toho všeho jsem se musela vzdát kvůli přízračnému d

Vždycky jsem říkala, že důležité není, jak člověk vypadá, ale to, jaký je uvnitř. Vedla jsem k tomu i své děti. Manželovi to ale úplně jedno nebylo. Pravdou je, že jsem to možná přeháněla. Neřešila jsem líčení, nechodila pravidelně ke kadeřnici a bylo mi jedno, že si nakupuju oblečení v tržnici. Teprve, když děti vyrostly a začala jsem od nich dostávat jako dárky oblečení a kosmetiku, napadlo mě,

Před pár dny tomu byly dva roky, co sdílíme naši venkovskou domácnost s přírodními úkazy Majdou a Pajdou. Když jsme s manželem nastoupili do důchodu, říkali jsme si, že už nechceme dál žít ve městě, prodáme byt a pořídíme si domek na vesnici, kde budeme pěstovat kytičky, zeleninu, ovoce a také nějaká zvířátka. Měli jsme doma třílletého jezevčíka Pajdu, a řekli jsme si, že si k ní pořídíme pořádn

Táta byl horká hlava. Od rána do večera řval, ale vím, že to tak nemyslel a v jádru byl celkem hodný. Září bylo výjimečně teplé. Místní koupaliště mělo ještě otevřeno, ale lidí moc nechodilo. Měli už jiné starosti. V září začíná školní rok, dělají se také všelijaké opravné zkoušky, pořádají se třídní schůzky, zkrátka je konec bezstarostného období a začíná, řečeno slovníkem dnešní mládeže, pěknej

Dodnes řešíme záhadu, kdo nám umožnil překonat partnerskou krizi. Od jisté doby věřím na strážné anděly. Alespoň já určitě nějakého mám. A můj přítel Vašek také. Stalo se mu totiž totéž, co mně – a vlastně jen kvůli tomu jsme nadále spolu. Náhodné setkání vyústilo ve vztah S navazováním dalších známostí jsem to po rozvodu neměla snadné. Jediného syna jsem sice měla už dospělého, ale žádný zástu

Jako dítě jsem ráda jezdila na letní tábory, proto mě napadlo, že bych po škole mohla dělat praktikantku. Jaké překvapení to pro mě bylo, když jsem tam potkala Pavla. Když jsem dodělala pajdu a přišly prázdniny, sháněla jsem nějakou brigádu. „A co kdybys zkusila dělat dozor na dětském letním táboře?“ řekla jen tak mimoděk mamka. Ten nápad se mi líbil. Zjistila jsem si číslo na svého bývalého vedo