Brzy s Milošem oslavíme třicet let společného života. Jedno malé klopýtnutí nám ho kdysi málem překazilo. Moje klopýtnutí. Když tak poslouchám stížnosti kolegyň na adresu jejich manželů, kteří jsou buďto líní, nebo nevěrní, případně pijí, v duchu děkuji bohu za svého muže. Před lety mi ho seslalo samo nebe. Je to poklad, anděl, výhra. Trhala bych si vlasy, když si vzpomenu na příběh, který jsme

Nebojácnému manželovi konečně naskočila husí kůže Zaměstnání ho jednou spolu s kolegy zavedlo na zámek. Z práce je vyrušil tamní přízrak. Můj muž je vědec a tajemným jevům nevěří. Před mnoha lety však společně s kolegy pracovali na zámku poblíž Doks. Tři vážení historici. Jedním z nich byl můj manžel. Všichni tři byli velmi racionálního založení, na duchy, ani jiné nadpřirozené síly či jevy ne

Manžel si sháněl brigádu kvůli opravě střechy a našel ji u bývalé ženy. Na hádky a rozepře zapomněl a pěl na ni jen samou chválu. Žárlit jsem přestala, až když si zlomil nohu a musel zůstat doma! Koho by těšila děravá střecha! Naše malé důchody na opravu nestačily a na finanční rezervy jsme s manželem sahat nechtěli. „Budeme potřebovat nové zuby, ty jsou přednější, než nějaká střecha!“ prohlásil

Když jsem se rozvedla, zůstala jsem sama s dvouletým synem. Bylo to dost složité, řešila jsem finanční problémy a široko daleko nikdo, komu bych se svěřila nebo kdo by mě podržel. Změnilo se to až po roce, kdy jsem si našla práci, a do mého života vstoupil nový muž. Pomáhal mi se synem i okolo domu, který mi naši odkázali. Po šestiměsíční známosti se ke mně přítel Milan nastěhoval a vše začalo

Pokud už nemají rozum zralí lidé s životními zkušenostmi, musí je mít alespoň jejich děti. Naši potomci nás o tom přesvědčili v praxi! S manželem jsme se rozvedli po dvaadvaceti letech manželství. Nebyla za ním nevěra na žádné straně, ani alkohol nebo domácí násilí. Prostě jsme si s Josefem přestali rozumět, najednou jsme si oba připadali jako nějací cizinci. Těžko se to vysvětluje a ani v naše

Začalo to před dvěma lety. Tehdy jsem prožívala zkouškové období a tak jsem dny a noci trávila nad skripty a učebnicemi. Potřebovala jsem se s někým poradit a tak jsem šla za spolužačkami na kolej. Vzhledem k tomu, že jsem tam žádnou z nich nenašla, začala jsem přemýšlet o tom, kde bydlí moji spolužáci. Ze čtyř, na které jsem si vzpomněla, byla přítomný pouze jeden. V tu chvíli, kdy mi otevřel a

Snažila jsem se znovu probudit zájem svého muže o sebe, ale zvolila jsem pro to hloupý přístup! Stalo se, že po více než dvaceti letech manželství můj muž zapomněl na výročí naší svatby. Hrozně se mě to dotklo. Samozřejmě, že mezi námi dávno neplanula vášeň jako zamlada, ale Mirek aspoň doteď tyto věci dodržoval, i když jen jako zvyk. Kamarádky plán Šla jsem se vyplakat ke kamarádce a t

Po ošklivém úrazu se ze mě stal invalida. Chvíli jsem se litovala. Pak jsem se s tím ale odmítla smířit. Tak tahle medaile konečně zkompletuje moji sbírku. Zlatou jsem dodnes neměla. Je to vlastně konečný cíl, který jsem si vytyčila. Jenže nejde tady vlastně vůbec tak o medaile. Ale to o to všechno, co se odehrálo a odehrává kolem. Nejsem závodní sportovec, není mi dvacet a už vůbec nejsem zdravá

Mívám často deprese a některé jsou tak silné, že musím přespávat u rodičů. Stalo se to i nedávno. Nemohla jsem usnout, když jsem náhle ucítila v pokoji zvláštní energii. Otočila jsem se na posteli a spatřila dvě zvláštní bytosti. Byla to holčička a chlapec, kterým mohlo být asi tak šest let. Chlapeček celou noc poskakoval po pokoji a chtěl si se mnou hrát, zatímco holčička byla učiněný andílek.

Na své dětství vzpomínám nerada. Otec hodně pil a s matkou jsem si nerozuměla. Vlastně mě psychicky deptala. Musela jsem být jen doma, zavřená mezi čtyřmi stěnami. Byla velmi přísná, občas jsem dostala i facku nebo výprask. Dnes mají děti naštěstí větší ochranu a často si někdo všimne, když je doma bijí. Rodiče si ale nikdo nevybere. Mládí jsem také neměla moc veselé. Žádné zábavy a diskotéky, j