Domů     Hodně jsme se o sobě naučili
Hodně jsme se o sobě naučili
4 minuty čtení

Začalo to před dvěma lety. Tehdy jsem prožívala zkouškové období a tak jsem dny a noci trávila nad skripty a učebnicemi.

Potřebovala jsem se s někým poradit a tak jsem šla za spolužačkami na kolej. Vzhledem k tomu, že jsem tam žádnou z nich nenašla, začala jsem přemýšlet o tom, kde bydlí moji spolužáci. Ze čtyř, na které jsem si vzpomněla, byla přítomný pouze jeden.

V tu chvíli, kdy mi otevřel a s milým úsměvem mě pozval dál, jsem netušila, že vstupuji nejen do dveří studentského pokoje, ale i do nejkrásnějšího vztahu s klukem, jaký jsem doposud poznala.

„Tak s čím si nevíš rady?“ obrátil se na mě Daniel s milým úsměvem. Sdělila jsem mu to a trochu jsem se styděla za svoji nechápavost. „Taky mi chvíli trvalo, než jsem se tím prokousal,“ přiznal se. Potom mi dal přednášku skoro na úrovni odborného lektora.

Z jeho slov mi konečně přesně došlo, o co v mém problému jde. Poděkovala jsem mu a rozloučila se. Odnášela jsem si s sebou navíc spoustu pomocného materiálu, který mi pak při zkoušce skutečně velmi pomohl.

Po zkoušce jsem šla Danielovi vrátit zapůjčené materiály a poděkovat mu za to, jak mi vyšel vstříc. Chtěla jsem ho zároveň něčím potěšit.

Odřekla jsem se plánované návštěvy vinárny s kamarádkami a za peníze, které jsem při té příležitosti chtěla utratit, koupila Danielovi ozdobnou láhev s drahým alkoholem. Vypadala opravdu luxusně. Schovala jsem jí do igelitové tašky.

Přece jen bych si připadala hloupě, kdybych ji nesla v ruce – už kvůli tomu, že Daniel tentokrát nemusel být sám. Naštěstí ale byl. Měli jsme oba před sebou ještě další zkoušky, ale místo studování skript jsme si povídali o svých zájmech.

Nenápadně jsem se snažila zjistit, jestli má Daniel nějakou přítelkyni. „Proč tě to zajímá?“ usmál se potutelně a já se začervenala. Rychle jsem to zamluvila, aby to nevypadalo, že jsem se mu přišla nějak vnucovat.

Mluvili jsme spolu dál a já se dozvěděla, že Daniel je zapřisáhlý abstinent. „Ani na pivo s kamarády nechodím,“ prozradil. „To jsem měla vědět dřív,“ pronesla jsem trochu zklamaně a on se zeptal: „Jak to myslíš?

Abstinenti tě nezajímají?“ „To ne, ale…“ nevěděla jsem, co s tím dárkem. „Já tak zásadový zase nejsem,“ poopravil své původní tvrzení, „ale měl jsem problémy, přistihli mě za volantem s alkoholem v krvi. A od té doby se hlídám.“

Na ta slova jsem vyndala svoji „odměnu“ z igelitky a postavila ji na stůl. „Přinesla jsem ti ji jako poděkování,“ řekla jsem trochu smutně. Čekala jsem, co Daniel udělá. „Tak dobře.

Protože je to od tebe, tak si trochu dám,“ přikývl nakonec, „ale jedině když si připiješ se mnou.“ Souhlasila jsem. Dopadlo to tak, že jsme vypili všechno. Naštěstí toho nebylo moc, ale i tak jsme byli ve velmi příjemné náladě.

A v takovém stavu se lépe říká, co přijde na jazyk. Oba jsme si přiznali, že se jeden druhému líbíme. Rozloučili jsme se „ve vší počestnosti“, ale s tím, že jsme si hned na další den domluvili schůzku. Pak už to šlo rychle.

Po měsíci jsme si společně pronajali pokoj v bytě, kde bydleli ještě další studenti. Společně jsme se učili, vařili, spali na jedné posteli. Chodili jsme do kina, na procházky na nákupy a samozřejmě také na přednášky.

Prožívali jsme ten nejkrásnější čas, na který se nedá zapomenout. „Jsem moc vděčná osudu za to, že tě znám,“ říkala jsem často Danielovi a on mi občas v žertu odpovídal, že za to může hlavně moje snaha obstát při zkoušce.

Vydrželo nám to tak až do konce vysoké školy. Přišel čas vkročit do života. Studentská léta skončila. „Pronajmu byt jenom pro nás dva,“ navrhl Daniel.

„Chci být s tebou dál, i když jsme teď už definitivně dospělí.“ „Já s tebou počítám,“ políbila jsem ho na tvář. „Na jak dlouho?“ smál se. „Napořád,“ prohlásila jsem. „Takže se jednou vezmeme?“ zeptal se. „Kdykoliv budeš chtít,“ ujistila jsem ho.

A myslela jsem to vážně. Pokud platí, že k manželství má člověk přistupovat připravený – tak jako třeba ke studiu na vysoké škole – byla jsem si jistá, že my dva jsme se toho o sobě hodně naučili a tu nejkrásnější zkoušku ze všech jsme zvládli na jedničku. A náš oddací list se stane naším vysokoškolským diplomem v oboru „já a ty“.

Eva (24), Brno

Předchozí článek
Související články
6 minut čtení
Otěhotněla jsem v jednadvaceti, budoucí tatínek utekl, a tak jsem vychovávala Marušku sama. Přehnaně jsem ji hlídala, aby nedopadla jako já. Zůstala jsem s dcerou sama. Otec mojí dcery práskl do bot, když jsem mu svěřila, že čekám miminko. Domnívala jsem se, že si radostně padneme do náruče, namísto toho sykl, jako by se škrábl o rezavý hřebík. Vyskočil z lavičky, jako by to byla horká plotna,
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
3 minuty čtení
Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a