Venku řádila bouřka, blesk stíhal blesk. Najednou jsem uslyšela svůj psací stroj. V domě ale nikdo další nebyl. Pršelo! Hladina jezera se pomalu ponořila do vlhké mlhy, která zalézala pod kůži. Obrátila jsem pramici, na které jsem veslovala, zpátky ke břehu. Tam jsem hledala záchranu před sílícím lijákem v domku, který jsem si pronajala. Dělala jsem to tak vždycky, když jsem potřebovala dopsat

Snad se jednou dočkám, říkala jsem si. Přece nemůže být tak slepý, aby neviděl, že ho miluji. Potkali jsme se na vysoké škole, vlastně až na jejím konci. Roman mě hned zaujal a já se zamilovala jako patnáctiletá. Nic z toho nebylo Byl to příjemný společník, trochu hloubavý, ale to bylo celé. Naznačovala jsem mu, že mi není lhostejný, ale jemu to nedocházelo. Pak se naše cesty rozešly. Já

Moje manželství nepatřilo mezi šťastná. Manžel mi nedokázal být věrný, až jsem to nakonec nehodlala dál snášet a podala žádost o rozvod. Dcera to nesla těžce a odchod táty dodnes dává za vinu mně, i když už má svoji vlastní! Ten rozvod definitivně zničil naše vztahy. Přitom jsem za něj nemohla já! Moc jsem spěchala Patřím mezi ty ženy, které místo toho, aby si užívaly mládí, svobody a vol

Dům naproti dlouhé roky žalostně chátral. Kdysi se mi líbil kluk, který tam bydlel. Netušila jsem, že ho o mnoho let později potkám právě tam. Uběhla řada let a do domu naproti nám se vrátila moje první láska. Nejdřív jsem si to neuvědomila. Všimla jsem si, když jsem šla na houby, že tu ruinu někdo konečně opravuje, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Myslela jsem si, že má nového majitele.

Časy, kdy muži jen vše řídili a doma udělovali rozkazy, zatímco veškerá práce zbyla na ženách, je pryč. Jenže u nás doma ne. Jako mladá jsem rozhodně nebyla typ spořádané hospodyňky. Bavilo mě si užívat života a večírek střídal večírek. O víkendech by mě každý doma marně hledal. Ovšem časem jsem se i já začala zklidňovat, a když jsem se seznámila se svým manželem, pochopitelně na festivalu, a n

Toho podzimního večera bylo na ulicích nevlídně. Pršelo a studené kapky deště rozháněl nepříjemný vítr. A mně bylo nevlídně i na srdci, protože jsem se právě rozešla s Lubošem. Poznala jsem jiného muže a zamilovala se do něj. Vyměnila jsem tříletý vztah s rozumným a vyrovnaným mužem za bláznivou citovou houpačku s někým daleko méně spolehlivým. Sama jsem o tom Lubošovi řekla a ten mi odpustil a

Dlouhou dobu jsem nemohla najít skutečnou lásku. Žádný chlap nebyl podle mých představ. Vždycky jsem se proto s přítelem rozešla já. Pamatuji si to jako dnes, přestože je to už dávno. Ukončila jsem roční vztah s tehdejším přítelem Martinem. Abych zaplašila smutek, rozhodla jsem se vyrazit na nákupy. Nákupy pro radost Po nakupovacím maratonu jsem opět nasedla do autobusu a jela domů. Díval

Bývala bych potřebovala nějakého zkušeného dětského psychiatra. Ale žádného pro mne nevyhledali, a tak jsem se trápila víc a víc. Už jako děvčátko jsem trpěla depresemi, jenže nikdo se tím nezabýval. Byla jiná doba, dětští psychiatři sice existovali, ale bezpochyby někde hodně daleko od našeho městečka. Maminka se domnívala, že mám prostě takovou povahu, že jsem tichá, ustrašená, věčně zamyšlen

Ve vztazích jsem měla jen problémy. Když mi už táhlo na čtyřicet, vypravila jsem se ze zoufalství za věštcem. Prvně jsem mu nevěřila, podruhé už všechno! Můj život byl ve znamení neustálých změn. Každý parter mě opustil. Já jsem přitom toužila po manželství a rodině. Nakonec jsem se vypravila k jednomu vyhlášenému věštci. Nahlížel do duše lidí prostřednictvím křišťálové koule. Jen mě uviděl,

Stalo se mi to jen jednou, a to když jsme koupili naši chaloupku na kraji lesa. Kdosi mi zaťukal na okno a já je najednou uviděla. Před patnácti lety jsme si s manželem pořídili chatu u lesa. Tehdy byl nádherný červnový večer, když jsme tam prvně spali. Děti i manžel usnuli okamžitě, já ale nemohla zabrat. Kolem půlnoci mě probudilo zaťukání na okno. Zvedla jsem hlavu a zdálo se mi, že jsem