Domů     Minulost zůstala za námi
Minulost zůstala za námi
6 minut čtení

Toho podzimního večera bylo na ulicích nevlídně. Pršelo a studené kapky deště rozháněl nepříjemný vítr. A mně bylo nevlídně i na srdci, protože jsem se právě rozešla s Lubošem.

Poznala jsem jiného muže a zamilovala se do něj. Vyměnila jsem tříletý vztah s rozumným a vyrovnaným mužem za bláznivou citovou houpačku s někým daleko méně spolehlivým. Sama jsem o tom Lubošovi řekla a ten mi odpustil a dal mi ještě čas na rozmyšlenou.

„Vždycky tě budu mít rád,“ řekl mi, když jsme se loučili. „Prožili jsme spolu hrozně moc krásných věcí a já je v sobě budu nosit navždy. Kdykoliv si to rozmyslíš, kdykoliv se zklameš nebo nebudeš vědět, jak dál, jsem tady pro tebe.“

Jeho slovům jsem mohla věřit, já si však v té chvíli nepřipouštěla, že by moje láska k jinému muži mohla mít příliš krátké trvání nebo špatný konec.

Necítila jsem smutek, spíš zvláštní prázdnotu, kterou později, cestou domů, vystřídal optimismus ohledně nového vztahu.

Chtěla jsem všechno skončit

Svůj osud si často sami vykoledujeme. Ten vztah, kvůli kterému jsem hodila za hlavu minulost, mě těšil ještě měsíc. Potom se můj nový přítel opil na oslavě narozenin kamaráda a fyzicky mě napadl. Byl to pro mě totální šok, konec světa. Už jsem nebyla schopna dívat se na něj jako na někoho úžasného a skvělého.

V té chvíli bych se nejradši vrátila k Lubošovi, ale styděla jsem se a neměla odvahu. Místo toho jsem provedla jinou hloupost. Vzala jsem tubu s prášky a napsala chvatně pár řádků na rozloučenou.

Prášky jsem spolykala, zapila alkoholem a pak jen odevzdaně čekala, až upadnu do bezvědomí.

Musela jsem se dát zase dohromady

Měla jsem ale štěstí, včas mě našla kamarádka. Následoval pobyt v nemocnici a potom krátce na psychiatrii. Mívala jsem deprese, upadala do záchvatů apatičnosti. Když jsem se vrátila z psychiatrické léčby, zůstala jsem nějaký čas ještě doma.

Rodiče mě ujistili, že se o mě postarají, dokud nebudu úplně v pořádku. Svoji bývalou práci jsem opustila. Nedokázala bych se tam vrátit mezi bývalé kolegy a kolegyně s vědomím, co si o mě za mými zády budou říkat.

Osudný telefonát

Dny se mi tak nějak slily v jednolitý celek. Nerozlišovala jsem, zda je středa, nebo neděle. Trávila jsem spoustu času čtením, díváním na televizi. Ven jsem chodila hlavně večer, na dlouhé procházky. Během jedné z nich mi zazvonil v kapse mobil.

Myslela jsem si nejprve, že je to obvyklá „kontrola“ z domova, ale byl to Luboš.

Nejprve jsem se hrozně polekala. Držela jsem mobil v roztřesených prstech a už jsem byla skoro připravená hovor přijmout, ale nakonec jsem to neudělala. Čekala jsem pak jako na smilování, zda se Luboš ozve znovu. Snažila jsem se telefon hypnotizovat. Nic. Zůstalo jen u toho jednoho pokusu, který mi ovšem nasadil zmatek do hlavy.

Sebrala jsem odvahu

Další dva dny jsem strávila modlitbami za to, aby mi Luboš zavolal, i když jsem se toho současně bála. Potom jsem pochopila, že tenhle krok budu muset udělat já sama. Další den jsem se na to připravovala a čtvrtého dne jsem vyťukala Lubošovo číslo.

Dlouho to nebral. Už jsem to chtěla vzdát, ale na poslední chvíli se ozval jeho hlas: „Ahoj, Adélo. Jsem rád, že tě slyším.“ Samozřejmě se zeptal, jak se mám, ale byla to spíš řečnická otázka. Potřeboval se mnou mluvit.

Dostal se prý do situace, kterou potřebuje probrat s někým blízkým, a napadlo ho, že zkusí požádat mě. „Víc ti řeknu až osobně,“ prohlásil. „Přijdu za tebou dnes večer a všechno to vyřešíme.“

Šokující přiznání

Jakmile jsme ukončili hovor, rozplakala jsem se. Nebylo mi jasné, kolik toho Luboš o mé současné situaci ví. Každopádně jsem cítila, že ho potřebuji – a pokud on potřeboval mě, byla jsem ochotná k čemukoliv.

Není asi třeba líčit, jak mi bylo, když jsem se za Lubošem vypravila. Když mi otevřel, překvapilo mě, jak se změnil.

Byl pobledlý, pohublý a měl smutné oči. Pozval mě dál. Posadila jsem se do křesla a snažila se vypadat co nejvíc vyrovnaně. Zmocňovala se mě lítost nad tím, že Luboše něco trápí. To, co mi řekl, mi ovšem vyrazilo dech.

„Víš, je to vlastně jednoduché, ale předtím, než ti to řeknu, chci zdůraznit, že se mi nejedná o žádné citové vydírání nebo něco podobného. Ber to spíš jako moje pokání, přiznání a omluvu. Pokusil jsem se… zkrátka chtěl jsem se zabít.

Stalo se to nedávno. Probíral jsem se našimi společnými fotkami, co mi zůstaly. Vzpomínal jsem. Opil jsem se a chtěl jsem všechno ukončit. V poslední chvíli jsem pak zavolal kamarádovi a ten mě zachránil.“

Vzájemná zpověď

Fascinovaně jsem poslouchala někoho, kdo neměl zatím ponětí, jak moc mu rozumím. Vnímala jsem, že se Luboš stydí, a dobře jsem tomu studu rozuměla. „Teď to všechno víš a mně se ulevilo, že jsem ti to řekl.“

Váhala jsem, zda mu mám říct, že jsem prodělala podobnou zkušenost, i když kvůli jinému muži. Nakonec jsem se rozhodla pro upřímnost, protože Luboš ke mně byl také naprosto otevřený. Stručně jsem mu pověděla, co všechno následovalo po našem rozchodu.

Naše srdce se uzdravila

Nastalo tíživé mlčení. Chtěla jsem se zvednout a odejít. Luboš mě zadržel. Podívali jsme se na sebe. Viděli jsme si na očích, že bychom nejraději oba vrátili čas někam o půl roku zpátky. Nemohli jsme však předstírat, že se nic nestalo.

Rozloučila jsem se a odešla s tím, že se ozvu. Luboš řekl, že bude čekat. Trvalo dlouhé měsíce, než jsme k sobě znovu našli cestu, ale naše láska ten prožitý smutek a bolest nakonec překonala.

Adéla L. (56), jižní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve