Nikdy jsem nevěřila na varování osudu, kdy se zastaví hodiny nebo třeba spadne obraz. Přesto se mi podobná příhoda před pár lety stala. Nepatřím mezi lidi, kteří by věřili pověrám. Vždycky jsem si říkala, že věci, které se kolem mě dějí, jsou maximálně dílem náhody. Ta podivná příhoda mě potkala až v době vcelku nedávné. Stalo se to před pěti lety. Syn s manželem tehdy odjeli pracovně pryč,

Přesvědčila jsem se o tom, že papoušci dobře vědí, co mluví. Dokážou trefit v pravou chvíli do černého a umějí vycítit i blížící se události. Mít tak doma mluvícího papouška! Kdo by po tom netoužil?! Jsou to chytrá zvířata a skvělí společníci. Oni mají ale ještě mnoho dalších předností. My měli doma jednoho, co uměl věštit budoucnost. Každé ráno nám sdělil přesně, jaký den kdo z nás bude mít

Do své přítelkyně je náš syn bezhlavě zamilovaný a nevidí, že ho ta holka jenom sprostě využívá. Ten vztah musím rozbít dřív, než bude pozdě! Dceru jsem nikdy neměla, o to více jsem se těšila na snachu. Že si s ní budu rozumět. Jenže ta mi moje sny nesplnila. Syn Hynek byl vždy velmi citlivý, umělecky založený a talentovaný. Chodil do lidušky na klavír a flétnu, zpíval ve sboru a nádherně ma

Nikdy jsme mezi sebou neměly žádný konflikt. Ani kvůli našim dětem. To, co nás nakonec postavilo proti sobě, byli naši domácí mazlíci. Protiklady se skutečně přitahují. Bylo to tak i u mých rodičů, kaž­dý byl z jiného těsta, ale časem se k sobě přiblížili, a ten rozdíl nebyl tak evidentní. Mnohem více jsem ho vnímala u svého bratra. Jako kluk z vesnice se zamiloval do městské holky ze zámožn

Veškeré seznamovací večery i dovolené selhaly. Zdálo se, že zůstanu sama. Vše se změnilo, když jsme jely s kamarádkou Ančou na hory. Bylo mi dvaačtyřicet a ztratila jsem naději na vdavky. Veškeré sny o svatbě byly v tahu. Už je pozdě, říkala jsem si sklíčeně. Máma vyváděla psí kusy, pořád něco mlela o vnoučatech, už se to nedalo poslouchat. Jenomže všechny ty seznamovací akce, všelijaké sezn

Blížil se květen. A v květnu se přece všichni musí zamilovat! To je téměř povinnost. Však se to taky každému podaří – kromě mě. Byla jsem tenkrát plná hořkosti a hněvu. Holky z naší třídy 3. B střední ekonomické školy normálně chodily na rande, považovalo se to za samozřejmost, a já byla jako kůl v plotě. Jen jsem si psala s vojákem, a to mi ještě jeho adresu přenechala spolužačka, které se nec

Odmalička jsem chodila do tanečního kroužku, tanec byl můj velký koníček. A právě na bále jsem potkala Martina. Seznámili jsme se na plese. Bylo mi jednadvacet a vymetala jsem všechny tancovačky a bály v širokém okolí, na rozdíl od Martina, který tanec srdečně nenáviděl. Poznali jsme se náhodou Ale zrovna pršelo, on se se svou společností přesouval z lokálu do lokálu, jenže tam už měli za

Tak dlouho jsem si chodila do knihovny půjčovat detektivky a horory, až jsem se stala obětí. Knihovnice si na mě zasedla a šikanovala mě při každé návštěvě. Ani nevím, proč se něco takového stalo. Vždyť jsem jí nic neudělala. V knihovně jsem rozhodně nedělala nic nepřístojného. Do knihovny mě naučil chodit už v dětství můj milovaný tatínek. Byl náruživý čtenář a já s ním jeho vášeň ráda sdílela

Od školy jsem snila o princi na bílém koni, a když jsem viděla film Pretty Woman, umínila jsem si, že můj život bude také jako z pohádky. Vždy jsem si říkala, že láska je asi o něčem jiném než o penězích, ale když se žena zamiluje do boháče, tak je to plus. A já ani do svých pětadvaceti let nepotkala nikoho, kdo by mi ukradl srdce. A tak jsem se rozhodla vybrat si dle svých preferencí, což znam

V mém životě se před lety stalo něco tajemného a neuvěřitelného. Začala jsem vidět stín. Jde o to, že je stále se mnou. Možná bych se měla bát, ale víc neklidná jsem, když se stín na chvíli ztratí. Snažila jsem se vzpomenout si, kdy to přesně začalo. Myslím, že to celé trvalo asi tak rok. S manželem jsme si pořídili starší byt v pavlačovém domě. Pro někoho by to nebylo lákavé bydlení, ale my js