Domů     Jak jsem mohla být tak naivní!
Jak jsem mohla být tak naivní!

Neviděla jsem, co bylo zřejmé na první pohled. Přítel si ze mě udělal kampeličku a kamarádka mě utvrzovala v domnění, že je správné mu pomáhat.

Nikdy jsem nepatřila k nějakým kráskám, za kterými by se muži na ulici otáčeli. Patřila jsem spíš k takovým těm nenápadným dívkám, kterých si vůbec nikdo nevšimne. Příliš jsem si to nebrala, ale samozřejmě jsem i já toužila po lásce a partnerovi.

Byla jsem jen myška

Můj první muž mi dokonce říkal Myško. Zprvu v dobrém a později spíš ironicky a pohrdavě. Po rozvodu na naše děti sice platil, ale nijak je nevyhledával. To moje kamarádka z práce byla jinačí formát.

Dvakrát šťastně rozvedená, jak sama říkala, a k tomu stálý partner a tajný milenec. Zprvu jsem si myslela, že přehání, ale opak byl pravdou. Přítel jí i po několika letech vztahu nosil domů kytky a milenec za ní klidně chodil do práce na kafe.

Byl to náš vzdálený kolega z jiné provozovny. O mnoho let mladší než Martina a taky o trochu jednodušší, řečeno taktně. „Ale má jiné kvality,“ tvrdila a významně při tom mrkala.

Měla jsem ji ráda

Byla plná elánu a optimismu. A byla to ona, kdo mě neustále přesvědčoval, abych si někoho našla. Jenže kde? „Tobě se to říká. Jsi hezká a sympatická. O mě nikdo nestojí,“ povzdychla jsem si a Martina hned navrhla, že mě vezme do společnosti.

„Domů sama nepůjdeš, uvidíš!“ slíbila a svému slibu dostála. Byla to oslava narozenin nějaké její známé. „Ne aby sis koupila něco šedivého nebo béžového. Tyhle dvě barvy máš zakázané!“ řekla rezolutně.

S malou dušičkou jsem se vydala na nákupy, které jsem bytostně nesnášela. Styděla jsem se, když mi prodavačka vlezla do kabinky, aby mi poradila.

Seznámení šlo nějak moc hladce

Byla jsem už úplně vyčerpaná, když jsem natrefila v jednom malém butiku na poklad. Milou paní v mém věku, která skoro nemluvila. Mlčky mi podala několik šatů na ramínkách a rukou pokynula ke kabince. Šaty jsem si vybrala hned. Jemně zelenkavé a hodně drahé.

Byly ale opravdu krásné! Pochvalu jsem dostala i od Martiny, což mi notně zvedlo sebevědomí. Neuplynula snad ani hodina té oslavy a já už se nenuceně bavila s jedním z hostů. Sympatickým pánem, odhadem asi jen o pár let starším.

S Martinou se prý znal z minulosti a hovořil o ní velmi hezky. Líbil se mi hned na první pohled, natož na ten druhý a při třetím jsem už měla na nose pověstné růžové brýle. Zamilovala jsem se. Úplně bezvýhradně a nekriticky.

Prý musím něco obětovat

Nezajímalo mě, čím ten pán je ani zda není ženatý. Zajímalo mě jen to, kdy mě zase pohladí po ruce a kdy se mi zadívá do očí. Byl tak moc hezký! Tedy v mých očích, samozřejmě. Doprovodil mě až k domu a na rozloučenou políbil.

Druhý den jsme se opět setkali a už se snad ani nerozloučili. Stal se z nás pár. „Libuško, není mi to příjemné, ale nemohla bys mě založit?

Měl jsem nějaké výdaje s autem a teď se mi rozbil kotel, v té zimě…“ zeptal se mě a já ho hned politovala, že se potýká s takovými starostmi. Dala jsem mu deset tisíc, ale nakonec se ukázalo, že potřebuje víc. Ochotně jsem mu postupně půjčila skoro sto.

Martina mě v mém rozhodnutí podporovala. Prý musím pro tak krásný vztah něco obětovat!

Neměla jsem to slyšet

To už u mě bydlel, protože ten kotel byl stále rozbitý a nový by stál majlant. Když Přemek onemocněl, pečovala jsem o něho jako o miminko. Byla jsem tak šťastná, že ho mám! Vůbec mě nenapadlo, abych po něm chtěla nějaké peníze na domácnost.

Až pár děsných vět, které jsem zaslechla po návratu ze zaměstnání, mi otevřelo oči. „No neboj, já si jí řeknu, peněz má ještě dost.“ Strnula jsem za dveřmi a poslouchala, co bude dál. Mluví o mně? A s kým? Vtom jsem uslyšela hlučný smích.

Mohla to být jen moje kamarádka Martina. I přes telefon bylo zřejmé, že se ti dva spolu domlouvají. A taky že mají ze mě legraci.

Zkusil to znova

Odplížila jsem se do koupelny. Udělalo se mi úplně na omdlení. „Ty už jsi doma? Ani jsem tě neslyšel přijít. Libuško, že mě založíš. Volali mi z pojišťovny, že jsem neuhradil pojistku. Stačilo by jen pět tisíc,“ řekl vemlouvavě a hnal se mě do té koupelny políbit.

Vyhodila jsem ho

Utřela jsem si slzy, zadívala jsem se mu do očí a řekla: „Vypadni! A pozdravuj Martinu!“ To bylo poslední, co ode mě slyšel. Vypadl z bytu jako cukrář! Ani s Martinou jsem se už potom neviděla. Nechala jsem se přeložit.

Přišla jsem o svoje růžové brýle, ale našla svobodu a klid. Na oslavu rozchodu jsem si zašla k té hodné prodavačce pro další krásné šaty. Ještě že mě nepřipravil o veškeré peníze. To abych se mohla seznámit s někým poctivějším!

Lenka V. (62), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
8.5.2024
Byla jsem člověk, který sahal hned po lécích a vyhledával lékaře. Léčitelům jsem nevěřila. Proto jsem si nejspíš musela vzít za muže včelaře. O koníčku mého druhého manžela jsem neměla dlouho ani ponětí. Až po tříleté známosti, když jsem začala trpět strašnými bolestmi hlavy, jej prozradil. Měla jsem těch nemocí mnoho už od dětství, byla jsem zhýčkané děcko z lékařského prostředí, které nemě
7.5.2024
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas. Byly to jen takové řečičky a zároveň to byla neoddiskutovatelná pravda. Přežila jsem
7.5.2024
Můj přítel je prý zázrak, něco, co se hned tak nevidí. Kamarádky mi ho závidí, ale já ho žádné nedám. Asi to vypadá, jako že se chlubím, no vlastně máte trochu pravdu. Zažila jsme chlapy, kteří velkohubě slibovali hory doly a skutek utek. Měla jsem partnery, kterým se nedalo za mák věřit. Měli sice spoustu dobrých vlastností, ale nakonec zjistíte, že splnění slibu je jistota, která vás uklidňuj
3.5.2024
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno. Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z tele
3.5.2024
Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru