Karla Pelikánová – 186. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

články autora: Karla Pelikánová (6440 nalezených článků)

4 minuty čtení

Když si přivedla svého nastávajícího naše dcera, hned jsme si s ním padli do noty! Když si pak přivedl nevěstu syn, věřili jsme, že zapadne stejně dobře. Na první pohled vypadala Pavlova Karolína úplně normálně. Milá a příjemná holka, zhodnotili jsme ji s manželem Jirkou. Do svatby jsme ji viděli jen párkrát, ale nic zlého jsme nečekali. „Mami, tati, musím vám něco říct,“ soukal ze sebe Pavel,

zobrazit více >>

Láska

Našli jsme u sebe porozumění i lásku

3 minuty čtení

Na vysoké škole jsem si přivydělávala hlídáním dětí. Některé byly rozmazlené, ale koho jsem měla upřímně ráda, byla Anička. Do okázalé vily jejích rodičů jsem chodívala nejčastěji, oba byli věčně pryč. Všimla jsem si, že paní domu se ocitala mimo dům snad ještě častěji než pan podnikatel. Takže jsem jednala hlavně s ním. Postřehl můj údiv nad tím, že matka dvouleté holčičky je věčně bůhvíkde, a

zobrazit více >>

Moje rodina

O Vánocích se vážně plní sny

6 minut čtení

Asi jsme se brali příliš mladí. Bylo nám sotva dvacet. Ale chodili jsme spolu dva roky, myslela jsem, že ho dobře znám. Spolehlivý, věrný, pracovitý. Později se ukázalo, že umí být i vzorným tátou. A to byly roky, kdy jsem byla opravdu šťastná. Navzdory svému mládí jsem si toho skutečně vážila. Se vším si dokázal poradit Postavili jsme dům. Vlastníma rukama – tak se to v Pavlově případě d

zobrazit více >>

Láska

Na Štědrý večer slíbil, že se polepší

3 minuty čtení

Domů jsem jezdila nerada, všechno mi tam připomínalo Jirku, mou ztracenou lásku. Máma mi to vyčítala a naříkala, že se jim s tátou stýská. A nebyli jediní... Vlak se se mnou hnal zasněženou krajinou, jako by mě vezl proti proudu času, jako by mě vracel do dětství. Abych pravdu řekla, domů jsem jezdila zřídkakdy. Ano, bylo to kvůli Jirkovi. Dokázala jsem si to přiznat, protože lhát si by bylo sm

zobrazit více >>

Na citlivé téma

Konečně jsem udělala dobrý skutek a je mi líp!

2 minuty čtení

V naší rodině se vždycky penězi šetřilo a nikdy nikdo nikomu nic nedal zadarmo. Před rokem jsem udělala výjimku, a to mě zahřálo u srdce. U nás se počítala každá koruna. Nebyli jsme chudí, ale šetřiví určitě. V takovém duchu jsem byla vychována − každou korunu si musí člověk zasloužit. Nepamatuji si ani, že by se někdy dávalo v naší rodině na nějakou charitu nebo se podporovali lidé, kteří byl

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Dobrá parta mi vynahradila nezáživnou, nudnou práci

3 minuty čtení

Když jsem nesnesitelný ženský kolektiv vyměnila za dílnu plnou chlapů, měla jsem se jako královna. Byla jsem čerstvě po mateřské, když jsem si našla nejúžasnější zaměstnání svého života. Manžel dostal služební byt v našem okresním městečku, kam se pracovně posunul na lépe placené místo. Když jsme se stěhovali, byly naší Majdalence dva roky. Manžel byl tak schopný, že mi místo pomohl sehnat hn

zobrazit více >>

Moje rodina

Bojím se, že se do Štědrého dne už neusmíříme

2 minuty čtení

Když dcera začala chodit do práce a našla si přítele, změnila se. Odstěhovala se a nemluví se mnou. Bez ní budou svátky tak strašně smutné. S manželem máme dvě děti, Stáně je pětadvacet, Mirkovi devatenáct. Když začala Stáňa vydělávat, přispívala nám na domácnost a jídlo a domluvily jsme se, že bude také pomáhat s domácností. Před několika měsíci si ale našla přítele, a na své povinnosti začala

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Můj utajený bratr mi v srdci zaplnil prázdné místo

3 minuty čtení

Celý život jsem si myslela, že jsem jedináček. Najednou se ale v mém životě objevil muž, který jako by z oka vypadl mému tatínkovi. Byla jsem jedináček, na žádné další dítě se mí rodiče nezmohli. Čí vinou to bylo, to jsem se nikdy nedozvěděla. Máma se na tohle téma nikdy bavit nechtěla. Táta rovněž. I já sama jsem nakonec měla jediné dítě, dceru Martu. Ovšem na rozdíl od rodičů se mi nevyvedlo

zobrazit více >>

Na citlivé téma

Šťastné a veselé Vánoce, milá paní Bodláková

3 minuty čtení

Ve zchátralém, strašidelně působícím domě bydlela opuštěná, mrzutá stařenka. Bylo mi jí líto, celé dlouhé roky tam žila sama. Myslím, že skoro každá vesnice má svůj strašidelný dům. Ta naše ho tedy měla. Bydlela v něm stará paní, které se přezdívalo Bodláková. Kdoví, zda vůbec někdo věděl, jak se jmenuje doopravdy. Barák byl zchátralý, rozbité okno zakrývala igelitová plachta. Někdy jsem si

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Jak jsem potkal vílu z temného lesa

3 minuty čtení

Objevila se v tanečních a já z té krásy zkrátka nemohl spustit oči. Jako náměsíčný jsem s ní nejprve tančil a pak šel za ní do lesa… Přišla do tanečních jako poslední. Éterická bytost, plující v tanečních střevíčcích jako primabalerína. Usedla na samý okraj řady, ve které sedělo mnoho dívek. Na sobě měla bílé šaty s tenkými ramínky, na nohách bílé střevíčky. Ve vlasech stuhu, která zvýrazňovala

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›