Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat.

S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno.

Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z telenovely, toužila po každodenním přísunu květin, rozmazlování, zatímco mně stačilo, když chlap bude prostě parťák do života. I proto jsem měla stabilnější vztahy.

Byla jsem krok před ní

Logicky jsem si tedy dříve našla partnera pro život. Milan byl hodný, chytrý i hezký. Možná měl i více, než jsem si přála, skutečně byl i ten romantik.

Tehdy mi to nepřišlo, ale dnes si uvědomuji, jak si Gábina často povzdechla, jaké já mám štěstí, že jsem narazila na tak skvělého chlapa. A povzdechla, proč ona ne. Já ji ještě chlácholila, že jednou svého vysněného prince také najde.

Zákeřný plán kámošky?

S Milanem jsme se vzali, za rok se nám narodila Verunka, poté Milánek a za tři roky Jindřiška. Na nic jiného jsem tak skoro neměla čas, tudíž jsem trochu zanedbávala i kafíčka s Gábinou.

Ona ale měla pochopení, že mám malé děti, takže občas zašla k nám, s dětmi si i hrála a něco jim i přinesla. Nenapadlo by mne, že mi bude chtít to štěstí ukrást.

Když bylo Gábině 35 let, stále neměla vedle sebe toho pravého a skoro brečela, že ji už nic nečeká. Tehdy se mi svěřila, že jí kamarádka dohodila věštkyni. A ať jdu s ní. Nechtělo se mi.

Hrozné věci

Jednoho dne jsme vyrazily. Každá jsme měla sezení zvlášť. Věštkyně mi řekla spoustu věcí o mne, až mě zarazilo, jak to ví. Nastínila mi, že mi někdo bude chtít vzít štěstí. Někdo blízký. Gábina mě rozhodně nenapadla. „Vy ale vyhrajete,“ dodala ona dáma.

Když se mi to doma rozleželo v hlavě, přiznám, že nikdo jiný než Gábi mi na ten popis neseděl. Jenže stejně jsem si to nechtěla připustit. Asi za půl roku jsme měli oslavu narozenin Verunky u nás v domě.

Sváděla mi muže

Gábina byla samozřejmě vítaná. Já, jak už to bývá, jsem jako hostitelka obskakovala všechny, takže jsem neměla moc čas hlídat, co se kde děje. Když byl pozdější večer, děti šly spát, ale kamarádi ještě zůstali a byla to taková dospělá party.

Když i ta měla skončit, hledala jsem Milana, aby mi pomohl. Nikde nebyl. A Gábina také ne. Hledala jsem ale muže, myslela jsem, že se Gábina vytratila, i když mi to bylo divné. Šla jsem do sklepa a tam jsem je našla.

Kámoška má smůlu

Můj muž byl opilý a Gábina toho využila. Hned jsem ji vyhodila. S Milanem jsme to překonali, lehké to nebylo, ale nechtěla jsem ničit rodinu. Gábina se mi pak omlouvala, ale já neodpustila. Nestýkáme se.

Jana F. (59), Aš