Karla Pelikánová – 179. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

články autora: Karla Pelikánová (6440 nalezených článků)

Hodinový manžel mi nahnal pořádný strach

2 minuty čtení

Žila jsem sama a mužská ruka mi doma scházela. Kamarádky si hodinové manžely pochvalovaly. Říkala jsem si, že tedy taky nějakého vyzkouším... Na internetu seženete všechno. Hodinovými manžely se to tam jen hemžilo. Protože mi chlapská ruka doma scházela, nastřádalo se toho v mém bytě dost, co potřebovalo opravit. Kolegyně a kamarádky si hodinové manžely pochvalovaly, a tak jsem si řekla, že

zobrazit více >>

Moje rodina

Není příjemné být bývalou ženou

3 minuty čtení

Myslela jsem, že si už nikoho do svého života nepustím, že jsem na něco takového až příliš zklamaná a zahořklá. Naštěstí jsem se ale sama v sobě pěkně zmýlila. Bejvalka. Nikdy bych nevěřila, že se ze mě někdy stane bývalá manželka. Panebože, jak jsem tu drzou můru nenáviděla! To by uměl každý, oslňovat v minisukni o třiadvacet let staršího nadřízeného. Vždyť je to tak banální, tak primitivní

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Meditací jsem v sobě probudila jasnozřivost

3 minuty čtení

Nikdy jsem netoužila praktikovat jógu, byla to kamarádka, která mě k ní zlákala. Brala jsem to jako zajímavé poznání. Netušila jsem, jak mi to najednou zkomplikuje život. Bylo mi tehdy čertsvě padesát let, když jsme začaly s Jaruškou chodit na jógu. Doslova mě ukecala, aby měla s kým na cvičení chodit a o józe si povídat. I když jsem zpočátku váhala, nakonec se mi takto strávený čas zalíbil a n

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Dívka z obrazu mě chtěla utopit v jezeře

2 minuty čtení

Koupil jsem dům na samotě a v něm objevil starý obraz. Netušil jsem, že se ho původní majitel rád zbavil. Stál jsem před zdí, na které visel obraz. Vlastně jen jeho rám. Vnitřek obrazu každou noc mizel, aby se do něho jako portrét dívky zase vracel. Řešil jsem tu záhadu už několik dní. Dívka byla namalována opravdu mistrovsky. Byla jako živá a ve velikosti dospělého člověka. Vše bylo vyveden

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

V mém pokojíčku se skrývalo tajemství

3 minuty čtení

V domě, kde jsem vyrůstala, se děly divné věci. Bylo to ale vždy jiné – bez ohledu na můj věk. Hračky se samy spouštěly a stín mi škrábal nehty na dveře. Měla jsem strach... Začalo to v době, kdy jsem chodila do čtvrté třídy. Byla jsem už dost velká, a nemusela chodit po škole k babičce, aby mě hlídala. Rodiče rozhodli, že mohu být doma sama a dělat si zatím úkoly nebo si hrát. Hned první de

zobrazit více >>

Láska

Spolu jsme začali od začátku

4 minuty čtení

Celé mládí jsem se potýkala s nálepkou, že jsem „socka“. Holka ze špatné rodiny. O dobrou partii jsem kvůli své pověsti nemohla zakopnout. Od dětství jsem se toužila zbavit této nespravedlivé nálepky, proto jsem se zapřísáhla, že si najdu dobrého chlapa, se kterým uteču co nejdále od své rodiny a začnu s ním jiný život. Že prostě musím dostat od osudu šanci vymanit se ze začarovaného kruhu rodi

zobrazit více >>

Láska

U svého tchána jsem našla lásku

5 minut čtení

Už když jsme se před lety s Michalem brali, připadalo mi, že můj tchán mě pozoruje s jakýmsi omluvným úsměvem. Ostatně i před svatbou několikrát opatrně zdůraznil, že syna si budu muset jaksi vychovat a že to s ním pravděpodobně nebudu mít jednoduché. Věděla jsem, že má pravdu. Michal byl poněkud svérázný, ale to víte, bylo mi přes dvacet, byla jsem k smrti zamilovaná a věřila jsem, že láska vy

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Žárlím na dceru své lásky

3 minuty čtení

S Jitkou jsme se seznámily v práci. Je o patnáct let mladší než já, ale hned jsme si porozuměly jako dvě vrstevnice. Teď to mezi námi skřípe. Pracuji v rodinné firmě. Majitel firmy je otec Jitky, kterého znám už dvacet let. Jeho dcera z prvního manželství do firmy nastoupila až po vysoké škole a je jasné, že po otci celou firmu jednou převezme. Byli jsme si oporou Mirek, jak se šéf jmenuj

zobrazit více >>

Moje rodina

Tak jsem si to nepředstavovala

5 minut čtení

Jako malá jsem záviděla svým spolužačkám, a nechápala jsem, jak mohou nadávat na své sourozence. Co já bych za takové štěstí dala? Mým životním osudem je zřejmě samota. Už jako malá jsem velmi trpěla tím, že jsem byla jedináček, a zazlívala jsem rodičům, že mi nepořídili bratříčka nebo sestřičku. Nevím, jestli za to může mé dětství, kdy jsem vyrůstala v izolaci. Proč jsem stále sama? Někd

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Spolubydlící za pět set

3 minuty čtení

Když mi můj neurochirurg konečně napsal lázně, byla jsem v sedmém nebi. Ještě nikdy jsem v nich totiž nebyla. Nikdy se mi ale nehodilo na tak dlouho odjet. Nejen kvůli práci, ale především kvůli mému briardovi Bastíkovi a kočce Niky. Kočku by mi sousedé ještě pohlídali, ale rozpustilého psa nikdo. Teď jsem už byla bez práce i bez psa. Vyrazila jsem tedy vstříc lázeňské péči. Nepříjemná žensk

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›