Domů     Prožili jsme nejromantičtější lásku našeho života
Prožili jsme nejromantičtější lásku našeho života
5 minut čtení

Psal se rok dva tisíce, pomaličku se blížil konec mého vysokoškolského studia a z vykuleného nováčka se postupně stával zkušený harcovník. Tenhle přerod na mě byl dobře patrný.

Ošklivými chodbami jsem probíhala rychlými a účelnými kroky a v knihovně se vrhala přesně do těch správných řad a hledala v těch správných autorech. Byla jsem energická, pilná a v podstatě nic mě nedokázalo vyvést z konceptu.

Snad jen překrásný černooký asistent, kterého jsem sem tam potkávala u automatu na levnou rozpustnou kávu. Už jen pohled na něj mě nutil zrychlit, jen aby neuviděl zrádný ruměnec a nevšiml si astmaticky zrychleného dechu.

Zároveň v jeho blízkosti a přitom plná odvahy a smyslnosti jsem byla jen ve svých snech. A to bylo všechno. Odborní asistenti nás totiž nic neučili, neměli právo zkoušet a tak byl můj idol opravdu jen prchavou vidinou.

To léto mě čekalo poslední kolokvium a pak už jen dva měsíce volna. Když jsem se ráno chystala, připadala jsem si jako samuraj, který obléká rodovou zbroj. Slavnostní  šaty jsem měla jen jedny a ve zkouškovém období jsem je zapínala každé tři dny.

Byl to takový pravidelný rituál. Neméně naučeně jsem pak usedla před kabinet a zdravila kolegy. Přitom jsem si všimla kamarádky, která hned začala horečně gestikulovat:

„Osolsobě prý nemá čas zkoušet. Tak to za něj musel vzít ten mladý asistent. Už vyrazil pět lidí. Je to pěkně nefér, vždyť ani netuší, co nám starý pán zadával za literaturu!“

Nevěnovala jsem jí pozornost. Sabina byla hodná, ale trochu hysterická. Copak není jedno, kdo nás bude zkoušet? Buď je student připravený a nebo není. O tři minuty později už mi to tak nepřipadalo.

Dveře se totiž otevřely a v nich stál nikoli asistent, ale můj asistent. Podíval se na mě a řekl:

„Slečno Kuklínková, pokud mohu poprosit…“

Kolena se mi proměnila v rosol a hrůzou jsem zapomněla dýchat. Ani mě nezarazilo, že zná mé jméno.

Omámeně jsem vplula do kabinetu a skoro omdlela do širokého křesla. Na otázky jsem odpovídala zajíkavě a vůbec jsem měla pocit, že ze sebe dělám pitomce. Ten nádherný muž se na mě, chudák, nedokázal ani podívat.

Zjevně si říkal, co že jsem to za pitomou slípku. Zodpověděla jsem sice všechny otázky, ale rozhodně ne s bravurou, kterou bych od sebe očekávala. A zjevně jsem nebyla sama:

„Slečno Andreo, to nebylo špatné, ale také ne dokonalé. Nerad bych vám kazil průměr, a tak bych si vás dovolil pozvat ještě na září,“ zakončil zkoušející můj trapný výstup. Posmutněle jsem kývla a vyklopýtala na chodbu.

Svářely se ve mně zcela protichůdné pocity. Na jednu stranu mi bylo líto, že jsem kolokvium neudělala, ale ve skutečnosti by stačilo zvednout telefon či napsat a asistent by mi patřičný počet kreditů udělil. Šlo jen o známku.

Takhle jsem vlastně získala možnost vše dopilovat. Celé léto jsem proto pilně studovala. Jediná přestávka, kterou jsem si dopřála, padla na nákup nových šatů. V září jsem pak v oblečení pro princeznu a s vědomostmi profesora vyrazila na zkoušku.

Jenže ouha, pan asistent celou zkoušku zkoumal špičky mých taktéž nových a krásných střevíčků a kladl mi otázky, které by nezodpověděl ani ten domnělý zasloužilý akademik. Obstála jsem, ale nikoli se ctí.

Na konci setkání jsme se tedy dohodli, že se v průběhu září ještě setkáme a já doladím, co jsem zanedbala. Následovalo další studium podpořené dalším nákupem. Nyní jsem již byla přesvědčená, že neexistuje nic, čím by mě vyvedl z míry.

Poslední peníze padly na ty nejkrásnější šaty na světě a já nastudovala vše, co se nastudovat dalo. S klidem a sebevědomím jsem mu hleděla do těch nádherných černých očí.

Sice jsem si připadala jako jogín, který hraje na píšťalku kobře, ale neuhnula jsem ani o píď. Na vše jsem odpovídala klidně, vyrovnaně, přesně a s přehledem, který mi daly ty měsíce a měsíce studia. Když jsem skončila, byla jsem se sebou dokonale spokojená.

Za to pan asistent vypadal jako hromádka neštěstí. Zbortil se sám do sebe, hlavu ukryl do dlaní a když konečně promluvil, rezonovalo mu v hlase nelíčené zoufalství.

„Ano, to bylo perfektní. Bylo to perfektní a já přišel o poslední záminku, pod kterou jsem se s vámi mohl vídat. Byla jste skvělá už napoprvé. Promiňte mi to, Andreo.“ Pak, aniž by čekal na mou odpověď, rychle odešel. Zůstala jsem v jeho pracovně a seděla celá zkoprnělá a neschopná pohybu.

Všechno najednou dávalo smysl a to ten nejsladší smysl na světě. Celou dobu mě miloval! Jako blázen jsem se rozběhla univerzitní chodbou. Vysoké podpatky mi pohyb dost komplikovaly, a tak jsem ho dostihla až u automatu na kávu.

Stál tam jako učiněná hromádka neštěstí. Popadla jsem ho za ramena, otočila čelem k sobě a dlouze a vroucně políbila. Na tváři mě zaškrábaly jeho vousy a ústa mi naplnila slaná chuť slz. Zbytečných slz. Čekala nás totiž na nejkrásnější a nejromantičtější láska našeho života.

Andrea, Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byl to největší sukničkář v okolí, těch srdcí, co zlomil, bylo už příliš. Bohužel mezi nimi bylo i srdíčko mé sestry. A Maruška to nenechala jen tak. Byl to zkrátka pořádný prevít. Vážně si nepamatuji, že bych za celý svůj život potkala většího. Zklamaných žen a pošlapaných dívčích srdcí byly nejméně dvě desítky. Když to začal Vilda zkoušet i na mou sestru Marušku, tušila jsem, jak to dopadne.
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, kde potkáte toho pravého. Vdávat jsem se nechtěla. Kolegyně mě požádala, abych jí šla za svědka, a nakonec se naše role obrátily. Svatby jsem nesnášela. Jednu jsem absolvovala, když mi bylo dvacet, a manželství se ukázalo jako totální fiasko. Něco takového jsem už nechtěla nikdy znovu zažít. Můj muž mě opustil, když byly synovi dva roky. Na čas jsem zavrhla všechny muže, na samotu
2 minuty čtení
Vedoucí v naší prodejně vymyslel soutěž mezi námi prodavačkami. Musela jsem být nejlepší, třeba i podvodem. V důchodu jsem nastoupila na částečný úvazek jako prodavačka. Celý život jsem pracovala v tiskárně, moc mě ta práce bavila, mělo to ale jednu vadu – plat tam byl malý. V průběhu života mi to nevadilo, protože manžel měl výplatu slušnou. Jenže pak zemřel a já dostala vdovský důchod. Dodnes
7 minut čtení
Znaly jsme se skoro třicet let, než vyšlo najevo, jak málo mě má ráda a závidí mi snad úplně vše, co se v mém životě stane. Žasla jsem. Když jsme se s Hankou poznaly, bylo mi sotva pětadvacet a jí o tři roky víc. Obě jsme tehdy nastupovaly do stejného podniku a rychle jsme si padly do oka. Byla to ta typická ženská sympatie. Věděly jsme o sobě všechno, probíraly muže, práci, rodiče, i to, co ná
3 minuty čtení
Se sousedem jsme se příliš neznali, paradoxně nás sblížilo, že jsem vyslechla jeho hádku se ženou. U sousedů se hádky občas ozývaly, ale tentokrát to bylo přespříliš. Soused řval, jako by ho na nože brali. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se schovala do stodoly. Odtud se dalo pootevřenými dvířky pohodlně koukat do vedlejší zahrady, kde soused hulákal na manželku, která seděla na houpačce a v mém v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Už neví, kdo vlastně jsem
skutecnepribehy.cz
Už neví, kdo vlastně jsem
Dívá se na mě a neví, kdo jsem. Přitom jsme spolu vyrůstaly. Dvě sestry, které spolu držely. Zbláznila se. Zní to tvrdě a neúprosně, ale je to pravda. Byly jsme nerozlučné, sdílely jsme všechno, radosti i starosti. Nikdy jsem si nepředstavovala, že ji jednoho dne přemůže něco tak temného, co jí vezme její zdravý rozum. A začalo to
Velké domácí drama u Dyků?
nasehvezdy.cz
Velké domácí drama u Dyků?
Co se v jejich manželství děje? Hězda StarDance 2025, herečka Tatiana Dyková (47), náhle odvolala divadelní představení, kde účinkuje s manželem, Vojtou Dykem (40). To zanechalo zklamané diváky, kteř
CrowdStrike a fatální pád IT infrastruktury: Jak jediná aktualizace ochromila miliony systémů
epochaplus.cz
CrowdStrike a fatální pád IT infrastruktury: Jak jediná aktualizace ochromila miliony systémů
Jediný konfigurační soubor. Devadesát minut. Osm a půl milionu zhroucených systémů po celém světě. 19. 7. 2024 zastavil výpadek způsobený aktualizací bezpečnostního softwaru od firmy CrowdStrike leteckou dopravu, ochromil nemocnice a odhalil, jak křehká je globální IT infrastruktura. Letiště hlásila tisíce zrušených letů, banky zápasily s platebními systémy a IT specialisté marně zkoušeli restartovat zamrzlé
Voňavé zapečené kloboučky
tisicereceptu.cz
Voňavé zapečené kloboučky
Lze je plnit různými chuťovkami. Suroviny na 4 porce 24 žampionů nebo 12 bedel 6 lžic olivového oleje 2 cibule 100 g slaniny 3 stroužky česneku 3 velká rajčata sůl mletý pepř 2 lžíce oct
Český Ford a jeho dealeři spojili síly proti hladu
iluxus.cz
Český Ford a jeho dealeři spojili síly proti hladu
Když se spojí dobrá vůle a týmový duch, dokáže i automobilový svět zázraky. Celá dealerská síť Fordu v České republice se zapojila do celosvětové iniciativy „Ford Building Together“, jejímž cílem je b
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
epochanacestach.cz
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
Máte rádi výlety, kde je od každého trochu? Pak určitě zavítejte do Jeseníků. Do místa, kde na vás čeká krásná příroda, lehká turistika i lázeňská pohoda. Přímo ve středu Jeseníků se nachází malebná trasa, která patří mezi ty nejkrásnější v Česku. Řeč je o naučné stezce Bílá Opava. Ta vede podél zurčící horské říčky, přes dřevěné lávky i kolem
Když srdce začne tančit kvapík
nejsemsama.cz
Když srdce začne tančit kvapík
Tachykardie, tedy zrychlený srdeční tep, může být krátkodobým jevem po fyzické námaze, ale také signálem zdravotních problémů. Je důležité vědět, jak ji rozpoznat a jakými postupy ji srovnat do latě. Srdce je klíčovým motorem našeho těla. Jeho činnost se přirozeně mění podle toho, zda odpočíváme, sportujeme, nebo prožíváme stres. Pokud ale srdeční frekvence vystoupá nad 100 tepů za minutu
Fritz Haber: Otec chemické války získal Nobelovu cenu
historyplus.cz
Fritz Haber: Otec chemické války získal Nobelovu cenu
Tak důležitou událost si Haber nemůže nechat ujít. Přijede na frontu u Yprů, aby se podíval, jak Němci vypustí na spojence plynný chlor. Údajně se usadí v bezpečné pozorovatelně a dalekohledem průběh celého útoku pozorně sleduje. Současně si dělá podrobné poznámky, aby mohl strašlivou zbraň propříště ještě vylepšit!   Byl to nesmírně komplikovaný porod. Chlapeček
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Fanatismus místo víry: Jak se rodí vůdci, kteří si hrají na Boha
enigmaplus.cz
Fanatismus místo víry: Jak se rodí vůdci, kteří si hrají na Boha
Když se řekne satanista, většina lidí si vybaví člověka v černém oblečení, který se neštítí ničeho, aby ukojil své temné choutky. A skutečně mnoho příznivců Satana páchalo vraždy, zneužívalo děti či t
Našla CIA Archu úmluvy?
epochalnisvet.cz
Našla CIA Archu úmluvy?
Zlatá schránka s kamennými deskami, údajně obsahujícími Desatero přikázání. Archa úmluvy, nejsvětější relikvie judaismu, je jedním z nejhledanějších artefaktů v historii lidstva. Ztratila se přitom už před tisíci lety a dodnes nebyla nalezena. Nebo ano? Podle odtajněných dokumentů by na tuto otázku mohla znát odpověď americká CIA!   Uprostřed studené války, v 80. letech, se americké
Pozor na hurikány! V budoucnu budou zřejmě stále ničivější
21stoleti.cz
Pozor na hurikány! V budoucnu budou zřejmě stále ničivější
Hurikán Melissa, označovaný také za bouři století, který na konci října 2025 tvrdě zasáhl oblast Karibiku a destruktivně udeřil na Jamajku, může být podle odborníků jakousi mrazivou ochutnávkou toho,