Domů     Přízrak v pokoji pro hosty
Přízrak v pokoji pro hosty
5 minut čtení

Když jsme se s manželem stěhovali z rodinné vily, rozhodli jsme se staré a nepotřebné věci vyhodit. To se ale našim zesnulým předkům nelíbilo!

S Emilem jsem se seznámila krátce po dokončení vysoké školy. Zamilovali jsme se do sebe na první pohled a i když jsme spolu chodili sotva tři měsíce, rozhodli jsme se spolu bydlet.

Peněz nazbyt jsme neměli, tak přišel Emil s nápadem, že bychom mohli žít v domě jeho rodičů.

Rodina, po které jsem toužila

Do té vily, ve které jsem následně strávila tolik hezkého času s manželem a našimi dětmi, jsem se přistěhovala ještě před svatbou. Tehdy tam žil Emil se svými rodiči, kteří nám přenechali k bydlení celé první patro.

Na svět jsem postupně přivedla dceru Michalku a syna Lukáše. Tchán s tchyní se později přestěhovali do malého bytu, který zdědila Emilova maminka po své sestře.

Děti se odstěhovaly

Vila byla stará a bytelná a pocházela z první republiky. Pro mě, Emila a děti postačovala víc než bohatě. Měli jsme i pokoj pro hosty, kam jsme umístili všechny možné staré věci po manželových předcích.

Michalka a Lukáš vyrostli a věci se vyvinuly tak, že ani jeden z nich ve vile neměl v plánu bydlet. Dcera se přestěhovala za svým přítelem na Moravu, zatímco Lukáš si se svojí ženou postavil rodinný domek na venkově podle svých představ.

Rozhodnutí o prodeji

Stáli jsme s manželem před důležitým životním rozhodnutím: bylo jasné, že pro nás dva je vila příliš velká a my si budeme nejspíš hledat nový domov.

Rozhodli jsme se, že vilu prodáme, část peněz dáme dětem a za zbytek si pořídíme větší byt v centru města, kde v klidu prožijeme, jak se říká, podzim života. Znamenalo to samozřejmě i to, že se budeme muset spousty věcí z vily rychle zbavit.

Třídění starých věcí

Některé věci z pokoje pro hosty jsme prodali po starožitnictvích, jiné jsme rozdali příbuzným a známým.Avšak dvěvěci – starý popelník a obrazjednoho německého města, se nám udat nepodařilo, a proto jsme je chtěli společně s dalšími přebytečnými věcmi vyhodit.

Velké vyhazování věci bylo domluveno na jednu sobotu. Netušili jsme, jaký hrůzný zážitek nás čeká noc předtím.

Hluk uprostřed noci

V pátek večer jsme si šli já i manžel dříve lehnout, abychom se na náročný víkend pořádně vyspali. Probudila jsem se uprostřed noci. Emil už byl vzhůru a seděl na posteli. Oba jsme slyšeli nějaký nezvyklý hluk.

Přicházel ze směru, kde se nacházel pokoj pro hosty. Manžel zašeptal, že máme ve vile asi zloděje. Vstal a byl rozhodnutý jít nezvané návštěvníky překvapit, i když jsem ho tiše přemlouvala, ať se sám o nic nepokouší a raději zavolá policii.

Manžel to ale chtěl vyřešit sám. Bála jsem se, ale šla jsem společně s ním.

Z místnosti vycházela záře

Z otevřených dveří pokoje pro hosty vycházela nějaká podivná záře. Pomyslela jsem si, že zloději jsou drzí a svítí si baterkou. V duchu jsem se modlila, aby nebyli ozbrojení a aby hned poté, co je překvapíme, utekli. Skutečnost ale byla daleko děsivější. Tím nepozvaným hostem totiž nebyl žádný člověk!

Vznášející se přízrak

Jakmile jsme stanuli před pokojem pro hosty, spatřili jsme něco příšerného. Nad podlahou se vznášel fialově zabarvený přízrak. Měl mužské tělo i tvář, ale nohy se mu ztrácely v mlze. Nestál na podlaze, vznášel se nad ní.

V rukách držel onen starý popelník, který jsme chtěli vyhodit. Chytila jsem manžela za ruku a měla jsem co dělat, abych nekřičela. Viděla jsem, že manžel také jen stojí a fascinovaně hledí na tu nadpřirozenou bytost.

Tajemný duch se pak podíval přísně na nás dva. Málem jsem omdlela. A když se pak začal duch pohybovat směrem k nám, dala jsem se na útěk. Od Emila, který zůstal na místě, vím, že přízrak se pak obrátil opačným směrem a zmizel.

Zapomenutá fotografie

Té noci už jsme neusnuli, jen jsme se navzájem ujišťovali o tom, co jsme viděli. Ráno jsme zjistili, že starý popelník skutečně chybí. Zbývající dny, které jsme strávili ve vile, už jsem měla neklidné spaní.

Další šok mi pak připravil manžel, když mi ukázal jednu starou fotografii. Byl na ní jeho pradědeček s rodinou. Poznali jsme v něm ten přízrak, který nás v onu páteční noc tak vyděsil.

Smrt není konec

S manželem jsme přesvědčeni, že duchovi vadilo, jakým způsobem se chceme staré rodinné památky zbavit, a proto si pro ni přišel.

Pokud se mě někdo dnes zeptá, jestli věřím na posmrtný život nebo na duchy, odpovím mu, že ano, a že mrtví se na nás odněkud z jiného světa stále dívají.

Helena P. (54), Hradec Králové

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Tu paseku ze sna jsem dobře znala, ale nemohla jsem si vzpomenout, kde se nachází. Letní dovolená pak vše odhalila. Zjistila jsem, že to, co se nám zdá, může mít spojitost se skutečnými událostmi, třeba i s hodně dávnými. Krátce před důchodem se mi stalo něco neuvěřitelného. Díky tajemným silám jsme získali odměnu. Ve snu jsem totiž odhalila, kde se ukrývá poklad. Své sny jsem si pamatovala
3 minuty čtení
Měl to být můj nový začátek. Ale krátce po nastěhování se v mém bytě začaly dít nevysvětlitelné věci. Těšila jsem se na klidný život v novém podnájmu, ale rychle jsem zjistila, že se v něm dějí divné věci. Předměty jsem nacházela jinde, než jsem je nechala. Když jsem přišla na to, co se v mém bytě děje, nemohla jsem zůstat. Jenom pouhá nepozornost? Když jsem se do toho bytu nastěhovala, v
3 minuty čtení
Dostihla mě lehká mrtvice, která donedávna neměla vliv na mé zdraví. Po čase od příhody jsem však začala slyšet hlasy. Donedávna jsem žila normální život. Máme s Pavlem dvě děti, které jsou dnes už dospělé. Vlastně už jsme s manželem prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Bylo toho na mě moc Živím se jako mzdová účetní a konec měsíce je pro
4 minuty čtení
Nikdy jsem žádného ducha neviděla, jednou mi ale zemřeli během dvou měsíců tři nejbližší. Na Svátek zesnulých přišli, aby utěšili můj žal. Krásný a spokojený život jsem žila. To člověk snadno usne na vavřínech a od života nečeká žádný podraz. Samozřejmě každý člověk ví, že mu jednou odejdou rodiče, že možná zemře dříve partner a možná i sourozenci, s čím ale nepočítá nikdy – že mu zemře dítě, n
2 minuty čtení
Od dětství jsem posedlá touhou žít v daleké zemi. Fascinují mě země Dálného východu. Může snad za to vzpomínka na minulý život? Od dětství jsem toužila podívat se do Japonska, nebo do Číny. Byl to můj velký sen. Mou nejoblíbenější knihou, kterou jsem přečetla už ve dvanácti letech jedním dechem, byly Příběhy z čínských tržišť a bazarů. Jako bych ty příběhy už znala, jako by mi je už někdo vyprá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
Praktické a stylové tašky na kočárek od JUKKI – když se elegance potká s funkčností
iluxus.cz
Praktické a stylové tašky na kočárek od JUKKI – když se elegance potká s funkčností
Plenky, lahvička, přebalovací podložka, ubrousky, svačina, oblíbená hračka – všechny nezbytnosti, které dost možná každý den využíváte, je praktické mít vždy pohromadě. A právě proto se naprostou
Kdyby se Země kompletně rozsvítila: světová diskotéka nebo globální blackout?
21stoleti.cz
Kdyby se Země kompletně rozsvítila: světová diskotéka nebo globální blackout?
Co by se stalo, kdyby se všichni obyvatelé planety v jeden okamžik rozhodli zapnout každou žárovku, lampu i reflektor? Vypadá to jako otázka, která vrtá hlavou dětem v předškolním věku, ale zamysleli
Davelisova jeskyně: Obývají zdejší prostory duše zemřelých?
enigmaplus.cz
Davelisova jeskyně: Obývají zdejší prostory duše zemřelých?
Jen málokteré místo na Zemi oplývá tak negativní pověstí jako Davelisova jeskyně v Řecku. „Příběhy vyprávějí o tajemných zvucích a světlech, nepřirozených změnách teploty, přízracích a podivných bytos
Nakažlivé zívání? Psi mají možná víc empatie, než si myslíme
epochaplus.cz
Nakažlivé zívání? Psi mají možná víc empatie, než si myslíme
Když někdo zívne, v ospalce se mění postupně skoro všichni v místnosti. To je známá věc. Ovšem věděli jste o tom, že tato řetězová reakce rozhodně nekončí jen u lidí? Zívání po nás opakují především psi. Zajímavý jev zaměstnává hlavy vědců už řadu let a ještě donedávna převládal názor, že čtyřnozí společníci tak zkrátka vyjadřují
Levandulová léčivá limonáda
tisicereceptu.cz
Levandulová léčivá limonáda
Vůně levandule je opojná, uklidní vám nervy a pomůže při problémech s nespavostí a při bolestech hlavy. Ingredience malá hrstka čerstvě natrhaných a opláchnutých květů levandule 1 šálek třtinov
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Létají v Yprech z věže kočky?
epochalnisvet.cz
Létají v Yprech z věže kočky?
Náměstí je narvané k prasknutí. Všichni vzhlížejí k věži nad tržnicí. „Už letí!“ křikne kdosi. Do natěšeného davu se snáší shůry mňoukající, k smrti vyděšená kočka.   Kdo nebohé zvíře dole chytí, může si připadat jako král jarmarku. Často se lidé i o tuto trofej poperou. Co na tom, že je zvíře raněné či polomrtvé, tradice je tradice.
Další nevěra Lutovské zlomila srdce?
nasehvezdy.cz
Další nevěra Lutovské zlomila srdce?
Moderátorka Iveta Lutovská (42), která ještě nedávno zářila po boku sympatického partnera Vojtěcha (49), je podle všeho zase sama. „Já jsem v tomhle staromódní, ale mám pocit, že do vztahu patří d
Nashromáždili newyorští bratři přes 100 tun odpadu?
historyplus.cz
Nashromáždili newyorští bratři přes 100 tun odpadu?
Homera Collyera objeví policisté v křesle. Po smrti je asi deset hodin, jak určí pitva. Jen o pár metrů dál leží na zemi jeho bratr Langley. Také je mrtvý! Jeho tělo se však najde až po několika týdnech během vyklízení desítek tun odpadu, který oba bratři v průběhu let ve svém domě nashromáždili!   S
V hlavě slyším hlas, co mě varuje
skutecnepribehy.cz
V hlavě slyším hlas, co mě varuje
Dostihla mě lehká mrtvice, která donedávna neměla vliv na mé zdraví. Po čase od příhody jsem však začala slyšet hlasy. Donedávna jsem žila normální život. Máme s Pavlem dvě děti, které jsou dnes už dospělé. Vlastně už jsme s manželem prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Bylo toho na mě moc Živím se jako
Zkroťte rýmu a nachlazení raz dva
nejsemsama.cz
Zkroťte rýmu a nachlazení raz dva
Podzim má své kouzlo, ale zároveň umí být pěkně ošidný. Stačí, když se málo obléknete, zapomenete si deštník, a problém je na světě. Pokud navíc nejste úplně v kondici, může se z prochladnutí rychle vyvinout nachlazení nebo rýma. Jakými tradičními prostředky si s těmito chorobami nejlépe poradíte? Horká voda Cítíte se divně, škrábe vás v krku a bolí hlava? Jestliže nemoc