Domů     Přízrak v opuštěném domě
Přízrak v opuštěném domě
5 minut čtení

Za letní bouřky jsme se vypravily se sestrou na strašidelné místo! V opuštěném stavení jsme spatřily něco, co nás vyděsilo natolik, že jsme se nedokázaly pohnout z místa.

Dětství jsem prožila s rodiči a sourozenci v domě, který se nacházel v malé vesnici v severních Čechách. Na úplném kraji této vesničky stál domek, ve kterém celé roky nikdo nebydlel.

Patřil původně nějakému emigrantovi, po jeho odchodu do ciziny se však dům nepodařilo prodat, a tak chátral. Mezi starousedlíky se říkalo, že tam straší. A opravdu – navenek ten barák naháněl hrůzu.

Zdi byly oprýskané, všude se pnul břečťan, zahrada byla zarostlá a v noci se prý z domu ozývalo čas od času psí vytí. Alespoň to mi povídala má starší sestra Alena, protože se mi snažila nahnat strach.

Odvážný návrh

Už jako malá holka jsem si ráda hrála na hrdinku, a tak jsem sestře jednoho dne řekla, že se do toho domu klidně v noci vypravím, pokud půjde se mnou. Jak se dalo předpokládat, nebyla moje starší sestra z toho nápadu zrovna dvakrát nadšená.

Nechtěla se ale přede mnou shodit, a proto nakonec souhlasila. Rozhodly jsem se, že se do domu vypravíme v noci ze soboty na neděli.

Noční dobrodružství

Byla tehdy půlka září a noci už byly zamračené a studené. Tu noc, kdy jsme se s Alenou potají vyplížily z domu ven, navíc ještě foukal silný vítr. I když jsem se snažila působit, že strach nemám, tak jsem se samozřejmě bála stejně jako sestra.

Ale jak už to tak u sourozenců bývá, popichovaly a hecovaly jsme jedna druhou, až nakonec převládl adrenalin a chuť po dobrodružství a strach se odsunul do pozadí. Po několika minutách jsme potmě došly až k opuštěnému domu.

Alena mě pevně držela za ruku a vystrašeně šeptala, že v okně zahlédla nějaké světlo. Kdo ví, jestli to byla pravda, nebo jestli mě chtěla ještě více vyděsit. Nejradši bych jí byla řekla, ať se vrátíme hned zpátky, ale hrdost mi to nedovolovala.

Přihnala se bouřka

Přes rozbitý plot jsme se dostaly na zahradu, a pak už jsme stály u polootevřených dveří. Mezitím se schylovalo k bouřce. Jak se zablýsklo, spatřily jsme se sestrou uvnitř za dveřmi podivné malé stvoření porostlé srstí.

Obě jsme naráz vykřikly, ale strach nás přimrazil na místě a my jsme nebyly schopné pohybu. Jen jsme tam stály, střásly se strachy a dívaly jsme se, jak se ta tajemná bytost vydala směrem k nám.

Přízrak nás zval dovnitř

Přízrak se zastavil ve dveřích. Pozorně si nás prohlížel, a pak začal vydávat zvuk podobný psímu nářku. Upnul na nás své veliké černé oči, ve kterých se zračila bolest a strach.

Bylo vidět, že to stvoření, které ani dnes nedokážu přirovnat k žádnému zvířeti, trpí samotou a tím, že z domu všichni odešli. Se sestrou jsme se ho bály, protože působilo strašidelně, ale taky nám ho bylo trochu líto.

Stvoření pak udělalo dva kroky zpátky a pohledem nás vybízelo, abychom šly za ním dovnitř. S drkotajícími zuby jsme se vymlouvaly, že nemůžeme a že se musíme rychle vrátit zpátky. Otočily jsme se a utekly pryč.

Odstěhovali jsme se daleko

Když jsme doběhly domů, lilo už jako z konve a bouřka propukla naplno. O našem tajném výletu se rodiče nedozvěděly a my jsme si s Alenou slíbily, že vše zůstane jen mezi námi dvěma.

Shodou okolností jsme se za pár měsíců z vesnice s rodiči a sourozenci odstěhovali na opačný konec republiky do jižních Čech, takže jsme se k našemu nočnímu hororovému zážitku vracely už jen občas.

Našemu zážitku nikdo nevěřil

Uplynulo téměř čtyřicet let, než jsem se do naší rodné vesnice znovu podívala. Za tu dobu jsem se šťastně vdala a měla už dospělé děti. Sestra se před časem odstěhovala do Itálie, a tak jsme se vídaly už jen zřídka. Většinou jen na narozeniny nebo na Vánoce.

O našem zážitku z dětství jsem mluvila s manželem i dětmi, ale nikdo mi samozřejmě nevěřil a všichni si mysleli, že jde o fantazii tehdejší malé holky.

Návrat do rodné vsi

Před dvěma lety byl manžel služebně na měsíc pryč a mně zbylo pár dnů dovolené. Rozhodla jsem se tedy, že si udělám výlet přes celé Česko do míst svého dětství. Nejvíc mě zajímalo, jak se proměnil náš bývalý dům. Vypadal podobně, jak jsem si ho pamatovala.

A pak mě to samozřejmě táhlo k opuštěnému domu na kraji vesnice. Byla jsem zvědavá, jestli tam ještě stojí.

Druhé setkání po mnoha letech

Našla jsem ho v hodně zchátralém stavu. Celý pozemek byl zarostlý křovím. Venku bylo pod mrakem. Tentokrát jsem se už nebála a vešla dovnitř, mezi holé stěny. Uvnitř v šeru jsem v koutě spatřila stejné srstnaté stvoření jako tenkrát v noci se sestrou.

Ozvalo se stejné vytí. Strážce zbořeného domu mi dával najevo, že mě poznává. Tentokrát jsem se vůbec nebála. Působilo to víc smutně než děsivě. Přesto jsem se, když se ono stvoření vykročilo směrem ke mně, dala na ústup.

Dům strhli

Večer jsem zavolala sestře a všechno jsem jí vylíčila. Cítila jsem, že i když to tenkrát prožila se mnou, tak mi moc nevěří. Já ale vím, že se mi to nezdálo. Loni ten dům prý už konečně definitivně zbořili a na jeho místě vyroste nějaká vila.

Jak to v takových případech dopadne s duchem, který k domu patřil? Bude ho obývat i s novými majiteli? To bohužel nevím a pátrat po tom rozhodně nebudu.

Ivana L. (59), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Nemohla jsem přijet na pohřeb svému strýci. V ten den jsem tedy alespoň uctila jeho památku a vzpomínala na něj. Někdy se v našich životech přihodí věci, kterým nerozumíme. V čase, kdy zemřel můj oblíbený strýc Miloš, jsem byla tisíce kilometrů daleko. Je tedy víc než zvláštní, že nám i tak bylo dopřáno poslední rozloučení. Smrtí to nekončí Nikdy jsem se nezajímala o to, co je po smrti. K
3 minuty čtení
Tragédie se začaly sypat na naši rodinu jako krupobití. Až neteř Janička odhalila, odkud to strašlivé zlo přichází. Bylo ukryté v krásném prstenu. Rány osudu, jinak se tomu nedalo říct. Začaly se na nás valit ze všech stran, jako by to bylo nějaké prokletí. Děti byly více nemocné, než zdravé, a samý úraz. Navíc se čím dál víc hádaly, ba i rvaly. A bylo toho víc. Manžel toho měl v práci moc a je
3 minuty čtení
Ta dívka stála v noci na kraji silnice, vypadala tak vystrašeně, ale co se jí stalo, nám říct nedokázala... Projížděli jsme s manželem večerním městečkem. Spěchali jsme na chalupu známých, kteří nás pozvali na oslavu kulatin. Cesta ubíhala vcelku dobře, ale pak se nám do cesty připletla objížďka, a tak jsme museli zapnout navigaci. Poradila nám, ať na nejbližší křižovatce odbočíme doprava. Směr
3 minuty čtení
Když mi zemřela babička, se kterou jsem měla blízký vztah, dlouho jsem truchlila. Pak mi jedné noci zazvonil telefon. S babičkou jsme si byly blízké celý život. Byla jako moje druhá máma. Když jsem byla malá, učila mě plést, později mě kryla, když jsem tajně jezdila za klukem. I jako dospělá jsem jí volala skoro denně. Věděla o mně všechno. Když umřela, byla jsem nesvá celé měsíce. Pořád jsem m
5 minut čtení
Když zemřel můj milovaný manžel, připadala jsem si sama a toužila mít po svém boku někoho blízkého. Sen mi poradil, co mám dělat. Zdál se mi přímo pohádkový sen, ve kterém mě neznámá tajemná bytost zavedla před jednu známou čajovnu. Pochopila jsem to jako znamení, kterého se mi tímto způsobem dostalo, a následovala jsem ho. Nakonec se mi díky tomu změnil celý můj život. Jsem dodnes přesvědčená
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
nasehvezdy.cz
Nastěhuje si Gottová milence do nebožtíkovy vily?
Provalí se brzy šokující vysvětlení? Život vdovy po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80) Ivany Gottové (49) je poslední dobou zahalen do hávu nejasností. Ještě letos měla být pro veřejnost otev
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
21stoleti.cz
Borelie jsou mazané, do cév pronikají nenápadně
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskop
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
enigmaplus.cz
Vlkodlak Adlet: Největší postrach Aljašky
Vlkodlaky – monstra, kteří jsou napůl člověkem a napůl vlkem a mohou mít možná až nadpřirozenou sílu a další schopnosti – není potřeba obsáhle představovat. Málokdo ale ví, že Inuité, žijící původně n
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Byla jsem snad tak slepá?
skutecnepribehy.cz
Byla jsem snad tak slepá?
S Tomášem jsme spolu byli sedm let, z toho pět manželé. Každý den jsem vstávala v šest, vařila mu kávu, balila svačinu a líbala ho na rozloučenou. Věřila jsem, že to je láska. Ta pravá, hluboká, na celý život. Měli jsme domek na kraji města, dva psy a plány. Manžel pracoval jako projektový manažer v IT firmě a já jako učitelka na základní škole. Začalo to
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
epochaplus.cz
Béziers 1209: Byl tento masakr nejbrutálnějším činem středověku?
Na počátku 13. století se jihofrancouzský Languedoc proměnil v dějiště jedné z nejtemnějších epizod středověku. Papež Inocenc III., znepokojen rychlým šířením katarského učení, sáhl po rázném řešení. Když selhaly pokusy o přesvědčování, vyhlásil křížovou výpravu – ta však namísto nápravy přinesla masové krveprolití. Béziers se stalo místem, kde křižáci nešetřili nikoho. Podívejme se, jak tato
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
iluxus.cz
Dinner in the Sky: Dárek, který ohromí
Čím obdarovat ty, kteří už všechno mají a nic nechtějí? Pošlete je do nebe. Obálka s pasem na let do oblak zaručeně překvapí. Kam to bude, to už záleží na vás. Celosvětově unikátní gastronomická at
Houbová omeleta
tisicereceptu.cz
Houbová omeleta
Vejce a houby k sobě jak známo skvěle pasují. Zkuste tuhle snídani! Suroviny na 4 porce 400 g hub 4 vejce 100 g strouhaného sýra 0,1 l mléka nebo smetany 100 g másla 4 lžíce sádla sůl pep
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
historyplus.cz
Redaktorku Svobodné Evropy zachránil před únosem drdol
Parkoviště před budovou rádia Svobodná Evropa v Mnichově, jednoho teplého červnového dne roku 1956. Marie Tumlířová, která před chvílí vyšla ven, najdou ucítí ránu a vzápětí vykřikne. Během chvilky k ní přiběhne několik lidí, kteří se jí ptají, co se stalo. Další pronásledují útočníky…   „Úkolem děvčete z dobré rodiny je výhodně se provdat a
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
epochalnisvet.cz
Pálí vás oči? Sáhněte po bylinkách
Oči dráždí nejen modré světlo monitoru, ostré slunce, prach nebo cigaretový kouř, ale také sychravé počasí, mráz anebo vítr. Jak pečovat o oči během zimních měsíců? Sychravé počasí podzimních a zimních měsíců, často spojené s deštěm, větrem, inverzí nebo i mrazem, způsobuje nadměrné slzení, ale i vysoušení, pálení či zarudnutí očí. Náchylnější jsou ti, kteří
Muffiny s kimchi
nejsemsama.cz
Muffiny s kimchi
Že je kimchi (čtěte: kimči) úžasnou zásobárnou zdraví, je známo. Zkuste ho využít i jako přísadu do slaných muffinů – zdravé pak může být i mlsání. Hodí se i jako originální pohoštění. Potřebujete: ✿ 350 g kimchi (1 sklenici) ✿ 1 vejce ✿ 1,5 hrnku žitné mouky ✿ 1 sáček kypřicího prášku ✿ ½ lžičky mleté sladké papriky ✿ 50 g