Domů     Přízrak v opuštěném domě
Přízrak v opuštěném domě
5 minut čtení

Za letní bouřky jsme se vypravily se sestrou na strašidelné místo! V opuštěném stavení jsme spatřily něco, co nás vyděsilo natolik, že jsme se nedokázaly pohnout z místa.

Dětství jsem prožila s rodiči a sourozenci v domě, který se nacházel v malé vesnici v severních Čechách. Na úplném kraji této vesničky stál domek, ve kterém celé roky nikdo nebydlel.

Patřil původně nějakému emigrantovi, po jeho odchodu do ciziny se však dům nepodařilo prodat, a tak chátral. Mezi starousedlíky se říkalo, že tam straší. A opravdu – navenek ten barák naháněl hrůzu.

Zdi byly oprýskané, všude se pnul břečťan, zahrada byla zarostlá a v noci se prý z domu ozývalo čas od času psí vytí. Alespoň to mi povídala má starší sestra Alena, protože se mi snažila nahnat strach.

Odvážný návrh

Už jako malá holka jsem si ráda hrála na hrdinku, a tak jsem sestře jednoho dne řekla, že se do toho domu klidně v noci vypravím, pokud půjde se mnou. Jak se dalo předpokládat, nebyla moje starší sestra z toho nápadu zrovna dvakrát nadšená.

Nechtěla se ale přede mnou shodit, a proto nakonec souhlasila. Rozhodly jsem se, že se do domu vypravíme v noci ze soboty na neděli.

Noční dobrodružství

Byla tehdy půlka září a noci už byly zamračené a studené. Tu noc, kdy jsme se s Alenou potají vyplížily z domu ven, navíc ještě foukal silný vítr. I když jsem se snažila působit, že strach nemám, tak jsem se samozřejmě bála stejně jako sestra.

Ale jak už to tak u sourozenců bývá, popichovaly a hecovaly jsme jedna druhou, až nakonec převládl adrenalin a chuť po dobrodružství a strach se odsunul do pozadí. Po několika minutách jsme potmě došly až k opuštěnému domu.

Alena mě pevně držela za ruku a vystrašeně šeptala, že v okně zahlédla nějaké světlo. Kdo ví, jestli to byla pravda, nebo jestli mě chtěla ještě více vyděsit. Nejradši bych jí byla řekla, ať se vrátíme hned zpátky, ale hrdost mi to nedovolovala.

Přihnala se bouřka

Přes rozbitý plot jsme se dostaly na zahradu, a pak už jsme stály u polootevřených dveří. Mezitím se schylovalo k bouřce. Jak se zablýsklo, spatřily jsme se sestrou uvnitř za dveřmi podivné malé stvoření porostlé srstí.

Obě jsme naráz vykřikly, ale strach nás přimrazil na místě a my jsme nebyly schopné pohybu. Jen jsme tam stály, střásly se strachy a dívaly jsme se, jak se ta tajemná bytost vydala směrem k nám.

Přízrak nás zval dovnitř

Přízrak se zastavil ve dveřích. Pozorně si nás prohlížel, a pak začal vydávat zvuk podobný psímu nářku. Upnul na nás své veliké černé oči, ve kterých se zračila bolest a strach.

Bylo vidět, že to stvoření, které ani dnes nedokážu přirovnat k žádnému zvířeti, trpí samotou a tím, že z domu všichni odešli. Se sestrou jsme se ho bály, protože působilo strašidelně, ale taky nám ho bylo trochu líto.

Stvoření pak udělalo dva kroky zpátky a pohledem nás vybízelo, abychom šly za ním dovnitř. S drkotajícími zuby jsme se vymlouvaly, že nemůžeme a že se musíme rychle vrátit zpátky. Otočily jsme se a utekly pryč.

Odstěhovali jsme se daleko

Když jsme doběhly domů, lilo už jako z konve a bouřka propukla naplno. O našem tajném výletu se rodiče nedozvěděly a my jsme si s Alenou slíbily, že vše zůstane jen mezi námi dvěma.

Shodou okolností jsme se za pár měsíců z vesnice s rodiči a sourozenci odstěhovali na opačný konec republiky do jižních Čech, takže jsme se k našemu nočnímu hororovému zážitku vracely už jen občas.

Našemu zážitku nikdo nevěřil

Uplynulo téměř čtyřicet let, než jsem se do naší rodné vesnice znovu podívala. Za tu dobu jsem se šťastně vdala a měla už dospělé děti. Sestra se před časem odstěhovala do Itálie, a tak jsme se vídaly už jen zřídka. Většinou jen na narozeniny nebo na Vánoce.

O našem zážitku z dětství jsem mluvila s manželem i dětmi, ale nikdo mi samozřejmě nevěřil a všichni si mysleli, že jde o fantazii tehdejší malé holky.

Návrat do rodné vsi

Před dvěma lety byl manžel služebně na měsíc pryč a mně zbylo pár dnů dovolené. Rozhodla jsem se tedy, že si udělám výlet přes celé Česko do míst svého dětství. Nejvíc mě zajímalo, jak se proměnil náš bývalý dům. Vypadal podobně, jak jsem si ho pamatovala.

A pak mě to samozřejmě táhlo k opuštěnému domu na kraji vesnice. Byla jsem zvědavá, jestli tam ještě stojí.

Druhé setkání po mnoha letech

Našla jsem ho v hodně zchátralém stavu. Celý pozemek byl zarostlý křovím. Venku bylo pod mrakem. Tentokrát jsem se už nebála a vešla dovnitř, mezi holé stěny. Uvnitř v šeru jsem v koutě spatřila stejné srstnaté stvoření jako tenkrát v noci se sestrou.

Ozvalo se stejné vytí. Strážce zbořeného domu mi dával najevo, že mě poznává. Tentokrát jsem se vůbec nebála. Působilo to víc smutně než děsivě. Přesto jsem se, když se ono stvoření vykročilo směrem ke mně, dala na ústup.

Dům strhli

Večer jsem zavolala sestře a všechno jsem jí vylíčila. Cítila jsem, že i když to tenkrát prožila se mnou, tak mi moc nevěří. Já ale vím, že se mi to nezdálo. Loni ten dům prý už konečně definitivně zbořili a na jeho místě vyroste nějaká vila.

Jak to v takových případech dopadne s duchem, který k domu patřil? Bude ho obývat i s novými majiteli? To bohužel nevím a pátrat po tom rozhodně nebudu.

Ivana L. (59), České Budějovice

Související články
2 minuty čtení
Ztratila jsem se v mlze i s vnučkou, stalo se to v lese nedaleko zříceniny. Najednou jsme začaly potkávat divné lidi v historických kostýmech... Zaslechla jsem mnoho příběhů o hradech, kde se to duchy jen hemží. Dokonce znám dva lidi, kteří mi přísahali, že v těch místech zažili něco podivného. Moc jsem těm povídačkám nevěřila, až se mi jednou něco takového stalo. Přivezla jsem si tenkrát na pr
3 minuty čtení
Ta žena vypadala zoufale. Běhala po parkovišti a hledala své dítě. Našel jsem ho, vděku jsem se ale nedočkal. Naopak jsem se nestačil divit. Vyšel jsem s nákupním košíkem ze supermarketu a byl svědkem šílené podívané. Před obchodem, kde parkovaly pestrobarevné zástupy aut, pobíhala a naříkala mladá žena. Působila zmateně a chaoticky. A hlavně hrozně zoufale. Samotné její oblečení nahrávalo tomu
2 minuty čtení
S každým dnem jsem cítila, jak mi ubývají síly. Lékaři měli jasno ‒ lepší už to nebude. Já však věřila, že se stane zázrak, že se zase vzchopím. Bývala jsem vždy tak zdravá a plná síly. I ve věku, kdy už moje vrstevnice ztrácely elán a energii, já měla pocit, že ještě můžu skály lámat. Ale jednoho dne zničehonic udeřila strašlivá únava, bolest hlavy a celého těla, hlavně kolena mi najednou nech
3 minuty čtení
Koupili jsme chatku se zahrádkou. Od první chvíle nám na ni lezli vetřelci. Nebyli to zloději ani lidé bez domova, byli to duchové. Tu malou chatičku jsme si pořídili v západních Čechách. Byla naše vysněná, měli jsme dvě malé děti a trávit s nimi čas v přírodě bylo prostě skvělé. Tu dřevěnou boudičku s terasou jsme koupili od nějakých Pražáků, kteří ji už nechtěli. Měli svou mnohem větší a mode
5 minut čtení
Lidové pověry mi nic neříkaly a nikdy jsem se podle nich neřídila. Pak ale nastal v mém životě jeden den, který všechno změnil. Většina lidí na pověry nevěří. Také jsem k nim dlouhou dobu patřila, dokonce jsem se jim smála. Jednoho dne mě ale smích přešel. Temné síly se spikly Před několika lety se stalo něco hrůzostrašného a tajuplného. A bylo to právě v pátek třináctého. V den se proti
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
V Monopolech se hrálo o svobodu
epochalnisvet.cz
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou