Domů     Zeť předstíral těžkou nemoc
Zeť předstíral těžkou nemoc
5 minut čtení

Přišel o zaměstnání, kamarády i koníčky. Přestal splácet dluhy a onemocněl. Litovali jsme ho. Ale jen do chvíle, než jsme zjistili, že je všechno jinak!

Náš zeť byl odjakživa trochu zvláštní. Zamlklý tajnůstkář! Svoje myšlenky a názory si nechával pro sebe. Dcera to s ním neměla lehké, ale milovala ho z celého srdce. Něco špatného říct o jejím Radimovi bychom si netroufli říct!

Dozvěděli jsme se strašlivou novinu

„Ten se zase tvářil, viď,“ povzdechl si manžel po obvyklém nedělním obědě, na který jsme pravidelně zvali obě dcery s rodinami. Měla jsem radost, když jsme se sešli všichni pohromadě. Brzy jsme se ale měli dozvědět hroznou novinu.

Oznámila nám ji dcera, když se jednou zcela nečekaně objevila u dveří. „Ani nevím, kde začít,“ povzdychla si a pokračovala: „Radim mi připadal už dlouho divný, ale myslela jsem, že to je kvůli jeho práci. Dostal totiž výpověď!

Přestal splácet hypotéku a kamarádi ho už taky nezajímají. Do hospody za nimi nemůže, nemá na to peníze. Sedí jen doma a lituje se…“ Nevěděli jsme s manželem, co na to říct. Utěšovat ji planými řečmi? Slíbit pomoc?

Bylo samozřejmé, že jim finančně pomůžeme, ale to dcera věděla. Než jsme otevřeli pusu, dcera nám řekla další ošklivou novinu, která nás naprosto ohromila: „No, aby toho nebylo málo, Radim onemocněl. Má rakovinu!“

Dceři jsme přislíbili pomoc

Na to rozplakala a nebyla k utišení. Měla jsem ji utěšit, ale rozbrečela jsem se taky. Bylo mi Radima líto, ale dcery snad ještě víc. Doma měla tři puberťáky, nezaměstnaného nemocného manžela a dluhy. To je na jednu ženskou až moc! Víc, než může vydržet.

Objala jsem ji. Chtěla jsem ji pochovat, Jako když byla malá holka. Ale ona seděla schoulená na kuchyňské židli a úzkostí se nemohla snad ani pohnout. Koutkem oka jsem zahlédla manžela. I on ukrýval jen stěží slzy! „Neboj, pomůžeme ti.

Zase bude dobře!“ řekl pevným hlasem a dcera se konečně přes slzy trochu pousmála. Domů odešla klidnější, ale my celou noc nespali. Spřádali jsme plány, jak jí budeme pomáhat. S Radimem, domácností i s dětmi, a hlavně s hypotékou. Udělali bychom pro ni všechno na světě, jen aby nemusela tolik trpět!

Zeť byl náročný

Radim jen ležel a každý týden chodil na kontroly. Jeho informace o zdravotním stavu byly stále stejné: „Nelepší se to. Jsem na tom zle. Bude to na dlouho, a kdo ví, jestli přežiji!“ Jasně dával najevo, abychom se víc nevyptávali.

Jen matně jsme tušili, že má nemocnou krev. Nic víc! Dcera si sehnala druhé zaměstnání, aby uživila rodinu. My spláceli hypotéku a pomáhali s dětmi. Naštěstí byli kluci hodní a na zlobení zapomněli.

I oni byli moc smutní, když viděli, jak zle na tom jejich táta je! Radim byl náročný pacient. Vyžadoval veškerou pozornost rodiny a hlavně naší dcery. „Zuzi, neuvařila bys mi gulášek? Zuzi, neupekla bys vánočku?

Kdo ví, zda jí do svátků dočkám… A nekoupili byste mi malý počítač? Abych si zpříjemnil poslední chvíle…“ prosil a my mu plnili jedno přání za druhým. Litovali jsme ho, chudáka nad hrobem!

Náhodné setkání vše vyjasnilo

„Tak co, už tomu vašemu mladému lépe?“ zeptala se jednou tak trochu ironicky zdravotní sestřička od nás ze střediska. V duchu jsem si řekla, že taková otázka od ní není moc citlivá, ale než jsem stačila zavrtět hlavou, že samozřejmě nikoli, ona pokračovala:

„Říkali jsme si s doktorem, zda už ten ischias trochu nepřehání. Nic mu není, měl by cvičit, a ne se válet doma na neschopence!“

Překvapením jsem ji chytla za loket. Aby mi neutekla! Udiveně se zastavila. „Nepletete se? Máte na mysli našeho Radima? Vždyť má rakovinu a umírá!“ vyhrkla jsem a ona se začala smát. „To tak! Ten má do umírání daleko! Simulant to je!

Koukejte mu provětrat faldy! Náš doktor je moc měkký, to já bych s ním jinak zatočila!“

Musela jsem si sednout na nejbližší lavičku. Nevěděla jsem, zda být naštvaná, nebo se smát. Nebo obojí? V ruce jsem měla telefon, že zavolám dceři, ale potom ho zase zandala do kapsy. Nejdřív jsem tu novinku musela sdělit manželovi!

Musel jít vydělávat

Koukal na mě, jako bych se zbláznila. Potom ho popadl vztek. Zčervenal, zblednul a potom zase zrudnul. Vyběhnul ze dveří a hnal se za zeťákem. Já hned za ním, aby nevyvedl nějakou nepředloženost.

Třeba ho nezabil, nebo tak něco… Radim spokojeně koukal na televizi a cpal se štrúdlem. „Vstávej, simulante!“ zařval můj muž a Radim se málem zadusil soustem toho štrúdlu. „Vstávej, nebo tě roztrhám na kousky!“ zařval manžel znovu a hnal se k Radimovi.

Ten pochopil, že spadla klec. Že je konec jeho lžím a podvodům! Vyskočil z postele jako jelen. Pěkně oplácaný a vykrmený jelen! „Obleč se a jdi si hledat práci. Zítra jdeš vydělávat, nebo uvidíš!“ uslyšel poslední slova svého tchána. Domů se vrátil až večer.

Práci nesehnal, ale brigádu ano. A musel vstávat už ve čtyři ráno! Dcera s ním nemluvila skoro měsíc, ale potom mu odpustila. Stále ho pacholka prolhaného milovala!

Věra B. (68), Třinec

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Tak už to mezi dětmi bývá. Kluk s nadváhou je často terčem posměchu vrstevníků. Můj vnuk Davídek tak už asi ztratil veškeré sebevědomí. V našem rodě jsme na tom všichni stejně. Jako děti jsme byli baculatí, dobře živení. Až někdy kolem třináctého roku jsme začali rychle růst a tak nějak jsme se z té tloušťky vytáhli. Nabírat jsme pak začali zase až po padesátce. Tak to prostě u nás bylo po gene
2 minuty čtení
Naše Karolínka byla vždycky tak poslušná a opatrná! Nikdy by nejela na kole bez helmy. Jen jednou to udělala a málem se stala velká tragédie. Byli jsme běžná rodina. S manželem a dcerou jsme jezdili kaž­dé léto na aktivní dovolenou za krásami naší země. Kola byla naší vášní. Bez nich jsme nejeli ani o víkendu na chalupu. Jakmile bylo Karolínce osm, odvážili jsme se s koly i do zahraničí. Nik
3 minuty čtení
Píši vám s těžkým srdcem a s prosbou o radu. Mám dvě dcery, které se nemohou vystát. Jako matku mě to moc bolí. Dcera Petra už má vlastní rodinu a žije si svůj život, zatímco o pět let mladší Lenka stále bydlí doma a studuje. Vždycky jsem si přála, aby spolu holky měly hezký vztah. Blízký, plný podpory a lásky. Vždyť jednou tu budou už jen jedna pro druhou. Realita je ale pro mě bohužel krutá a
2 minuty čtení
Aprílové žertíky mohou být velká legrace, ale když to přeženete, napáchané škody už nikdy nevezmete zpátky. V mládí jsem aprílové žertíky zbožňovala. Měla jsem smysl pro kanadské žertíky, a proto jsem se na 1. duben vždycky pečlivě připravovala. Později jsem na tento bláznivý zvyk rezignovala. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti, rodinu a starosti. Vzpomněla jsem si na něj až ve chvíli,
2 minuty čtení
Myslela jsem si, že ho předělám, že se změní a nebude už tak přecitlivělý. Když ale přišly děti a problémy, myslela jsem, že náš vztah nevydrží. Libor je jedináček a jeho rodiče ho hodně rozmazlovali. Otec v něm viděl svého následovníka, musel se věnovat všemu, co bylo v rodě tradicí snad už od pátého kolena, maminka k němu vzhlížela a opečovávala ho, jako by byl princátko. Vždycky mu ve všem u
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
epochalnisvet.cz
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně přináší jedinečný, nezkreslený vhled do života původních obyvatel Peru, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie, kteří se významnou měrou sami podíleli na podobě expozice.   S bohatou kulturou, chápáním přírody, mytologií, kosmologií a výkladem světa etnik jako jsou např. Shuarové, Achuarové, Kofánové, Cashinahuové,Tucanové nebo Yanomamiové, se návštěvníci seznámí prostřednictvím
Postlerová pro něj udělala všechno
nasehvezdy.cz
Postlerová pro něj udělala všechno
Třebaže Simona Postlerová (†59) nepatřila k těm, kteří musejí za každou cenu hrát prim, byla nepřehlédnutelná. Nejen pro svou zajímavou tvář, ale především pro své procítěné herectví. A taková byla i
Bataanský pochod smrti: 105 kilometrů krutosti
epochaplus.cz
Bataanský pochod smrti: 105 kilometrů krutosti
Zástupy zubožených pomalu jdou. Krok za krokem. Bez zastavení. Protože kdo zastaví nebo padne, ten je zastřelen. Jak kilometry přibývají, mnozí jsou vyčerpaní tak, že jim kulka začíná připadat jako vysvobození. Po čtyřech měsících intenzivních bojů je 9. dubna 1942 obležená americká a filipínská armáda bránící bataanský poloostrov nucena kapitulovat a vzdát se japonské armádě.
O filipojakubské noci jsem uviděla čarodějnici
skutecnepribehy.cz
O filipojakubské noci jsem uviděla čarodějnici
Pálení čarodějnic je u nás tradicí. Seděli jsme kolem ohně a popíjeli, po půlnoci mě ale napadl pták jako z hororu. Poslala ho na mě zlá sousedka? Pálení čarodějnic pro nás vždycky znamená velkou zábavu a radost až do rána. Tuto tradici se snažili v naší vsi místní držet i v době mého dětství, i když tomu nebyl minulý režim zrovna nakloněný. Dodnes
Prolomení Enigmy trvalo roky, dnes by to umělá inteligence zvládla „za chvilku“
21stoleti.cz
Prolomení Enigmy trvalo roky, dnes by to umělá inteligence zvládla „za chvilku“
Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s
Beneš dezertérům z Klapálkova praporu odpustil
historyplus.cz
Beneš dezertérům z Klapálkova praporu odpustil
„Čekat, pořád čekat. Proč a na co? Zpropadení Němci obsadili naši vlast a my budeme jenom trpně přihlížet, jak si ji přivlastňují, až už nezbude vůbec nic českého? To přece ne!“ bouchne jeden z českých vojáků do stolu. Trpělivost zrovna není jeho silnou stránkou.   „Chceme bojovat,“ zní jednomyslně z úst československých vojáků, kteří v
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Michal Sendivoj: Alchymista, který záhadně zbohatl
enigmaplus.cz
Michal Sendivoj: Alchymista, který záhadně zbohatl
Nadaný polský alchymista, který na dvoře Rudolfa II. působí od roku 1595, se odmlada snaží přijít na kloub tomu, jak vyrobit zlato. Žádný z jeho pokusů však nikdy nevyšel. Michal Sendivoj (1566–1636)
Probuďte v sobě bohyni!
nejsemsama.cz
Probuďte v sobě bohyni!
Květen přináší energii svěžesti a lásky, což je ideální čas pro propojení se s naší ženskou silou. Po staletí lidé uctívali bohyně spojené s životodárnou magií, kterou můžeme využít i dnes. Ponořme se do jejich tajemství. Květen je měsíc, kdy příroda rozkvétá v plné síle a i naše duše touží po obnově a růstu. Tento čas je prosycený energií jara a
Luminox představuje své dosud nejvíce stealth taktické hodinky
iluxus.cz
Luminox představuje své dosud nejvíce stealth taktické hodinky
Společnost Luminox rozšiřuje svou legendární řadu Navy SEAL 3500 o nové hodinky blackout s inspirací stealth, které jsou vyrobeny výhradně z patentovaného materiálu CARBONOX™. Díky pouzdru, lunetě, a
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její