Domů     Řekl, že mě neopustí a svá slova splnil
Řekl, že mě neopustí a svá slova splnil

Nikdy bych nevěřila, že se dokážu ve svém věku tak zamilovat. Uvěřila jsem krásným řečem a slibům. Pak ale přišel den, kdy mě přítel vyhnal z bytu. Můj dobrý muž mi odpustil.

Svého manžela jsem moc milovala. Byl o sedmnáct let starší, ale z mé strany to byla láska na první pohled. Můj Miroslav se ale naší lásky bál. Říkal mi, že jsem příliš mladá a jednou ho opustím. Přísahala jsem, že se něco takového nikdy nestane.

Vzala jsem si ho z lásky a byla šťastná. Spolu jsme vychovaly dvě krásné děti. Manžel byl ten nejúžasnější člověk na světě.

Čím déle jsem ho znala, tím více jsem ho obdivovala a nacházela nové a nové přednosti, které ukazovaly, že je to neuvěřitelně laskavý, velkorysý a dobrý člověk, na kterého se mohu ve všem spolehnout. Který by za mě položil snad i život.

Musela jsem pryč

Proto nechápu, co se pak stalo – najednou jsem svého muže nedokázala vystát a začala jsem ho nenávidět. Rozvedla jsem se a koupila si malý byt. Po několika dnech nadšení ze svobody jsem vyplnila formulář na jedné internetové seznamce. Kolegyně se mi smály.

Tvrdily, že na seznamky prý lezou jen samí zoufalci. Já je ale neposlouchala. Odpovědí mi přišlo hodně, ale žádný z těch mužů mě nezaujal. Uplynuly tři dny a ozval se Milan.

Vyměnili jsme si několik mailů, za pár dnů jsme přešli na smsky, pak přišlo první pozvání na rande.

Podlehla jsem jeho kouzlu

Byla jsem nadšená. Konečně muž, který si na nic nehraje. Upřímný pohodář, táta samoživitel s devítiletým synem ve vlastní péči. Překvapilo mě jen, že spolu se synem žije u rodičů.

Byl o deset let mladší, ale opakoval stále dokola, že věk nehraje u něj řádnou roli. A já mu uvěřila! Báječně jsme se doplňovali, neměli jsme problém mluvit i o nepříjemných tématech. Připadala jsem si jako ve snu.

Žádost o ruku

Milan si pamatoval všechna výročí. I to, kdy jsme se poprvé vzali za ruce. „Vezmi si s sebou jen nějaké věci na přespání, pojedeme na výlet,“ řekl mi jednou večer po milování. A tři dny nato jsem se ocitla v luxusním horském hotelu.

Nejprve mi vyznal lásku, pak zapálil spoustu svíček, do misek na stole dal báječné ořechy a do skleniček nalil likér, který mám ráda. A pak mě vzal za ruku: „Lásko, já vím, že jsme si řekli, že na svatbu nebudeme spěchat.

Ale já si myslím, že chlap by měl požádat o ruku ženu, kterou miluje. Vezmeš si mě?“ Úplně mě dostal. Nevěděla jsem, co mu mám říct. Nakonec jsem jen horlivě přikývla a políbila ho.

Rychlý spád

Chvíle rozhodnutí však přišla mnohem dřív, než jsme čekali. Milanovi zemřel otec. Tragédie to byla pro všechny. Na pohřbu si mě prohlédla půlka Milanovy rodiny. Všichni říkali, jak nám to spolu sluší. Nikomu nevadil náš věkový rozdíl. Dokonce zazněla otázka:

„A kdy bude svatba?“ A ještě důležitější větu pronesla Milanova máma: „Zdeničko, co kdybys prodala ten svůj byt a nastěhovala se k nám? Stejně už jsme dávno rodina.“ A bylo to.

Velkolepé plány

Svůj malý byt jsem tedy prodala a začala se stěhovat k budoucímu manželovi. Část peněz za můj byt jsme investovali do nového zařízení a před svatbou jsme si splnili svůj sen – dovolenou v Thajsku. Milan říkal, že po svatbě nebude na Thajsko to správné období. Zbylé peníze jsem dala k dispozici Milanovi na naši svatbu, aby vše připravil.

Jeho chování se změnilo

Krátce po naší cestě do Thajska odjel Milan na služební cestu do Německa a já zůstala v domě s jeho matkou a malým synem. Telefon mi nezvedal, komunikovali jsme jen mailem a smskami. Když se vrátil, byl nějak jiný, podrážděný.

Naše krásné chvilky a souznění duší bylo pryč. Připadalo mi to zvláštní, ale říkala jsem si, že má asi v práci problémy. A tak jsme si vždycky dali pusu na dobrou noc. Týden před svatbou odešel do práce o dvě hodiny dříve než já, bez jediného slova.

Neměla jsem, kam jít

Když jsem pak dorazila do práce a zapnula počítač, dostala jsem šok. Otevřela jsem mail, byl od Milana. Můj drahý, po jehož boku jsem v noci spala, mi psal: „Jistě sis všimla, že to mezi námi neklape. Vystěhuj se. Hned.

Bylo by dobré, aby sis pro své věci dojela do konce týdne.“ Pokoušely se o mě mdloby. „Zdeno, co se děje? Jsi bledá jako stěna,“ zeptala se mě šéfová. Nebyla jsem schopná vydat hlásku. Ukázala jsem jí ten mail. „Vezmi si volno a odpočiň si,“ řekla.

Jenže já neměla kam jít. Vždyť jsem svůj byt prodala. Neřekla jsem to nikomu v práci, ani svým dětem. A tak jsem vysedávala v barech a chodila po ulicích až do rána. Druhý den jsem do práce dorazila dříve než ostatní.

Byla jsem vyčerpaná, u počítače jsem usínala a vypadala jsem hrozně. Když se blížil konec pracovní doby a já nevěděla, kde budu spát, propukla jsem v pláč. Ani nevím, jak jsem to kolegyním řekla. „Dnes můžeš přespat u mě,“ nabídla mi Jana.

A tak jsem následující dny přespávala několik nocí u jedné, pak u druhé, a přemýšlela, co bude dál.

Naše druhá svatba

„Máš tady návštěvu, Zdeno,“ nakoukla šéfová týden nato do kanceláře a tvářila se tajuplně. Nikoho jsem v tu chvíli nechtěla vidět, a tak jsem se neochotně zvedla a vyšla na chodbu. A tam stál můj bývalý manžel.

S kytkou žlutých růží, které jsem vždy tolik milovala. Slzy se mi vhrnuly do očí. Objal mě něžně kolem ramen a láskyplně zašeptal: „Nezajdeme na oběd?“ Jediným slovem se nezmínil o mém úletu ani o tom, jak moc jsem mu ublížila.

Po jídle přede mě položil malou krabičku. Byly v ní dva prstýnky. „To je k té naší perlové svatbě!“ Bylo to neuvěřitelné, ale opravdu scházelo jen několik málo dní do dne, kdy jsme se před třiceti lety brali. Mrkl na mě a dodal:

„Jestli chceš, ještě bychom stihli stejný termín, aby se nám ty naše svatby ve stáří nepletly.“ A tak jsem si znovu vzala toho nejúžasnějšího muže na světě.

Zdena V. (57), Děčín

Předchozí článek
reklama
Související články
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
18.4.2024
Byl zázrak, že jsme si vůbec dokázali naplánovat oddavky. Rodiny trvaly na tom, že musí být levné, aby se nevyhazovaly peníze oknem. Tak se nám zase už přiblížil máj, lásky čas, a to já pokaždé vzpomínám na naši dávnou svatbu. Nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Byl skoro zázrak, že jsme se do­opravdy vzali a že všechno dobře dopadlo. A že jsme spolu vydrželi takových let! Přitom to vypadal
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso