Domů     Na šéfa jsem šla žalovat manželce
Na šéfa jsem šla žalovat manželce
6 minut čtení

Dovoloval si stále víc. Pořád jen poroučel a nařizoval. Pro nikoho neměl hezké slovo. Nezbylo než si jít na šéfa stěžovat. Musela jsem si přece nějak poradit.

Do práce jsem chodila čím dál míň raději. Někdy bych snad ani nevstala z postele, kdyby to šlo. Jenže, musela jsme se snažit!

Posledních pár let před důchodem bych nerada strávila coby nezaměstnaná, nebo někde v neznámém prostředí a mezi lidmi, s kterými si nerozumím.

V práci jsem měla klídek

Ještě před rokem mi bylo v zaměstnání fajn. Ne, že bych svoji stereotypní práci nějak milovala, ale s ženskými jsem si rozuměla a také, proč to nepřiznat, nenadřela jsem se.

Seděla jsem s ostatními pěkně v teple a nandávala do krabiček či papírových obalů takové snídaňové směsi. Občas na mě vyšla řada a já míchala oříšky s vločkami, exotickým ovocem, rozinkami, nebo vším, co zrovna naše mini laboratoř vymyslela.

Vše v nejvyšší kvalitě. Vzduch voněl po vanilce, my si hezky s kolegyněmi povídaly, a občas si i pustily nějaké písničky.

O pauze jsme se šly vydýchat na dvorek před halou, kde pro nás tehdejší pan šéf nechal udělat lavičky a dokonce pořídil i ovečku, místo sekačky trávy. Prostě pohoda!

Nový šéf byl ras

Jenže, všechno má svůj konec a tak i naše idyla vzala za své. Starého šéfa vystřídal mladý, jeho syn. Hned v den svého nástupu nás varoval, že nám skončí pohoda. „Nemyslete si, že si mě omotáte kolem prstu, jako tátu!

Já umím být přísný!“ vyhrožoval a na jeho otci bylo vidět, že je mu za synáčka trapně. Nechal ho vystudovat v zahraničí, ale dobrým móresům ho tam nenaučili. Oblečený chodil v drahém obleku a kravatě.

To jeho tátovi, který naši malou fabriku vybudoval, stačily obyčejné rifle a triko. Také, v tom vedru, co by nosil! Nic ze sebe nikdy nedělal a my ho měly s ženskými opravdu rády. Jeho synkovi už bylo skoro ke čtyřiceti, ale choval se jako huberťák.

Míval záchvaty vzteku kvůli maličkostem a občas byl drzý, že by zasloužil pohlavek!

Bál se jen svojí manželky

„Paní Zdeno, jak to do té krabice sypete, máte snad chromé ruce?“ zařval mi jednou za zády, až jsem málem spadla ze židle. Potom mě zase dloubnul do zad, abych se narovnala. Měl to být žert!

Kolegyni Aničce vyčinil, že má dlouhé nehty a Růžu zase zhvízdal, že přibrala. „Doufám, že nám tady neujídáte! Vypadáte, jako byste snědla kilo ořechů za dopoledne!“ kroutil nad ní hlavou. Přitom sám měl pořádný pupek, ale u něho to bylo v pořádku.

To jen na nás pořád něco viděl! To břicho měl díky péči svojí ženy. Pekla mu samé dobroty, kterými se každé dopoledne cpal. Nosil si je v růžových krabičkách! Ona se tvářila jako učiněný andílek, ale byla to pěkná dračice. Chodila ho kontrolovat skoro denně.

Nás, jeho podřízených, se vyptávala, co dělá a zda někam neodjíždí. Vždycky když odešla, dělaly jsme si legraci. Možná doma přece jen dostane náš pan šéf výlupek na pamětnou!

Výhrůžky se mu vymstily

„Zdeno, co to zase vyvádíte! Asi vás přeložím na vrátnici!“ vyhrožoval mi, když mě přistihl venku kouřit. Bylo to zakázané, přiznávám. Ale když někdo kouří už skoro třicet let, tak jen tak nepřestane, to dá rozum! Měla jsem té šikany právě dost.

Rozhodla jsem se s šéfem zatočit! Postěžuji si jeho ženě a uvidíme, co se bude dít! Když ta jeho stíhačka přišla, byla jsem připravená jí vše povědět. Ale nepustila mě ke slovu. Jen pokřikovala a vznášela dotazy: „Tak kam dneska ten můj jel? A byl pryč dlouho?

Co je to za mladou ženskou, co jsem potkala na chodbě, o té mi neřekl!“ Pusa jí jela jako namydlená a potom se otočila na podpatku a byla ta tam. Měla jsem na ni vztek skoro tak velký, jako na šéfa!

Šla jsem žalovat

Naštěstí jsem věděla, kde ty dvě hrdličky mají uklované bydlí. Ve vilce za městem, s pěknou zahrádkou a bazénem! Zazvonila jsem u krásných kovaných vrat. Otevřely se samy, jako nějakém filmu.

Cesta lemovaná růžemi, pečlivě zastřižený trávník a nádherná fontánka. Pod nohama mi křupaly růžové kamínky. Vydala jsem se směrem k domu. Na prahu už stála žena pana šéfa. Oblečená v nějaké drahé teplákové soupravě a bílých teniskách.

Na hlavě měla růžovou čelenku a tváře červené jako rajská jablíčka. Asi zrovna sportovala v té svojí tělocvičně. Šéf o ní vždycky mluvil, jak chodí zvedat po večerech činky, a veslovat na trenažéru. Přitom hned za barákem měli nádherný rybník! Tak mohl veslovat do aleluja, ale to by nebylo ono!

Zprvu mi nevěřila

Paní se tvářila udiveně. Možná rozladěně, ale naštěstí i zvědavě. Napadlo mě, že není už tak mladá, jak se mi jevila. Možná byla i o dost starší než šéf! „Co mi nesete za novinky?“ ptala se a já byla ráda, že mě vůbec poznala.

V zaměstnání jsme totiž všichni museli nosit takové bílé čepice na hlavách a vypadaly v nich trochu jako mimozemšťané. Já navíc, abych viděla na ty ořechy, měla vždycky i brýle, které jsem hned po směně sundávala, protože mi moc neslušely.

Ani mě nepozvala dál, ale nevadilo mi to. Hned u jejího prahu jsem jí sdělila důvod svojí neočekávané návštěvy. „Jdu si stěžovat na vašeho muže!“ řekla jsem hned v úvodu. Proč chodit kolem horké kaše? Odměnou mi byl její nevěřícný výraz.

Myslela hned na nějaké harašení. Sexuální obtěžování, což jí vzhledem k mému věku nepřipadalo moc reálné. Já si hned uvědomila, na co myslí a vyvedla ji z omylu: „Ne, nejedná se o nic takového. On je na mě i stejně postarší kolegyně hrubý!

Svého muže zkrotila a já mám klid

„Mluví s námi jako s nějakými služkami. Žádná úcta, natož vděk! V našem věku už bychom si zasloužili trochu toho slušného jednání. Správný manažer by tohle měl mít v malíku!“ Tvářila se překvapeně. Potom se dokonce začala divit: „Můj Jarda a tohle?

Doma je jako beránek. Splní každé moje přání. Netroufá si odporovat!“ Pokrčila jsem rameny. Co na to říct? Chvíli jsme obě mlčely, i když každá z jiného důvodu. Já jsem nechtěla odejít jen tak. A ona asi přemýšlela, jak se k problému postavit.

Nakonec se na mě usmála. Měla krásně vybělené zuby, toho jsme si hned všimla! „Víte co, už si nedělejte starosti. Já mu domluvím! Od zítřka budete mít vy i vaše kolegyně klid! Jen jedno mi musíte slíbit.

Kdyby začal vyvádět a koukat po nějaké ženské, dáte mi vědět!“ natáhla ruku a plácla si se mnou. O jejím slibu jsem nepochybovala. Druhý den byl pan šéf jako beránek. A ty další taky. Do práce jsme se začala zase těšit. Do důchodu pospíchat nebudu. Vždyť mi nic nechybí!

Zdena R. (59), Brno

Související články
3 minuty čtení
Kolega z práce si hrál na mého nadřízeného. Stále mě poučoval a nic mu nebylo dost dobré. Jeho kulatiny mi poskytly příležitost k pomstě. Byl to takový chytrák. O pár let mladší a o milion světelných let chytřejší. Tedy dle svého mínění. Byla jsem pro něho jen hloupou služkou. Nestyděl se chtít ode mě vařit kafe a mýt hrnek. O moje letité zkušenosti nestál. Všechno věděl lépe! Z oslavy dělal
3 minuty čtení
Jen malou chvíli jsem se domnívala, že to se mnou myslí dobře. Opak byl pravdou! Snažila se mě provdat, protože žárlila na mě a svého manžela! Moje kamarádka byla pěkné kvítko. Svému muži byla nevěrná ještě před svatbou a nijak ji to netrápilo. Prý to dělá pro upevnění vztahu, protože jinak by to nevydržela. Ten její Martin nebyl žádný krasavec, ale mně se líbil. Spolehlivý chlap, pracovitý
4 minuty čtení
Svého manžela jsem kdysi poznala hodně netradičně. Můj smysl pro romantiku došel naplnění zvláštním způsobem. Byla jsem vždy vnímavá a citově založená, ale na partnerské vztahy jsem neměla příliš štěstí. Když už jsem si někoho pustila blíže k tělu, a hlavně k srdci, ukázalo se, že dotyčný není schopný smířit se s mojí romantickou povahou. Převlek dvorní dámy Jednoho dne mě kamarádka Agáta
3 minuty čtení
Sousedův syn prosil, že chce pod stromeček pejska. Pak se o něj ale vůbec nestaral a pro rodinu to byla zátěž. Rozhodla jsem se zakročit. Každé dítě asi touží mít doma nějaké zvířátko. Sousedův šestiletý Jiřík si pejska moc přál a prosil, kudy chodil. Nakonec rodiče přesvědčil a oni mu k Vánocům pořídili štěňátko. Bylo roztomilé a živé, pořád pobíhalo po bytě a vše okusovalo. Tak, jak to ště
3 minuty čtení
Petra v práci všichni nesnášeli. Tvářil se jako morous. Zejména mě nesnášel, vlastně to bylo oboustranné. Pak se ale vše najednou změnilo. Nečekaně mi nabídl svou pomoc. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. V budově naší firmy jsme měli jen jedno jediné místo, kde jsme mohli kouřit. Na terase. Vždy se tam sešla skupinka lidí a bylo veselo. Ale když se tam objevil Petr, všechny veselá nálada př
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Španělská inkvizice měla na svědomí až 5 000 upálených kacířů
epochaplus.cz
Španělská inkvizice měla na svědomí až 5 000 upálených kacířů
Inkvizice patřila k nejtragičtějším a zároveň nejdéle fungujícím institucím středověké a raně novověké Evropy. Představovala systém církevních soudů, jejichž úkolem bylo vyhledávat, vyšetřovat a trestat osoby označované za „kacíře“. Zanechala po sobě rozsáhlou a temnou kapitolu evropských dějin. Kořeny inkvizice sahají hluboko do 12.–13. století jako reakce na šíření teorií odlišných od oficiální církevní věrouky,
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Jak jsem našla ten nejlepší lék na světě
skutecnepribehy.cz
Jak jsem našla ten nejlepší lék na světě
Hledání toho pravého bývá velká a komplikovaná šichta. Pátráte-li po někom dokonalém, nenajdete ho nikdy a skončí to osamělostí. Toho pravého jsem hledala nekonečně dlouho. Kamarádky už byly dávno provdané, vozily kočárky, a já pořád nic. „Protože neustále hledáš někoho, kdo bude dokonalý,“ vysvětlovala mi zoufalá máma. „Takového ale, holčičko, nenajdeš. To bys zůstala sama, a to ti opravdu
Zmrazily turecké ambice u Sarikamiše kupy sněhu?
historyplus.cz
Zmrazily turecké ambice u Sarikamiše kupy sněhu?
Krásným lesnatým krajem východního Pruska poblíž vesničky Wielbark se 30. srpna 1914 rozlehne zvuk výstřelu. Dobrovolně jím ukončil život carský generál Alexandr V. Samsonov, držitel Řádu sv. Jiří a velitel ruské 1. a 2. armády. Nesnese vědomí strašlivé porážky, kterou v předchozích dnech utrpěl u nedalekého Tannenbergu. Ruská armáda je v rozkladu a ustupuje na
Záře nad Norskem: UFO nebo raketa?
enigmaplus.cz
Záře nad Norskem: UFO nebo raketa?
Na potemnělé obloze se náhle objeví záhadný objekt. Rotující koule s modrým okrajem za sebou zanechává barevnou stopu. Po pár minutách, stejně nevysvětlitelně jako se zjevila, zase mizí. Norové, kteří
Jak umělá inteligence proniká do marketingu a ovládá nás
21stoleti.cz
Jak umělá inteligence proniká do marketingu a ovládá nás
Bývaly doby, kdy reklama byla snadno rozpoznatelná. Doslova křičela, upozorňovala na sebe, opakovala se a dost často lezla na nervy. Pak ji různé PR metody začaly tak trochu zákeřně skrývat, aniž by z
Lázně Libverda: místo, kde znovu načerpáte síly
epochanacestach.cz
Lázně Libverda: místo, kde znovu načerpáte síly
Nejenže se tu lidé vyléčí. Prostředí Lázní Libverda vás také přímo nastartuje pro nový a aktivní život. Jsou dokonalým rájem i pro vyznavače turistiky i běžek. Vlastně se není čemu divit. Městečko leží totiž v malebném podhůří Jizerských hor, na pomezí Čech, Německa a Polska. V zimním období to přímo láká k tomu, nazout si běžky nebo sněžnice a vyrazit do
Lyžování i zimní dovolené proběhnou v Jižním Tyrolsku bez omezení i v průběhu olympiády
iluxus.cz
Lyžování i zimní dovolené proběhnou v Jižním Tyrolsku bez omezení i v průběhu olympiády
Jižní Tyrolsko, nejsevernější italská provincie s mnoha vyhlášenými lyžařskými areály, nechystá žádná omezení v průběhu blížících se zimních olympijských her (6.-22. 2.). Soutěže v biatlonu budou prob
Sv. Jiří patří mezi perly české gotiky
epochalnisvet.cz
Sv. Jiří patří mezi perly české gotiky
Rytířský turnaj na Pražském hradě je v plném proudu, když se náhle ozve ohlušující rána. Bronzová jezdecká socha svatého Jiří, na kterou pro lepší výhled vyšplhal hrozen diváků, se zřítila k zemi.   Legenda praví, že římský voják jménem Jiří se ocitl v libyjském městě Kyréna právě v okamžiku, kdy si tam nelítostný drak vyžádal za oběť královskou dceru.
Další nevěra dostala Cibulkovou na dno
nasehvezdy.cz
Další nevěra dostala Cibulkovou na dno
Vypadali jako dokonalý pár. O to větší šok rozvod Vilmy Cibulkové (62) a Miroslava Etzlera (61) způsobil. Když prasklo, že je jejich manželství v troskách, okamžitě se objevily spekulace o hercově
Vánoční Koktejl z kaki
tisicereceptu.cz
Vánoční Koktejl z kaki
K vánočnímu času rozhodně patří i koktejly a chutě citrusů. Pojďte si spolu s námi připravit něco výjimečného. Suroviny 3 cl bílého rumu 3 cl tmavého rumu 5 cl rozmačkaného kaki 5 cl ananasov
Menopauzou život nekončí
nejsemsama.cz
Menopauzou život nekončí
Pro mnoho žen představuje menopauza velkého strašáka. Je to období životní proměny, které si zaslouží pozornost, pochopení a podporu. S hormonálními výkyvy v menopauze přicházejí změny, které jsou přirozené, ale mohou být velmi náročné. Horší spánek, výkyvy nálad, návaly a noční pocení, přibývání na váze, úbytek svalové i kostní hmoty… Zvládnutí menopauzy a opětovné nalezení radosti ze života máte ale ve