Domů     Pomohli mi úplně cizí lidé
Pomohli mi úplně cizí lidé

I když dlouhou dobu již žiji sama, nikdy jsem se osamělá necítila. Dokázala jsem se vždy nějak zabavit, být v centru dění. Pak ale přišel ten virus a s ním i obrovský šok.

Ještě teď si vzpomínám na ten první den, kdy jsem se odvážila na ulici se šálou omotanou kolem obličeje. Byl všední den, něco málo po sedmé. Tou dobou tady bývá u nás ve městě dost rušno. Lidé spěchají do práce, někteří na nákup do obchodního centra.

Tentokrát ale bylo všude pusto, prázdno a neskutečné ticho. Najednou jsem měla dojem, že jsem se ocitla v nějakém tom hloupém sci fi filmu, na které jsem vždy nadávala. Připadala jsem si jako jediný člověk, který zůstal na světě postiženém katastrofou.

Samoty jsem se nikdy nebála

I když jsem kdysi bývala docela společenská, od smrti mého muže, jsem se naučila žít sama. Děti jsme bohužel neměli a já i manžel jsme byli jedináčci. Vlastně nemám už vůbec žádné příbuzné. Snad až na ty vzdálenější, o kterých ani nevím.

Byla jsem tedy sama, ale ne osamělá. Dokud jsem chodila do práce, měla jsem dost příležitostí jít s kolegyněmi na kafíčko. Měla jsem také kamarádku Elišku v našem domě. \chodívali jsme spolu na procházky a někdy i do divadla. Trávily jsme spolu hodně času poté, co jsem šla konečně do důchodu.

Poslední rok už bylo hůř

Zhruba před rokem mi ale kamarádka umřela. Do jejího bytu se nastěhoval její vnuk a já se opravdu ocitla sama. Ale pořád jsem se dovedla nějak zabavit. Konečně, měla jsem doma spoustu knížek, na které nikdy nebylo tolik času.

Kamarádka mi ale začala moc chybět a samota mi vadila čím dál tím víc. Chtěla bych bývala dělat tolik věcí, ale najednou jsem věděla, že už je pozdě, že jsem n to stará. Bylo mi jasné, že se takovým chmurám musím nějak bránit. Ale místo toho vtrhl do našeho života korona virus.

Panika a strach

To ráno s šálou před obličej jsem už do obchodu nedošla. Zachvátila mě strašná panika a strach. Utíkala jsem co nejrychleji domů a zamkla za sebou dveře. Asi hodinu jsem se myla a pak si pustila rádio.

Nedobré zprávy se na mě valily jak lavina a já najednou nevěděla, co mám dělat. Z rádia mě nabádali, abych raději vůbec nevycházela. Už bohužel patřím do té věkové kategorie. Tak to je konec. Napadlo mě.

Čtyři dny ve tmě

Celé čtyři dny jsem byla jak ochromená. Doma jsem neměla žádné zásoby jídla, jen něco málo v lednici. Ale vlastně jsem ani na jídlo neměla pomyšlení. Svírala mě děsná úzkost, co se mnou bude. Měla jsem dojem, že už ani neumím mluvit.

Jediným spojením se světem bylo pro mě rádio. Mám sice také televizi, ale ta mi hned první den mé karantény vypověděla službu. Jakoby věděla, že už čekám jen na poslední ránu.

Poslala mi vnuka

Čtvrtý den někdo u mých dveří zazvonil. Mluvili jsme spolu jen přes dveře. Byl to Eliščin vnuk. Ptal se jestli něco nepotřebuju a jestli nechci nakoupit. Zapsal si můj seznam, nakoupil a nákup mi postavil za dveře. V obálce jsem mu vystrčila ven peníze.

Bylo to od vnuka mé kamarádky moc hezké, zahřálo to u srdce. Ještě ten den odpoledne zaťukala sousedka a jen tak jsme si přes dveře chvíli povídali. Vlastně se moc neznáme, jen se vždy potkávaly na chodbě u výtahu.

Smutno bylo dál

Ten kontakt s lidmi mi sice pomohl, ale smutno mi bylo pořád hodně. Každou chvíli jsem se propadala do velmi ponurých myšlenek, občas jsem si i poplakala. Můj hovor přes dveře mi připomněl, jak to dřív bylo všechno pěkné.

Sousedku, která na mě znovu zaťukala můj plačtivý hlas vystrašil. Snažila se zjistit co mi je. Ubezpečila jsem ji, že mi jenom chybí kontakt se světem.

Velké překvapení

Další den mi sousedé přichystali úplný šok. Rozhodli se, že mi půjčí starší notebook. Nejprve jsem vzdorovala. Já už se přece nebudu nic učit na počítači.

Přesto mi ho nainstalovali a díky vzdálenému přístupu mi dokázal Eliščin vnuk instruovat, jak se mám pohybovat na facebooku a jak skypovat. Všechno se to naučit a pochopit mě tak zaměstnávalo celé dny a já neměla čas myslet na žádné chmury. Byl to pro mě nový, úchvatný svět.

Kontakt s celým světem

Najednou jsem měla možnost najít si v počítači všechny zajímavosti. Zkusit se učit nějaký jazyk, udělat si pár jednoduchých cviků na bolavá záda. I si podle návodu ušít roušku. Nebo si projít virtuální prohlídku nějaké výstavy.

Na skypu jsem si vyprávěla s lidmi z domu. Viděla jsem je před sebou, jako kdybychom spolu seděli někde v kavárně. Technika, na kterou jsem často žehrala, je vážně úžasná věc.

Jsem vážně šťastná

Díky karanténě jsem teprve doopravdy poznala své sousedy. Nikdy jsem jim nevěnovala větší pozornost, ale oni se na mě v mých nejtěžších chvílích života nevykašlali. Pochopili, že na tom s psychikou nejsem nejlépe a v pravý čas zasáhli.

Jsem jim za to moc vděčná. Díky nim jsem zase dostala chuť žít a vůli tu nepěknou dobu přežít. Navíc jsem na sebe docela pyšná. Já stará bába teď ovládám počítač. A až bude zase vše, jak má být, koupím si svůj vlastní.

Věra T. (75), Příbram

reklama
Související články
1.5.2024
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n
29.4.2024
Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn
26.4.2024
Občas mi šel pořádně na nervy a mnohokrát jsem si říkala, jak bych se měla skvěle, kdybych ho neměla. Prostě jsem manžela už nesnášela. Dokud byly doma děti, nijak jsem svůj vztah s manželem neřešila. Nebyl na to čas a vlastně ani nálada. Prostě jsme si každý plnili svoje rodičovské povinnosti a večer byli rádi, že únavou padneme do postele. Život plynul rychlým tempem a my se mu přizpůsobili.
24.4.2024
U nás doma panovala vždycky přísná výchova, vojenský řád a disciplína! Svou lásku nám tatínek s maminkou projevovali minimálně a já tím trpěla. Celé moje dětství bylo strašné, ani dnes, po tolika letech, na něj nevzpomínám ráda. A můj bratr taky ne. Náš domov nebyl o klidu, rodinném zázemí a něžné náruči. I když nás rodiče asi milovali. Nevím, jak se mohli ti dva najít nebo zda se maminka přizp
16.4.2024
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej