Domů     Pomohli mi úplně cizí lidé
Pomohli mi úplně cizí lidé
5 minut čtení

I když dlouhou dobu již žiji sama, nikdy jsem se osamělá necítila. Dokázala jsem se vždy nějak zabavit, být v centru dění. Pak ale přišel ten virus a s ním i obrovský šok.

Ještě teď si vzpomínám na ten první den, kdy jsem se odvážila na ulici se šálou omotanou kolem obličeje. Byl všední den, něco málo po sedmé. Tou dobou tady bývá u nás ve městě dost rušno. Lidé spěchají do práce, někteří na nákup do obchodního centra.

Tentokrát ale bylo všude pusto, prázdno a neskutečné ticho. Najednou jsem měla dojem, že jsem se ocitla v nějakém tom hloupém sci fi filmu, na které jsem vždy nadávala. Připadala jsem si jako jediný člověk, který zůstal na světě postiženém katastrofou.

Samoty jsem se nikdy nebála

I když jsem kdysi bývala docela společenská, od smrti mého muže, jsem se naučila žít sama. Děti jsme bohužel neměli a já i manžel jsme byli jedináčci. Vlastně nemám už vůbec žádné příbuzné. Snad až na ty vzdálenější, o kterých ani nevím.

Byla jsem tedy sama, ale ne osamělá. Dokud jsem chodila do práce, měla jsem dost příležitostí jít s kolegyněmi na kafíčko. Měla jsem také kamarádku Elišku v našem domě. \chodívali jsme spolu na procházky a někdy i do divadla. Trávily jsme spolu hodně času poté, co jsem šla konečně do důchodu.

Poslední rok už bylo hůř

Zhruba před rokem mi ale kamarádka umřela. Do jejího bytu se nastěhoval její vnuk a já se opravdu ocitla sama. Ale pořád jsem se dovedla nějak zabavit. Konečně, měla jsem doma spoustu knížek, na které nikdy nebylo tolik času.

Kamarádka mi ale začala moc chybět a samota mi vadila čím dál tím víc. Chtěla bych bývala dělat tolik věcí, ale najednou jsem věděla, že už je pozdě, že jsem n to stará. Bylo mi jasné, že se takovým chmurám musím nějak bránit. Ale místo toho vtrhl do našeho života korona virus.

Panika a strach

To ráno s šálou před obličej jsem už do obchodu nedošla. Zachvátila mě strašná panika a strach. Utíkala jsem co nejrychleji domů a zamkla za sebou dveře. Asi hodinu jsem se myla a pak si pustila rádio.

Nedobré zprávy se na mě valily jak lavina a já najednou nevěděla, co mám dělat. Z rádia mě nabádali, abych raději vůbec nevycházela. Už bohužel patřím do té věkové kategorie. Tak to je konec. Napadlo mě.

Čtyři dny ve tmě

Celé čtyři dny jsem byla jak ochromená. Doma jsem neměla žádné zásoby jídla, jen něco málo v lednici. Ale vlastně jsem ani na jídlo neměla pomyšlení. Svírala mě děsná úzkost, co se mnou bude. Měla jsem dojem, že už ani neumím mluvit.

Jediným spojením se světem bylo pro mě rádio. Mám sice také televizi, ale ta mi hned první den mé karantény vypověděla službu. Jakoby věděla, že už čekám jen na poslední ránu.

Poslala mi vnuka

Čtvrtý den někdo u mých dveří zazvonil. Mluvili jsme spolu jen přes dveře. Byl to Eliščin vnuk. Ptal se jestli něco nepotřebuju a jestli nechci nakoupit. Zapsal si můj seznam, nakoupil a nákup mi postavil za dveře. V obálce jsem mu vystrčila ven peníze.

Bylo to od vnuka mé kamarádky moc hezké, zahřálo to u srdce. Ještě ten den odpoledne zaťukala sousedka a jen tak jsme si přes dveře chvíli povídali. Vlastně se moc neznáme, jen se vždy potkávaly na chodbě u výtahu.

Smutno bylo dál

Ten kontakt s lidmi mi sice pomohl, ale smutno mi bylo pořád hodně. Každou chvíli jsem se propadala do velmi ponurých myšlenek, občas jsem si i poplakala. Můj hovor přes dveře mi připomněl, jak to dřív bylo všechno pěkné.

Sousedku, která na mě znovu zaťukala můj plačtivý hlas vystrašil. Snažila se zjistit co mi je. Ubezpečila jsem ji, že mi jenom chybí kontakt se světem.

Velké překvapení

Další den mi sousedé přichystali úplný šok. Rozhodli se, že mi půjčí starší notebook. Nejprve jsem vzdorovala. Já už se přece nebudu nic učit na počítači.

Přesto mi ho nainstalovali a díky vzdálenému přístupu mi dokázal Eliščin vnuk instruovat, jak se mám pohybovat na facebooku a jak skypovat. Všechno se to naučit a pochopit mě tak zaměstnávalo celé dny a já neměla čas myslet na žádné chmury. Byl to pro mě nový, úchvatný svět.

Kontakt s celým světem

Najednou jsem měla možnost najít si v počítači všechny zajímavosti. Zkusit se učit nějaký jazyk, udělat si pár jednoduchých cviků na bolavá záda. I si podle návodu ušít roušku. Nebo si projít virtuální prohlídku nějaké výstavy.

Na skypu jsem si vyprávěla s lidmi z domu. Viděla jsem je před sebou, jako kdybychom spolu seděli někde v kavárně. Technika, na kterou jsem často žehrala, je vážně úžasná věc.

Jsem vážně šťastná

Díky karanténě jsem teprve doopravdy poznala své sousedy. Nikdy jsem jim nevěnovala větší pozornost, ale oni se na mě v mých nejtěžších chvílích života nevykašlali. Pochopili, že na tom s psychikou nejsem nejlépe a v pravý čas zasáhli.

Jsem jim za to moc vděčná. Díky nim jsem zase dostala chuť žít a vůli tu nepěknou dobu přežít. Navíc jsem na sebe docela pyšná. Já stará bába teď ovládám počítač. A až bude zase vše, jak má být, koupím si svůj vlastní.

Věra T. (75), Příbram

Související články
3 minuty čtení
Byla jsem ještě malá holka. Já a mé spolužačky jsme obdivovaly jinou dívku. O sedm let starší a velmi krásnou. Tak jsme se jí chtěly ve všem vyrovnat. Bylo jí patnáct a jmenovala se Eliška. Krásná, jiná než všechny ostatní. Měla dlouhé blond vlasy, které se leskly na slunci jako medový samet. Její oči byly velké a modré, skoro jako by se v nich zrcadlil celý svět. Nesmírně krásná dívka, kterou
5 minut čtení
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl nakažlivý. Vzpomínám si, jak jsme si h
3 minuty čtení
Jsem sice vdaná, ale svého muže mám „jen“ ráda. Ten, kterého jsem milovala celým srdcem, bohužel do mého života nepatří. Nevím, jestli to lze omluvit věkem nebo nedostatkem zkušeností. Kdysi jsem byla zamilovaná tak, jak se to povede jenom jednou za život. A pak jsem to celé pokazila. Tomáše jsem poznala jako středoškolačka na brigádě v jedné restauraci. Přestože jsme se tam pořádně nezastavili
3 minuty čtení
Tak dlouho jsem se s bratrem hádala o ten malý domek, až jsem ho získala. Jenže ne na dlouho. Shořel a v něm i vzpomínky na celý život. Bylo to místo, které pro nás rodiče přestavěli, protože doufali, že tam budeme s bratrem a našimi rodinami. Jenže brácha ho chtěl vždy jen pro sebe. Tvrdil, že má větší rodinu. A co já? Pro mě to místo také bylo důležité. Byl to náš domov, kde jsme vyrůstali
3 minuty čtení
Místo dítěte mi můj přítel přinesl štěně. Bylo tak krásné, že jsem si ho okamžitě zamilovala. Malá psice dostala příznačné jméno Kráska. Nedokážu vysvětlit, proč jsme si pořídili psa. Přinesl ho Jiří, aniž to se mnou konzultoval. Když jsem se divila, odpověděl, že ze štěněte přece musí mít radost každý. Každý kromě mě, odpověděla jsem v duchu. Protože já jsem chtěla dítě – a ihned jsem pochopil
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Milosrdná lež měla udržet rodinu v klidu
skutecnepribehy.cz
Milosrdná lež měla udržet rodinu v klidu
Rodiče nám kladli na srdce, že lhát se nemá. Jenže pravda byla krutá! Dlouho jsem všem namlouvala, jak se mám dobře. Přitom jsem bojovala o život. Jako malá jsem byla zdravá holčička. Zato moje mladší sestra Vendula byla každou chvíli nemocná. Proto se všichni točili kolem ní, u mě si zvykli, že mi nikdy nic není. Neuměla
Mají hlavy obrovské jako melouny: Kdo jsou tajemné bytosti z amerických lesů?
enigmaplus.cz
Mají hlavy obrovské jako melouny: Kdo jsou tajemné bytosti z amerických lesů?
„Melounové hlavy“. Tak zní přezdívka podivných bytostí, jež patří mezi děsivé mýty Severní Ameriky. Někteří tvrdí, že žijí jen v představách lidí, jiní proklamují, že je opravdu viděli. [gallery i
Co má bábovka společného s bábou?
epochaplus.cz
Co má bábovka společného s bábou?
Není to jen tak obyčejná buchta, je to bábovka! Proč se ale tak zvláštně jmenuje? Souvisí nějak s bábou? A jak je to s dalšími slovy, která nám připomínají něco jiného? Pečená hromádka s dírou uvnitř se v dřívějších dobách jmenuje právě bába. Bábovka je jen pekáč, neboli tedy forma, která se při pečení báby
Galen Clinic přináší zdravotní péči bez kompromisů
iluxus.cz
Galen Clinic přináší zdravotní péči bez kompromisů
Ve světě, kde je zdraví stále více vnímáno jako největší luxus, přichází MUDr. Kmeť, zakladatel kliniky, s vizí skutečně individuální a neomezené lékařské péče. Tato exkluzivní klinika v srdci Prahy r
Za zvířátky do Hluboké
epochanacestach.cz
Za zvířátky do Hluboké
Velmi dlouhou historii má za sebou stále populárnější zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou. Poprvé byla pro veřejnost otevřena už v květnu roku 1939 jako součást muzea v sousedním loveckém zámku Ohrada. Postupně si prošla sérií vzestupů i pádů až se z ní nakonec stala samostatná instituce. V současnosti jde o skutečně krásný areál, který leží v přírodním prostředí na břehu
Byly vikinské ženy zdatné bojovnice, nebo má nález zbraní v jejich hrobech jiné vysvětlení?
21stoleti.cz
Byly vikinské ženy zdatné bojovnice, nebo má nález zbraní v jejich hrobech jiné vysvětlení?
Hrobů vikinských válečníků bylo odhaleno poměrně velké množství. Mnoho dříve, než bylo možné určit pohlaví toho, kdo v něm odpočíval. A tak odborníci často pohlaví určili na základě předmětů, které se
Sea Rover: Nebeský Wellness na vlnách
epochalnisvet.cz
Sea Rover: Nebeský Wellness na vlnách
Plovoucí krása jménem Sea Rover je splněným snem každého, kdo touží po prvotřídním komfortu, dokonalé relaxaci a širokých možnostech aktivního vyžití. Toto vizionářské plavidlo, vyráběné v limitované sérii pouhých deseti kusů, je jedinou superjachtou zaměřenou na wellness – nabízí luxusní lázně i víceúčelové sportovní hřiště.   Přepychové jachty už dávno nejsou jen symbolem společenského statusu. Stávají
Raz, dva, tři, čtyři… The Wave!
rezidenceonline.cz
Raz, dva, tři, čtyři… The Wave!
Při pohledu z ulice Mornigside ve Venice, přímořské čtvrti Los Angeles v kalifornii, vypadá pozemek s číslem 1234 spíše jako pěnící příboj oceánu. Tekoucí hmota střechy se zvedá do výšky a zaplavuje rodinný dům s příhodným jménem The wave house. Stavba, nebo možná spíše vlnící se socha je dílem kalifornského designéra, umělce a architekta Maria
Odvrátil schopný finančník králův bankrot?
historyplus.cz
Odvrátil schopný finančník králův bankrot?
Anglie se topí v dluzích. Králi Edwardovi VI. reálně hrozí, že zbankrotuje. „Gresham by nás mohl zachránit!“ napadne kohosi. Obratný obchodník prokázal nejednu dobrou službu už Jindřichovi VIII. a momentálně úspěšně hájí anglické zájmy na burze v Antverpách. Nadmíru těžký úkol ho nezaskočí a během krátké doby dá Edwardovy finance do pořádku.   Zasedá v
Po rozchodu Jirešová neustále bojuje se samotou
nasehvezdy.cz
Po rozchodu Jirešová neustále bojuje se samotou
Je to už půl roku, co se herečka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 Ivana Jirešová (47) rozešla se svým zatím posledním přítelem. Bolest, jež měla už dávno odeznít, ji ale přesto pořád ničí a be
Jarní krása na dosah: Nejkrásnější naučné stezky v Česku
nejsemsama.cz
Jarní krása na dosah: Nejkrásnější naučné stezky v Česku
Naučné stezky jsou venkovní turistické trasy, které seznamují návštěvníky s přírodními i kulturními krásami okolí. Po celém Česku je jich přes 2500! Pojďte se spolu s námi seznámit s nejzajímavějšími z nich. Kladská – Karlovarský kraj Jedna z nejkrásnějších, největších a zároveň nejstarších naučných stezek v Karlovarském kraji leží v samém srdci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Svůj název dostala podle historické osady Kladská, v jejíž