Domů     V důchodu se už nenudíme
V důchodu se už nenudíme
4 minuty čtení

Horší, než nemít peníze je nuda a té se dá v důchodu zažít víc než dost. Lepší, než si stěžovat, je začít něco dělat, a to hned!

Na zasloužený odpočinek, jak se nyní říká času, kdy člověk přestane chodit do práce a pobírá almužnu, jsem se těšila minimálně několik let. Práce mě zmáhala a také nebavila. Prostě jsem vyhořela a toužila po troše klidu.

Myslela jsem, že můj manžel je na tom stejně, alespoň se tak tvářil. Jenže, od prvního dne, kdy nemusel vstávat a naopak mohl si dělat, co chce, se z něho stal nepříjemný a nudný patron. O nic neměl zájem, nic ho netěšilo.

V důchodu se stal z manžela mrzout

„Jo, patřím do starého železa. Nikam nemůžeme jet, nemáme peníze! Už si ani máslo nekoupíme, když je tak drahé!“ mrmlal ty svoje nesmysly každý den a začínal mě tím pěkně štvát.

Představovala jsem si, jak budeme společně chodit na výlety, v zimě na běžky a v létě třeba do lesa nebo na koupaliště. A taky jsem chtěla vymalovat celý dům, spravit plot a nechat udělat novou střechu. Jenže, on nechtěl ani slyšet.

„Přece se nevydáme z posledních peněz! Co kdybychom potřebovali nové zuby a neměli na ně!“ No, byl vážně hrozný. Jako by najednou zestárnul o sto let.

S financemi jsme se samozřejmě museli uskrovnit, jako každý důchodce, ale tak tragicky, jak on líčil, jsme na tom rozhodně nebyli. Jenže, vyvracejte někomu to, co si schválně vymyslel, aby mohl celý den jen nadávat a brblat!

A taky se flákat u televize a popíjet nejlacinější lahvové pivo. Šla jsem mu raději z cesty.

Vymýšlela jsem, čím bychom se zabavili

Pracovala jsem na zahrádce, zavařovala pro rodiny našich synů marmelády a pekla jim koláče. Občas jsem si šla zaplavat nebo projít do parku. Prostě jsem se snažila vyplnit čas, abych ho nemusela trávit doma poslouchat ty věčné stesky.

Můj manžel ale na tom byl čím dál hůř. Přišel postupně o kamarády a dokonce už o sebe nedbal, jako dřív. Když byl ještě zaměstnaný, potrpěl si na hezké košile a kvalitní kolínskou.

Teď nosil jedno utahané tričko celý týden, a kdybych mu ho neservala z těla, chodil by v něm i spát. Moc se nemyl, šetřil vodou… Řekla jsem si, že s tím musím něco udělat. Jen jsem nevěděla co.

Jednou, když jsem se pěkně vyhřívala na dece, mi padl do oka článek o křepelkách. Jejich vajíčka jsou zdravá, nemají skoro žádný cholesterol a je po nich velká sháňka!

Byla jsem neoblomná

„To je ono!“ zakřičela jsem nahlas, až se po mě z okolních dek lidi podezíravě zadívali, zda jsem se nezbláznila. Mně ale myšlenka na chov křepelek úplně nadchnula. Nejen, že z toho bude jistě nějaký zisk, ale pěkně zaměstnám manžela.

Domů jsem přišla s hotovou věcí. Koukal na mě, jako kdybych spadla z višně. Hned měl tisíc výmluv, proč to nepůjde a co všechno je na mém nápadu špatně. Já se ale nedala. „Prostě chci křepelky a basta!“ trvala jsem na svém.

Hned druhý den jsme jeli nakoupit materiál na stavbu voliér a taky začali shánět kontakty na chovatele, aby nám poradili s chovem. No, zkrátím to. Nebylo to snadné, ale neuplynuly ani tři měsíce a na zahradě nám pípala křepelčí drobotina.

Vajíčka máme denně čerstvá a prodáváme je lidem ze vsi. Je o ně opravdu velký zájem. Ale to není vůbec to podstatné.

Pracujeme a bohatneme

Manžel si nového koníčka zamiloval a rozšířil chov zvířectva ještě o dvě kozy a pejska z útulku. Z kozího mléka zkoušíme vyrábět sýr. Zatím nám to moc nejde, ale časem snad na to přijdeme.

Dokonce jsme se přihlásili na kurz výroby kozích a ovčích produktů a tak uvažujeme i o chovu oveček. S pejskem musíme denně na procházku, protože je to divoch a naše zahrada mu nestačí. A křepelky?

Taky potřebují péči, vitamíny a dobré zobání, aby jim bylo u nás dobře. Jejich vajíčka nám už vydělala na krásnou dovolenou, ale jet ani letět na ni nemůžeme. Nemáme čas! Od rána do večera jsme v jednom kole. Prostě se už nenudíme a to je to hlavní!

Marie T. (63), Kolín

Předchozí článek
Další článek
Související články
7 minut čtení
Znaly jsme se skoro třicet let, než vyšlo najevo, jak málo mě má ráda a závidí mi snad úplně vše, co se v mém životě stane. Žasla jsem. Když jsme se s Hankou poznaly, bylo mi sotva pětadvacet a jí o tři roky víc. Obě jsme tehdy nastupovaly do stejného podniku a rychle jsme si padly do oka. Byla to ta typická ženská sympatie. Věděly jsme o sobě všechno, probíraly muže, práci, rodiče, i to, co ná
3 minuty čtení
Se sousedem jsme se příliš neznali, paradoxně nás sblížilo, že jsem vyslechla jeho hádku se ženou. U sousedů se hádky občas ozývaly, ale tentokrát to bylo přespříliš. Soused řval, jako by ho na nože brali. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se schovala do stodoly. Odtud se dalo pootevřenými dvířky pohodlně koukat do vedlejší zahrady, kde soused hulákal na manželku, která seděla na houpačce a v mém v
3 minuty čtení
Byla to naše svatební cesta. Těšili jsme se na romantiku v přírodě. Zlaté listí a modrá obloha. Babí léto ale vytáhlo své zuby a drápy. Když jsme se brali, byli jsme ještě studenti. Oba jsme vyrůstali ve městě, neměli jsme prarodiče, ke kterým bychom jezdili na prázdniny, tak jsme byli typickými městskými dítky. Příroda nám byla vzdálená. Občas jsme sice vzali batohy a vyrazili na výlet, bylo t
3 minuty čtení
Proč ona byla tak úžasná, zatímco já vždycky hrála jen druhé housle? Musela jsem jí být nablízku, jen tak jsem jí mohla co nejvíce škodit. Potkaly jsme se po škole v mém prvním zaměstnání. V podstatě to bylo i její první zaměstnání, přišla do toho podniku o dva týdny dříve než já. Už od samého začátku nás okolí stavělo proti sobě. Vedoucí nám říkal, že si během naší zkušební doby vybere tu lepš
2 minuty čtení
Ráda jsem si s muži pohrávala jako kočka s myší. Až jsem jednou narazila, ten chlap se mnou hrál stejnou hru. Už na začátku střední to všechno začalo. V podstatě mě k tomu přivedla spolužačka Ivana, která byla stejné kvítko jako já. Bydlely jsme spolu na intru ve městě, kde nás nikdo neznal, a nechaly se zlákat plakátem, na kterém stálo, že se bude konat na místním koupališti diskotéka. „Budeme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
Praktické a stylové tašky na kočárek od JUKKI – když se elegance potká s funkčností
iluxus.cz
Praktické a stylové tašky na kočárek od JUKKI – když se elegance potká s funkčností
Plenky, lahvička, přebalovací podložka, ubrousky, svačina, oblíbená hračka – všechny nezbytnosti, které dost možná každý den využíváte, je praktické mít vždy pohromadě. A právě proto se naprostou
Kdyby se Země kompletně rozsvítila: světová diskotéka nebo globální blackout?
21stoleti.cz
Kdyby se Země kompletně rozsvítila: světová diskotéka nebo globální blackout?
Co by se stalo, kdyby se všichni obyvatelé planety v jeden okamžik rozhodli zapnout každou žárovku, lampu i reflektor? Vypadá to jako otázka, která vrtá hlavou dětem v předškolním věku, ale zamysleli
Davelisova jeskyně: Obývají zdejší prostory duše zemřelých?
enigmaplus.cz
Davelisova jeskyně: Obývají zdejší prostory duše zemřelých?
Jen málokteré místo na Zemi oplývá tak negativní pověstí jako Davelisova jeskyně v Řecku. „Příběhy vyprávějí o tajemných zvucích a světlech, nepřirozených změnách teploty, přízracích a podivných bytos
Nakažlivé zívání? Psi mají možná víc empatie, než si myslíme
epochaplus.cz
Nakažlivé zívání? Psi mají možná víc empatie, než si myslíme
Když někdo zívne, v ospalce se mění postupně skoro všichni v místnosti. To je známá věc. Ovšem věděli jste o tom, že tato řetězová reakce rozhodně nekončí jen u lidí? Zívání po nás opakují především psi. Zajímavý jev zaměstnává hlavy vědců už řadu let a ještě donedávna převládal názor, že čtyřnozí společníci tak zkrátka vyjadřují
Levandulová léčivá limonáda
tisicereceptu.cz
Levandulová léčivá limonáda
Vůně levandule je opojná, uklidní vám nervy a pomůže při problémech s nespavostí a při bolestech hlavy. Ingredience malá hrstka čerstvě natrhaných a opláchnutých květů levandule 1 šálek třtinov
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Létají v Yprech z věže kočky?
epochalnisvet.cz
Létají v Yprech z věže kočky?
Náměstí je narvané k prasknutí. Všichni vzhlížejí k věži nad tržnicí. „Už letí!“ křikne kdosi. Do natěšeného davu se snáší shůry mňoukající, k smrti vyděšená kočka.   Kdo nebohé zvíře dole chytí, může si připadat jako král jarmarku. Často se lidé i o tuto trofej poperou. Co na tom, že je zvíře raněné či polomrtvé, tradice je tradice.
Další nevěra Lutovské zlomila srdce?
nasehvezdy.cz
Další nevěra Lutovské zlomila srdce?
Moderátorka Iveta Lutovská (42), která ještě nedávno zářila po boku sympatického partnera Vojtěcha (49), je podle všeho zase sama. „Já jsem v tomhle staromódní, ale mám pocit, že do vztahu patří d
Nashromáždili newyorští bratři přes 100 tun odpadu?
historyplus.cz
Nashromáždili newyorští bratři přes 100 tun odpadu?
Homera Collyera objeví policisté v křesle. Po smrti je asi deset hodin, jak určí pitva. Jen o pár metrů dál leží na zemi jeho bratr Langley. Také je mrtvý! Jeho tělo se však najde až po několika týdnech během vyklízení desítek tun odpadu, který oba bratři v průběhu let ve svém domě nashromáždili!   S
V hlavě slyším hlas, co mě varuje
skutecnepribehy.cz
V hlavě slyším hlas, co mě varuje
Dostihla mě lehká mrtvice, která donedávna neměla vliv na mé zdraví. Po čase od příhody jsem však začala slyšet hlasy. Donedávna jsem žila normální život. Máme s Pavlem dvě děti, které jsou dnes už dospělé. Vlastně už jsme s manželem prarodiči. Mohla bych žít normálně, nebýt jedné zásadní změny, která mi nabourala mysl. Bylo toho na mě moc Živím se jako
Zkroťte rýmu a nachlazení raz dva
nejsemsama.cz
Zkroťte rýmu a nachlazení raz dva
Podzim má své kouzlo, ale zároveň umí být pěkně ošidný. Stačí, když se málo obléknete, zapomenete si deštník, a problém je na světě. Pokud navíc nejste úplně v kondici, může se z prochladnutí rychle vyvinout nachlazení nebo rýma. Jakými tradičními prostředky si s těmito chorobami nejlépe poradíte? Horká voda Cítíte se divně, škrábe vás v krku a bolí hlava? Jestliže nemoc