Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let.
Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku.
Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abych šla ke kartářce s ní. „Zkus si taky nechat udělat výklad. Třeba budeš překvapená,“ lákala mě. Po delším přemlouvání jsem na její nabídku kývla.
Nepříjemné zprávy
Kartářka byla hodně stará paní. Nerada to přiznávám, ale budila ve mně pocit důvěry. Rozložila přede mě karty. Pronášela se zavřenýma očima zaklínadla a pak zničehonic otevřela oči. Vyděšeně se na karty zadívala a spustila: „Váš manžel se musí mít na pozoru.
Hrozí mu velké nebezpečí. Možná i smrt.“ Cítila jsem, jak mi stéká pot po čele. Těžce jsem polkla a dál ji bedlivě poslouchala. „Vidím také cizí ženu, která bude zkouškou vašeho vztahu. Musíte mít oči na stopkách,“ pronesla a sebrala karty ze stolu.
Odsunula jsem židli a ke kartářce prohodila: „Přesně proto jsem sem nikdy nešla. Jen lidi děsíte, přitom vlastně nic nevidíte.“ Kamarádka ještě absolvovala svůj výklad.
Červíček pochybností
Počkala jsem na ni venku. Vyběhla za pár minut s radostným úsměvem. „Já budu babička, slyšíš? Já budu babička!“ jásala a objala mě. „Ty té babizně věříš? Vždyť tvoje dcera nemá ani přítele, tak jak bys mohla být babičkou?“ odsekla jsem.
Když jsem přišla domů, prohlédla jsem si manžela Bohumila, který se zdál být zcela v pořádku. „Jasně že si vymýšlela, chtěla mě jen vyděsit,“ mumlala jsem si. Jenže moje podvědomí s tou informací, že manželovi hrozí nebezpečí, stále pracovalo.
Odvezla ho sanitka
Každý den jsem na nic jiného nemyslela. Zhruba za měsíc mi volala Markéta. „Tak si představ, dcera je ve třetím měsíci. Takže kartářka měla pravdu,“ chlubila se. „Co Bohumil, je v pořádku?“ optala se. „Nic mu není, je zdravý jako řípa,“ uklidňovala jsem ji.
To jsem netušila, že mi za pár týdnů zavolá jeho šéf. „Bohumil měl srdeční příhodu. Je v nemocnici. Nevypadá to s ním dobře,“ zněla zpráva. Vydala jsem se za ním do nemocnice. Ležel obklopený hadičkami a různými přístroji. Doktor mi řekl, abych se připravila i na tu nejhorší variantu.
Karty nelhaly
Bohumil se z toho během tří měsíců dostal. Další šok mě čekal, když jsem se dozvěděla, co jeho mrtvici předcházelo. Měl menší sexuální aférku s mladou recepční. Tak mu zvedla srdeční tep, až se mu zatemnil mozek.
Když to vezmu kolem a kolem, kartářka měla pravdu. Manžel málem zemřel a tou cizí ženou byla ona recepční, která jeho příhodu zavinila. Zařekla jsem se, že už ke kartářce nikdy nepůjdu.
Renata L. (59), Svitavy