Domů     Rodina je štěstí, ale i bolest
Rodina je štěstí, ale i bolest
5 minut čtení

Mám tři děti, pět vnuků, pravnuka, a přesto jsem někdy sama jako kůl v plotě. Rodina – někdy jen prázdné slovo, které ale bodá jako trn.

Můj muž Václav mi zemřel před patnácti lety na infarkt, když kosil trávník. Padl do trávy a už nevstal. Tehdy mi bylo teprve pětašedesát.

Povedené dětičky

Jeho smrt mě zdrtila, protože byla tak nečekaná, tak náhlá. Navíc Václav byl velký sportovec. Jezdili jsme spolu na cyklovýlety, hráli tenis i lyžovali. Nemohla jsem pochopit, jak se něco takového mohlo stát zrovna jemu!

Naše děti si už dávno žily svými životy a my měli konečně čas jen sami pro sebe. Nejstarší syn Josef se odstěhoval do Kanady za prací, omluvně mi vysvětloval:

„Maminko, tady je budoucnost.“ Dcera Marie sice zůstala docela blízko, hned v sousedním městě, ale má svou rodinu a práce, a hlavně starostí nad hlavu. Její manžel pije a dcery bez otcovské autority zdivočely a permanentně se o něco hádají.

Nejmladší, Petr, bydlí v Praze, má firmu, peníze, ale přijede jen na Vánoce, a i to stráví všechen čas s mobilem v ruce. Já jsem to poslední, oč se zajímá.

Bojím se o dceru

Nejvíc mě asi bolí chování nejstaršího Josefa. Když odjel, slíbil: „Každý rok přijedu.“ Potom se v Kanadě zamiloval a oženil. První rok s manželkou přijeli, druhý poslali peníze, třetí už jen pohlednici. Teď je to patnáct let.

Vnučka Tamara, jeho dcera, mi píše e-maily, ale já počítač nemám. Marie mi je čte, když přijde, ale přijde málokdy. „Mami, máš to těžké,“ říká naoko soucitně, ale já vidím, jak se dívá na hodinky. Vím, že i ona má své trápení, a bojím se o ni.

Manžel František propil jejich barák, teď bydlí v podnájmu. Dcery odešly studovat daleko. Jedna do Německa, druhá do Brna. Chybí jim peníze. Marie chodí na brigády, uklízí kanceláře a večer pláče do polštáře.

Jednou jsem ji našla v kuchyni, jak drží nůž a zírá na dlaždice. „Co to děláš?“ zeptala jsem se vystrašeně. „Nic, mami,“ řekla a schovala ho. Od té doby jí volám každý den.

Přichází z jiného světa

Nejmladší Petr je jiný. Přijede v mercedesu, přiveze drahé víno, ale sedí u stolu a mluví o akciích. Ne o své rodině nebo dětech, které jsem pořádně ještě ani neviděla. Viděla jsem je na fotkách, usmívají se, ale neznají mě.

A snaží se mi organizovat život: „Maminko, prodáš ten dům, koupíme ti byt v centru, budeš mít výtah.“ Já ale nechci výtah. Chci zahradu, kde roste šeřík, který zasadil Václav. Jednou jsem mu řekla: „Petře, přiveď vnoučata.“ On se zasmál: „Nemají čas, škola, kroužky.“

Loni na podzim přišla rána

Josef volal z Kanady: „Maminko, Tamara má rakovinu. Potřebuje operaci.“ Pak mi vysvětlil, jak špatné tam mají zdravotnictví a kolik za operaci bude platit. Poslala jsem všechny úspory, padesát tisíc, co jsem měla na pohřeb. Marie přidala deset, Petr nic.

„To je málo,“ řekl jen. Tamaru přesto operovali a daří se jí zase dobře. Od té doby už Josef nevolá a jen píše: „Díky, ale teď máme dluhy.“ V zimě onemocněla Marie. Žaludek. Musela také na operaci. Seděla jsem u ní v nemocnici, držela ji za ruku.

„Mami, promiň, že jsem málo chodila.“ Rozbrečela jsem se a ona také: „Dítě, hlavně ať je ti zase dobře.“ Marie se uzdravila, ale je slabá. Tak teď chodím já k ní, vařím jí polévky a peru.

Jaro přineslo naději

Petr přivezl vnoučata. Poprvé po deseti letech. Kluci běhali po zahradě, trhali šeřík, smáli se. „Babičko, je to tu hezké,“ řekli. Petr se usmál, ale já viděla, že fotí dům. „Maminko, ten pozemek. Není ti velký na sekání?“ Neřekla jsem nic.

Večer kluci spali v podkroví, kde spával Václav. Ráno odjeli. Petr slíbil: „Přijedeme v létě.“ Nepřijeli. Marie přišla včera, přinesla buchty. „Mami, co kdybychom bydlely spolu?“ navrhla. Oči měla rudé. „A František?“ zeptala jsem se. „Ten už není.“ Konečně se rozhoupala k rozvodu.

Rodinná trápení nekončí

Nejsem šťastná, že se dceři nevyvedlo manželství, ale to, že budeme na vše dvě a budu zase nějakou chvíli s ní mě činí šťastnou. Marie spí v pokoji vedle a já slýchám, kolik času v noci prochodí, trápí ji nespavost.

Jediné, co ji teď těší, je fakt, že její mladší dceři, která se usadila v Německu, se narodilo miminko. Je ale také daleko, tak jen bůh ví, kdy ho uvidíme. Vím jen jedinou věc jistě: dokud dýchám, budu tu pro své děti, i když to někdy bolí.

Miroslava D. (75), Liberec

Související články
3 minuty čtení
Moje matka byla postrachem každého potenciálního zetě. Obě mé starší sestry s ní přerušily kontakt, aby zachránily manželství. Jen já ne! S naší maminkou to nikdy nebylo jednoduché. Tatínek byl typickým manželem pod pantoflem. Čas trávil raději v práci, než doma, nebo rychle zalezl do garáže a vrtal se v autě, kterému ve skutečnosti nic nebylo. Jen aby se s mámou nemusel věčně o něčem dohadovat
2 minuty čtení
Nechápu, jak se mohlo stát, že se naše dvě děti k smrti nenáviděly. Ta jejich rivalita začala v dětství, báli jsme se, že bude trvat už navždycky. Nikdy nevíte, co vám příroda nadělí za ratolesti. Ani v mé rodině ani v té manželově nebyli nikdy žádní konfliktní lidé, ani žádné černé ovce rodiny, o kterých bychom slyšeli jen samé špatné věci. Logicky jsme se domnívali, že i naše děti – Kamila a 
4 minuty čtení
Život někdy píše podivné příběhy. Tedy alespoň ten naší rodiny je trochu zvláštní. Štěstí může někdy přinést i to, co bychom vůbec nečekali. Dcera ke mně přišla a nenápadně začala: „Mami, napsala nám tátova starší dcera, ráda by se se mnou a ségrou viděla!“ Jen jsem si povzdechla. Můj exmanžel a otec mých dcer totiž opustil nejen nás. „Mají to těžké,“ dodala opatrně dcera, protože viděla, jak s
3 minuty čtení
Zlé jazyky o mně říkaly, že jsem opičí matka a dusím své děti nezdravou láskou. Jenže já jsem také opičí babička. Vnučky chci jen pro sebe! S manželem jsme vychovali šest dětí. Čtyři byly naše vlastní, dvě mojí sestřenice, jež měla se svým mužem těžkou nehodu v autě, kterou bohužel nepřežili. Jejich děti skončily na několik měsíců v dětském domově, než se nám podařilo je získat do naší péče. By
2 minuty čtení
Doufala jsem, že si syn vezme z otce odstrašující příklad. Opak byl pravdou. Stal se z něj stejný blázen, posedlý zdravou výživou jako je táta. Já i můj manžel Pavel jsme vyrůstali na vesnici, tak jsem si myslela, že máme na většinu věcí stejný názor. I na jídlo. Vždyť ho doma i ve škole přece také krmili svíčkovou, knedlíkem a slepicí na smetaně! O bůčku ani nemluvě! Nikdy jsme nepochopila, kd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Domácí budapešťská pomazánka
tisicereceptu.cz
Domácí budapešťská pomazánka
Suroviny na 4 porce 500 g tučného tvarohu 50 g másla 1 cibule 4 lž. zakysané smetany 2 lžič. slad. mleté papriky 1 červená paprika nebo 2 sterilované kapie čerstvě mletý pepř podle chuti sůl
Je staroměstský orloj plný okultních symbolů?
epochalnisvet.cz
Je staroměstský orloj plný okultních symbolů?
Už šest století nad Staroměstským náměstím v Praze odměřuje čas neskutečně dokonalý stroj zvaný orloj. Každou hodinu se před ním tísní davy turistů, aby spatřily kokrhajícího kohouta, průvod apoštolů či smrtku se zvonečkem. Kolik z nich ale tuší, že možná hledí do ďáblova oka? A že každý symbol i každá soška mají svůj tajný význam?
Hrůza řádí v Zaragoze: Usadil se v bytě poltergeist?
enigmaplus.cz
Hrůza řádí v Zaragoze: Usadil se v bytě poltergeist?
Ve 30. letech 20. století prochází rodina Palazonů děsivou zkouškou. Ve svém bytě na ulici Gascon Gotor ve španělském městě Zaragoza slyší děsivý smích a různé hlasy. Je v tom zákeřný poltergeist, jak
Velký návrat Krejčíkové k tělocvikáři?
nasehvezdy.cz
Velký návrat Krejčíkové k tělocvikáři?
V životě herečky ze seriálu Milionáři Anety Krejčíkové (34) možná došlo k nečekanému zvratu! Najednou totiž zhrzená blondýnka otočila a začíná smutnit po zmařeném vztahu s tělocvikářem Ondřejem Ranč
Podle Boucherova obrazu si Ludvík XV. vybral milenku
historyplus.cz
Podle Boucherova obrazu si Ludvík XV. vybral milenku
Dokončil svůj zřejmě nejzajímavější akt, modelem mu stála teprve 14letá dívenka. Boucherovo působivé dílo se brzy dostane až na královský dvůr. Ludvík XV. je ohromený. Zajímá ho, jestli je nahá blondýnka s neřestně roztaženýma nohama tak rozkošná i ve skutečnosti… Základy uměleckého vzdělání mu vtiskl jeho otec, který se živil kresbou a rytinami. Další zkušenosti
Aston Martin Prague otevírá nejmodernější servis podle nejvyšších standardů
iluxus.cz
Aston Martin Prague otevírá nejmodernější servis podle nejvyšších standardů
Aston Martin Prague, výhradní zastoupení britské luxusní značky pro Českou republiku a Slovensko, oficiálně otevírá nejmodernější servisní zázemí pro údržbu a opravy nových i starších modelů Aston Mar
Historie otrávených šípů: „V kurzu“ byly už před desítkami tisíc let!
21stoleti.cz
Historie otrávených šípů: „V kurzu“ byly už před desítkami tisíc let!
Lovec natáhne tětivu a pečlivě zamíří. Stojí proti větru, takže ho jelen nemůže zavětřit. O chvíli později luk zadrnčí a vystřelí šíp. Ten po krátkém letu jelena za sáhne – ne úplně ideálně. Lovec ale
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Až příliš sladké nebezpečí…
nejsemsama.cz
Až příliš sladké nebezpečí…
Cukrovka 2. typu často přichází pozvolna a nenápadně. Přesto ji můžete v rané fázi velmi účinně ovlivnit. Co doporučují lékaři a kdy má smysl začít s léky? Začínající diabetes 2. typu je stav, kdy tělo ztrácí citlivost na inzulin, a slinivka jej musí vytvářet víc, než zvládá. Výsledkem je pomalu rostoucí hladina cukru v krvi. Včasné zachycení je
Drama tří vynálezců kyslíku: Jak svět poznal plyn, který dýcháme
epochaplus.cz
Drama tří vynálezců kyslíku: Jak svět poznal plyn, který dýcháme
Věda někdy vypadá jako klidná řeka, ale když se rozproudí, vzniká drama hodné shakespearovské hry. Objev kyslíku, jednoho z nejzásadnějších prvků, přináší přesně takový příběh: tři muži, jeden plyn a spory o prvenství, které přetrvaly staletí. Vynálezci Scheele, Priestley a Lavoisier, každý z nich hrál svou roli v tom, jak dnes chápeme kyslík, ale jen
Model františkolázeňské synagogy v souvislostech
epochanacestach.cz
Model františkolázeňské synagogy v souvislostech
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené
Křivé obvinění nás sblížilo
skutecnepribehy.cz
Křivé obvinění nás sblížilo
Veškeré seznamovací večery i dovolené selhaly. Vypadalo to, že zůstanu sama. Vše se změnilo, když jsme jely s Ančou na hory. Bylo mi dvaačtyřicet a ztratila jsem naději na vdavky. Veškeré sny o svatbě byly v tahu. Už je pozdě, říkala jsem si sklíčeně. Máma vyváděla psí kusy, pořád něco mlela o vnoučatech, už se to fakticky