Domů     Každý z nás má právo se zamilovat
Každý z nás má právo se zamilovat
5 minut čtení

Po manželově smrti jsem byla vyčerpaná. Nemyslela jsem si, že se ještě někdy budu radovat ze života, a už vůbec ne, že najdu znovu lásku.

Prožila jsem těžkou životní ztrátu, kterou bych žádné ženě nepřála. Po dlouhé nemoci mi zemřel manžel Hynek, se kterým jsme byli více než třicet let.

Byla jsem po jeho smrti jako tělo bez duše, pak jsem ale náhodou potkala dávného spolužáka a znovu jsem našla lásku. Jenže moje rodina a okolí se na mě zlobí. Myslí si, že bych měla dál truchlit, ne si užívat.

Nemoc byla silnější

Manžel zemřel po těžké nemoci a samozřejmě mě to hluboce zasáhlo. Měli jsme ještě spoustu plánů a těšili jsme se, že se budeme starat společně o vnoučata. Jenže pak přišla ta děsivá diagnóza, po které to mělo poměrně rychlý spád.

Hynek se snažil s nemocí několik měsíců bojovat, ale nakonec svůj boj prohrál. Několik měsíců po manželově smrti jsem fungovala jako stroj a měla jsem pocit, že bude trvat velmi dlouho, než to všechno překonám.

Pak ale přišlo osudové setkání, které jsem nijak neplánovala a které všechno změnilo. Seděla jsem v kavárně, kam jsem kdysi chodívala s přáteli, a čekala na svou objednávku. Myšlenky mi bloudily k manželovi. Už to bylo sedm měsíců, co jsem ho ztratila.

Dlouhá nemoc nás oba vyčerpala, a když odešel, cítila jsem nejen smutek, ale i úlevu. Úlevu, že už netrpí. Přesto se mi zdálo, že zbytek života budu žít v prázdnotě.

Setkání v kavárně

Ale pak jsem ho uviděla. Ondřej, spolužák z gymnázia, seděl u vedlejšího stolu a poznal mě dřív, než jsem stihla zamávat. Setkali jsme se pohledem a já okamžitě ucítila zvláštní pocit v břiše.

Když ke mně přišel, měl na tváři ten starý úsměv, který jsem si pamatovala z mládí. Během pár minut jsme znovu navázali, jako bychom se nikdy nepřestali vídat.

V té kavárně jsme nakonec seděli ještě tři hodiny a stále jsme měli pocit, že jsme si neřekli vše. A oba jsme se shodli, že se zase musíme potkat. A tak začal náš nový příběh…

Smíšené pocity

Když jsem o pár týdnů později začala cítit, že mezi mnou a Ondřejem není jen přátelství, věděla jsem, že to budu muset říct dětem. Netušila jsem ale, jak těžké to bude. Sama jsem měla spoustu smíšených pocitů.

Na jedné straně bolest a smutek, který se jen trochu otupil, na druhé náznaky štěstí, naděje a nové lásky. Jednou večer, když jsme seděli u rodinné večeře, jsem se rozhodla promluvit. „Děti, chtěla bych vám něco říct,“ začala jsem opatrně.

„Potkala jsem Ondřeje, dávného spolužáka, a začali jsme se více vídat….“ Bylo ticho. Můj syn se na mě podíval, jako bych právě pronesla něco nepochopitelného.

„Mami, vždyť to ještě není ani rok, co táta umřel. Nemyslíš, že je to trochu brzy?“ Dcera jen zavrtěla hlavou. „Jak můžeš být tak krutá? Myslela jsem, že truchlíš. Tohle přece nemůžeš myslet vážně.“

Snažila jsem se jim vysvětlit, že truchlení je důležité, ale že život musí jít dál. Jejich otce jsem milovala a vždy ho budu mít ve svém srdci. Ale Ondřej mi přináší radost, kterou jsem myslela, že už nikdy nepocítím. A to, že setkání přišlo takto brzy?

Vždyť jsem ho neplánovala a žádný nový vztah jsem cíleně nevyhledávala. Jenže ani syn, ani dcera pro to neměli pochopení. I když jsem nečekala, že mi nový vztah hned schválí, jejich odmítavý postoj mě mrzel.

Nikdo mě nechápe

Od toho rozhovoru uběhlo pár týdnů, možná i měsíců, ale atmosféra mezi námi se nezměnila. Děti jsou odtažité, jako by mě odsoudily za to, že se snažím znovu najít štěstí a mít ze života radost.

I přátelé reagují podobně – šuškají si za mými zády, jako by láska po ztrátě partnera byla něčím špatným. Jednou jsem se o tom bavila s kamarádkou Markétou, která se mě také zeptala, jestli to není příliš brzy.

„Ireno, chápu, že jsi našla někoho, s kým je ti dobře, ale lidé si myslí, že bys měla truchlit déle. To, že jsi znovu zamilovaná, je pro ně nepochopitelné,“ řekla mi jemně, ale přesto to bolelo.

„Ale proč? Jak dlouho bych měla čekat, než bude vhodný čas na štěstí?“ odpověděla jsem trochu ostřeji, než jsem zamýšlela. „Nikdo neví, jak moc jsem trpěla. Každý den byl pro mě utrpením. Ondřej mi dal lásku a naději, že můžu znovu žít.“

Markéta jen pokrčila rameny a poradila mi, ať jsem trpělivá. Lidé kolem mě prý potřebují jen víc času, aby to pochopili. Možná má pravdu.

Mám právo na lásku

Každopádně všechno má podle mě svůj důvod. A každý má přece svou vlastní cestu, jak se vyrovnat se ztrátou. Někdo truchlí měsíce, někdo roky. Není na to přece žádné jasné pravidlo nebo nařízení, jak to dělat správně.

Ta moje cesta znamenala najít znovu radost a lásku. A po tom, co jsem si prožila, mám už jiný pohled na život. Nechci už čekat, až mi někdo povolí být šťastná. Mám na to právo.

Irena L. (57), Praha

Související články
6 minut čtení
Když jsem zdědila starší zahradu, vůbec jsem netušila, co s ní budu dělat. Nakonec mi ten kousek půdy změnil život a přinesl lásku. Musím přiznat, že jsem neskákala radostí, když jsem zjistila, že mi má sousedka Marie odkázala zahrádku. Pravděpodobně mi chtěla poděkovat za to, že jsem se o ni starala, když byla nemocná. Dlouho jsem jí pomáhala každý den – připravovala jsem jí jídlo, chodila na 
3 minuty čtení
Rodiče se seznámili na střední škole, od té doby byli nerozluční. Jen jednou to zaskřípalo, všechno jsem vnímala a vyděsilo mě to. Naši se hádali. Bylo mi čtrnáct. Zakrývala jsem si uši. Mysleli si, že to do mého pokojíčku nedolehne, ale spletli se. Bylo to hrozně slyšet. Brečela jsem do polštáře. Jednou jsem mámě řekla, ať už toho proboha nechají, že se to nedá snést. Zbledla: „Ty to slyšíš? M
8 minut čtení
To, co jsem prožívala, nebyl sen. Bylo to do­opravdy a odvíjelo se to jako v té pohádce O Popelce. Krásné šaty i střevíčky vyčaroval Ježíšek. Z okna našeho maličkého bytu v přízemí jsem sledovala, jak tančí sněhové vločky pod lampou, tají na římse anebo se schovávají v napůl zamrzlých loužích. Vánoce! Ani nedokážu vypovědět, jak moc jsem se na ně pokaždé těšila. Přitom dárky, které jsem dostáva
5 minut čtení
Před dovolenou jsem se chtěla trochu opálit, tak jsem šla k vodě. Kdyby nebylo pohotového plavčíka, mohla jsem přijít o život. Manželství mých rodičů bylo noční můrou. Z dětství si pamatuji jen jejich neustálé hádky a spory. Máma často obviňovala tátu z nevěry, a jak se ukázalo, měla pravdu. Když mi bylo deset let, už to nevydržel a odešel od nás k milence. Takhle má vypadat posvátný svazek
3 minuty čtení
Po smrti manžela jsem se cítila často osamělá, proto jsem ani chvíli neváhala s oslovením sympatického muže. Poprvé jsem zahlédla toho zajímavého šedesátníka, jak ukázkově cvičí, když měl na sobě tmavě modré tepláky a vybledlou červenou mikinu se žlutým znakem. Osmělila jsem se a šla k němu. „Ahoj, já jsem Markéta, už vás tady delší dobu pozoruji,“ představila jsem se. „A já jsem František, pro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Laucala Island
rezidenceonline.cz
Laucala Island
Americký milionář Malcolm Forbes měl vše, o čemž běžný smrtelník jen sní. Vlastnil Boeing 727, sérii pěti jachet Highlander, horkovzdušný balon, francouzský zámek i sbírku motocyklů Harley-Davidson. Čeho se ale nikdy nevzdal, byl ostrov Laucala v souostroví Fidži, na kterém je pohřben. Současným majitelem ostrova Laucala v Pacifiku o rozloze 3500 akrů je majitel mistrovské stáje F1
Jimmy Carter vrátil americké politice slušnost
historyplus.cz
Jimmy Carter vrátil americké politice slušnost
To, že někdo setrvá v Bílém domě po jedno funkční období, ještě nemusí znamenat, že byl neúspěšným prezidentem. Jimmy Carter by o tom mohl vyprávět! V roce 1980 sice drtivě prohrál s Ronaldem Reaganem, postupně se ale ukázalo, že jeho politika byla v některých ohledech velmi prozíravá. V 70. letech minulého století prochází vládnoucí Republikánská
Perly podzemní dopravy: Dubaj, pohled do budoucnosti
epochaplus.cz
Perly podzemní dopravy: Dubaj, pohled do budoucnosti
Bývaly doby, kdy lidé věřili, že pod zemí číhají všelijací duchové, démoni, ba i peklo zde mělo mít své sídlo. To dnešní moderní člověk vstupuje do podzemních prostor v klidu a beze strachu. Vždyť právě zde se nachází spolehlivý a levný způsob městské hromadné dopravy. V současnosti si žádné milionové město asi nedokáže představit svou
Je budoucnost vepsaná ve hvězdách?
enigmaplus.cz
Je budoucnost vepsaná ve hvězdách?
V osobním horoskopu člověka prý můžeme objevit jeho talent stejně jako slabá místa. Najdeme zde rovněž obory, v nichž může vyniknout, a také oblasti, ve kterých bude mít v životě problémy. Jsou v něm
Bojí se Jandová, že to s tátou „švihne“
nasehvezdy.cz
Bojí se Jandová, že to s tátou „švihne“
Společně s otcem Petrem Jandou (82) předávala zpěvačka Marta Jandová (50) na Českém slavíku ocenění pro nejlepší kapelu. Do poslední chvíle se přitom nevědělo, jestli kvůli zdravotním problémům vůbe
Ikonický dům z filmu Sám doma zřejmě našel nového majitele
iluxus.cz
Ikonický dům z filmu Sám doma zřejmě našel nového majitele
Dům, který se proslavil díky vánočnímu filmu Sám doma z roku 1990, našel svého kupce. Nemovitost v americkém Illinois, známá jako domov rodiny McCallisterových, byla letos v květnu nabídnuta k prodeji
Plněné žampiony
tisicereceptu.cz
Plněné žampiony
Ne každý má rád vánočního kubu, proto tu máme žampionovou alternativu. Suroviny 3–5 žampionů 120 g balkánského sýra 100 g slaniny 1–2 nakládané kapie 2 vajíčka olivový olej sůl, pepř 2 lž
Překvapivé následky (ne)kouření: S čím vám uleví, když s ním seknete?
21stoleti.cz
Překvapivé následky (ne)kouření: S čím vám uleví, když s ním seknete?
Zvažujete přestat kouřit – ať už delší dobu, nebo v posledních dnech jako součást lepšího startu do nového roku? Možná jsou to právě další, méně známé důvody, co by vám mohlo pomoci se pevně rozhodnou
Každý z nás má právo se zamilovat
skutecnepribehy.cz
Každý z nás má právo se zamilovat
Po manželově smrti jsem byla vyčerpaná. Nemyslela jsem si, že se ještě někdy budu radovat ze života, a už vůbec ne, že najdu znovu lásku. Prožila jsem těžkou životní ztrátu, kterou bych žádné ženě nepřála. Po dlouhé nemoci mi zemřel manžel Hynek, se kterým jsme byli více než třicet let. Byla jsem po jeho smrti jako tělo bez duše,
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
epochanacestach.cz
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
Vzpomínáte na doby, kdy byly Vánoce na sněhu běžným jevem, nebo kdy svatý Martin obvykle přijížděl na bílém koni? Něco podobného už dnes na většině míst Česka nezažijete. V Jeseníkách ano. Pokud chcete znovu zažít staré dobré časy, a přitom si užívat komfortu, za který by se nemusela stydět ani vyhlášená alpská střediska, jsou pro
Králičí řízek s česnekem
nejsemsama.cz
Králičí řízek s česnekem
Králičí maso je jemné, zdravé a vhodné i na řízky. V kombinaci s česnekem získává příjemnou chuť, která překvapí svou lahodností. Tento recept nabízí lehkou a chutnou alternativu klasického řízku. Ingredience: 4 plátky králičího masa 3 stroužky česneku hladká mouka strouhanka 2 vejce sůl pepř olej na smažení Postup: Králičí maso lehce naklepejte a potřete prolisovaným česnekem, osolte a opepřete. Maso
Německá alchymistka Anna Zieglerinová: Měla na dosah kámen mudrců?
epochalnisvet.cz
Německá alchymistka Anna Zieglerinová: Měla na dosah kámen mudrců?
Alchymie je často spojována s představou, že se jí věnují pouze muži. Přesto známe i několik žen, které tento tajemný obor fascinuje. Dvě z nejznámějších alchymistek 16. století jsou Isabella Corteseová (asi 1561-?) a Anna Maria Zieglerinová (asi 1550–1575). Dostala se právě druhá zmíněná na stopu největších alchymistických tajemství? O významu zmíněných alchymistek nemůže