Mraky se roztrhaly a k zemi se snesly paprsky světla v několika pruzích. Koho se dotkly, toho vyléčily nebo nabily neuvěřitelnou energií.
Stalo se to v horách, kde jsem vyrůstala. Tehdy jsem seděla s babičkou na stráni, ona sbírala bylinky a já jsem si dělala z kytek věneček. Na ten nádherný pohled do údolí nikdy nezapomenu. Je spojen s mým šťastným dětstvím a s babičkou, kterou jsem milovala.
Bylo krásné pozdní odpoledne a kolem nás šla po lesní cestě babiččina kamarádka, paní Ptáčková. Zastavila se a začaly si povídat. Jak paní Ptáčkovou bolí záda a kolena a špatně se jí dýchá – a moje babička má nemocné srdíčko a problémy se zažíváním.
Probraly i Vencu, co na louce sekal trávu. Že nemůže mít děti a jeho manželka se s ním určitě rozvede.
Magický náboj
Jak se tak slunce naklonilo k západu, mezi mraky si prorazily cestu zlatavé pruhy světla. Celá krajina dostala zvláštní oslnivou barvu a magický náboj. Ty paprsky se dotýkaly něžně krajiny. Kopců, údolí, potůčku i domků v naší vísce.
Obě ženy přestaly pomlouvat a zadívaly se na ten zázrak. Jeden z paprsků se najednou dotkl těch dvou, úplně je pohltil. V záři jiného se ztratil zase Venca, jen já čekala marně, jestli se mě to kouzlo také bude týkat. Mě ale paprsky vynechaly.
Šlo o lék?
Najednou se paprsky ztratily. Zastínil je mrak. Sebraly jsme se a šly domů. Všichni ve vsi si o tom úkazu vyprávěli. Jak se ukázalo, ty paprsky možná byly léčivé.
Babičce se druhý den ulevilo, bolest žaludku ustoupila, dokonce si o letech dopřála její milovanou kachnu se zelím. Také Ptáčková si libovala, že ji přestala trápit kolena. A co víc? Vencova manželka zjistila, že čekají dítě.
Všem se najednou dobře vedlo. A taková úroda, jako ten rok, nikdy nebyla. Lidé tak uvěřili v boží sílu, že dali sloužit za ten zázrak dokonce mši!
Marie (67), Sušice