Domů     V nemocnici se vše změnilo!
V nemocnici se vše změnilo!
6 minut čtení

Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná.

V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky.

Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají. Tak jsem se na Jindru naštvala a začala ho ignorovat. Když si se mnou chtěl promluvit, řekla jsem, že není o čem.

Tak náš vztah skončil. Později jsem se dozvěděla, že si to kamarádka vymyslela. To už jsem ale chodila s Josefem.

A byla svatba!

Pepa byl můj první kluk, co se týká intimních záležitostí. Byla jsem do něj zamilovaná, myslela jsem, že to je ten nejlepší mužský, jakého jsem mohla potkat!

Já nezkušená, devatenáctiletá holka a on chlap před třicítkou, který se už chtěl oženit a založit rodinu. Máma mi to rozmlouvala, ale já si nenechala radit, a tak byla svatba.

Konečně se dočkal syna

Brzy se narodila Janička. Nemohu říct, že by byl Pepa špatný chlap a táta, ale byl děsný pedant na všechno. Dokázal domů přinést slušné peníze, chodil na přesčasy, nijak jsme nestrádali.

Když bylo malé přes rok, rozhodl, že bychom mohli mít druhé dítě, prý by chtěl syna. Narodila se další holčička. Josef se o holky staral až pedantsky. Těšila jsem se, že půjdu do práce, až ta mladší bude mít tři roky, ale zase bylo rozhodnuto.

Třetí pokus o syna. Když se narodil Vašík, Josef zářil radostí. To jeho pedantství ho ale nepustilo.

Vážná autonehoda

Tolikrát jsem si vzpomněla na Jindru, sice to bylo tenkrát jen vodění za ruku a sem tam pusa, ale věřím, že Jindra by určitě nebyl takový pedant. To jsem ale nečekala, že se naše cesty ještě setkají.

Pepa se začal chovat divně, na všechno nadával a s ničím nebyl spokojený. A pak přišlo to nejhorší. Můj muž měl ošklivou nehodu, náklaďák, který vyjel z lesní cesty, mu nedal přednost.

Jenom mě pořád sekýroval

Do nemocnice jsem za ním chodila denně. Ale ani tam se ke mně nechoval pěkně, byl tím úrazem asi podrážděný.

Vyžadoval mé každodenní návštěvy, pořád jsem mu musela vypravovat, co je nového, nevěděla jsem, co už mu mám povídat, můj život byla práce a pak návštěva v nemocnici, děti byly na internátě.

Ležel s ním na pokoji

Jednou, když jsem za ním zase přišla, ležel na vedlejší posteli muž, který mi byl povědomý. Byl to Jindra. Josef mě zase osočoval a on ho setřel: „To se nestydíte svou ženu tahle sekýrovat?

Ona chodí do práce, denně si na vás udělá čas, přinese, na co máte chuť, a vám to není dost?“ Manžel se divil, odkud se s Jindrou známe. „To je spolužák z ekonomky,“ odpověděla jsem a pomlčela o tom, že jsme byli něco víc.

Vzpomínky

Za mužem jsem chodila do nemocnice ještě dlouho. Jednou jsem cestou ze špitálu potkala Jindru. „Báro, můžu tě pozvat na kafe?“ zeptal se. Odmítla jsem. Jindra smutně prohlásil, že to je škoda a že na tom není nic špatného, když si jako staří známí popovídáme.

Stejně jsem odmítla. Cestou domů jsem vzpomínala na naše studentská léta a ptala se sama sebe, jaký má asi Jindra život. Pepovi se naštěstí zranění dobře hojila, ale stával se z něho protivný mrzout.

Celé odpoledne spolu

Jednoho dne jsem se zase náhodně potkala s Jindrou. Chvíli jsme se bavili na ulici a já jsem mu navrhla, abychom si šli někam sednout. Dala jsem si skleničku vína a rozpovídala se o Pepovi. „Taky jsem si zažil své, žena mě podváděla,“ řekl Jindřich.

Byl už několik let rozvedený. Až po tolika letech jsem mu prozradila, proč jsem ho tenkrát pustila k vodě, uvěřila jsem raději kamarádce. Strávila jsem s Jindrou celé odpoledne a bylo mi s ním moc fajn. Chtěl se znovu sejít. Váhala jsem a řekla, že mu zavolám.

Moje srdce promluvilo

Josef měl zase svůj den. Pořád mě sekýroval. Rozbrečela jsem se, práskla dveřmi a venku zavolala Jindrovi. Za půl hodiny jsme spolu seděli v příjemné kavárně a zase jsem si vylévala srdce. „Nevím, co mě k němu ještě vůbec táhne, děti odrostly.

Já už to s ním nevydržím. Nebudu dál tolerovat ty jeho slovní projevy a nálady,“ řekla jsem. Jindra mě objal. „Neplakej,“ hladil mě po vlasech. Měla jsem pocit, že mi je znovu sedmnáct a toužím být s ním.

To se mi splnilo o několik dní později, když jsem se po další hádce s manželem, objevila u něho doma.

Byl to osud

Začali jsme se tajně scházet. Můj muž něco tušil a začal být ještě náladovější. Dopadlo to tak, že jsem odešla k Jindrovi. „Doufám, že mi zase neutečeš, když jsme se konečně setkali, po tolika letech.

To není náhoda, ale osud, že jsem v nemocnici ležel na pokoji s tvým mužem, pak to setkání ve městě, ačkoliv jsme se nikdy za ta léta nikde nepotkali. Asi jsme si souzeni.“

Užíváme si radostí života

Naše láska měla pokračování. Josef mi s rozvodem nedělal žádné problémy, došlo mu, že s ním už dál nebudu. Se svou staronovou láskou jsme si užívali života.

Začali jsme chodit do tanečních pro dospělé, pravidelně hrát kuželky a na dovolené jsme chodili po horách. Prostě jsme navázali na našich sladkých sedmnáct, i když nám je už o několik desetiletí víc. Děti říkaly, že jsme jako dvacítky.

Po roce společného bydlení jsme se s Jindrou vzali. Pořád si užíváme radostí života, někdy i bláznivé nápady a Jindra na ně říká, že plujeme proti času. Už i já si říkám, že to musel být skutečně v té nemocnici osud. Že jsem potkala své štěstí.

Bára T. (62), České Budějovice

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Čekal mě neobvyklý Štědrý večer. Věděla jsem, že až pod stromečkem promluvím a cosi prozradím, budou se dít všelijaké věci. Proto jsem se bála. Naštěstí jsem na to nebyla sama! Hrůzou se mi třásla kolena. Vánoce jsou mimo jiné i časem nejrůznějších tajemství, vymýšlíme překvapení, koumáme, jaké koupit dárky, a kam je schovat. Jenomže to moje tajemství bylo trošku jiného kalibru, něco jako ruční
3 minuty čtení
Před lety jsem prožívala komplikované životní období, chodila jsem i po doktorech, všichni byli bezradní. Ale nakonec mě vyléčilo něco úplně jiného než bílé pláště. Láska! V mládí jsem onemocněla mentální anorexií, zavinila to nešetrná poznámka režiséra, že jsem tlustá. Přitom sám vážil asi tak sto kilo, patrně si myslel, že to u chlapa nevadí. Byl to režisér-amatér, hráli jsme ochotnické divad
4 minuty čtení
Neměla jsem ráda hromadné firemní akce. Jenže jeden výlet do lesa spojený s houbařením úplně všechno změnil. Nikdy jsem neměla ráda firemní teambuildingy. Vždycky mi připadaly umělé a plné falešných úsměvů. Les, který měl být naším cílem, se však zdál být ideálním místem k útěku od kancelářské rutiny. A když jsme navíc měli v plánu jít na houby, byla jsem ochotná vydržet to. Můj kolega Michal v
3 minuty čtení
Bylo mi teprve šestnáct. Do tanečních jsem se zoufale netěšila. Pak jsem tam ale poznala toho milého kluka. Jmenoval se Ota. Vdát se za první lásku je trochu risk, protože se říká, že první lásky nemohou dlouho vydržet a že se na ně jen s úsměvem vzpomíná. Ale existují výjimky, které potvrzují pravidlo, a my s manželem jsme naštěstí jedna z nich. Seznámili jsme se v tanečních, kam se mi nechtěl
3 minuty čtení
Táhlo mi už na třicátý rok, na svatbu jsem měla nejvyšší čas. Ale beru si toho správného muže? Najednou jsem si tím nebyla jistá... Přemýšlela jsem o svatbě a hrabala jsem listí. Myslela jsem na Edu a na Láďu. Edu jsem si měla brát, ale s hrůzou jsem si uvědomovala, že je mi sympatický i Láďa. Na zahradě se objevila babička s koláči a hrnkem čaje. Místo poděkování jsem vyhrkla: „Babi, jak po
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sestra mi krade bezostyšně děti
skutecnepribehy.cz
Sestra mi krade bezostyšně děti
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Že vlastní krev se mi postaví do cesty a bude mi chtít vzít mé děti. Dlouho jsem si nalhávala, že přeháním. Ale teď už vím, že to není domněnka. Je to zrada. Tichá, promyšlená a o to horší. Jsme každá jiná Měla jsem se sestrou vždy
Sbohem, devítkový roku!
nejsemsama.cz
Sbohem, devítkový roku!
Spočítejte si své životní číslo v devítkovém roce 2025 a pak se podívejte, co potřebujete ještě do konce roku uzavřít, abyste mohla v lednu vstoupit do nového roku s vibrací čísla 1 a s čistým štítem. Podle numerologie je rok 2025 pod vládou čísla 9. (2+0+2+5 = 9) Devítkový rok bývá jako poslední kapitola knihy, kterou jste psala devět let. Devítka symbolizuje završení
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Těžké období přineslo Bílé opět blízkost
nasehvezdy.cz
Těžké období přineslo Bílé opět blízkost
Ještě nedávno se mluvilo o tom, že zpěvačka Lucie Bílá (59) prožívá s partnerem Radkem Filipim (42) vážnou krizi. A když spolu nedorazili ani na předávání cen Český slavík, mnozí nepochybovali, že
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
epochalnisvet.cz
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se
Waldorfský salát
tisicereceptu.cz
Waldorfský salát
Tenhle salát s jablky a ořechy byl poprvé připraven už někdy kolem roku 1893 v hotelu Waldorf v New Yorku, podle kterého nese jméno. Potřebujete 3 jablka 5 stonků řapíkatého celeru 50 g ledové
Síla slov ve středověku: Jak vznikla legenda o putování
epochaplus.cz
Síla slov ve středověku: Jak vznikla legenda o putování
Vyprávění o dětských křížových výpravách patří k nejrozšířenějším mýtům středověkých dějin. Ve skutečnosti však nešlo o organizované tažení malých dětí, ale o hromadné putování chudých a sociálně vyloučených lidí. Jak k tomuto omylu došlo? Klíčem je latinské slovo pueri, které pozdější kronikáři mylně vyložili jako „děti“ či „chlapce“. Ve středověku se tímto výrazem však často
Záhadný stín v pokoji: Démon, nebo spánková paralýza?
enigmaplus.cz
Záhadný stín v pokoji: Démon, nebo spánková paralýza?
V roce 2014 internetem koluje mrazivé virální video, které údajně zachycuje nadpřirozenou entitu sklánějící se nad spícím mužem. Autor videa při usínání opakovaně zažívá stavy podobné spánkové par
Zvířata odolná vůči virům a bakteriím. Mohou nám být zdrojem inspirace?
21stoleti.cz
Zvířata odolná vůči virům a bakteriím. Mohou nám být zdrojem inspirace?
Lidský imunitní systém je značně pokročilý, vyniká zejména v učení a přizpůsobivosti, díky očkování jsme schopni imunitu ještě více posílit, což nám umožňuje bojovat s řadou nemocí. Přesto existují zv
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější
Anně Jagellonské se vyplatilo na manžela počkat
historyplus.cz
Anně Jagellonské se vyplatilo na manžela počkat
Anna slíbila, že si ho vezme… „Ale koho vlastně?“ To sama netuší. „Bude to Karel, nebo Ferdinand? Stanu se císařovnou? Bude mé manželství šťastné?“ To jsou otázky, nad kterými si jagellonská princezna během své výchovy v Innsbrucku láme hlavu – po dobu dlouhých pěti let.   Manželku pro českého (od roku 1490 i uherského) krále
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa