Domů     Na světě je přece tak krásně
Na světě je přece tak krásně

Brát v životě všechno vážně a doslova je neskonalá hloupost. Dnes už to vím a je mi dobře na světě.

Moje kamarádka Petra se tváří naprosto zoufale. „To byl tedy pěkný trapas. Už tam nikdy nejdu. A ty ses tomu ještě smála.“ Dívá se na mě vyčítavě. „Taková strašná ostuda! Co si o mně pomyslí.

Že už jsem snad nesvéprávná?!“ Smála bych se klidně dál, ale vím, že ona by to nepochopila. To, že v cukrárně nejprve vylila kávu na stolek a pak si kus dortu místo do pusy hodila do otevřené kabelky, je přece situace, kterou jen tak nevymyslíš.

Petra to považuje za hrozný trapas. Prostě k nepřežití! Tak hrozný, že už do té cukrárny ji nikdy nedostanu. Ale co, také bych to tak ještě donedávna pravděpodobně brala. Naštěstí jsem už nad věcí.

Podle pravidel

Moji rodiče byli dost akurátní a přísní. Rodinný život se odehrával podle přesně daných pravidel. Všichni jsme je dodržovali, stejně jako zásady slušného chování.

Jako dítě jsem neznala nic jiného a v přísně ohraničených pravidlech jsem se cítila celkem bezpečně. To mi pomáhalo i v dospělosti. I přesto, že jsem si často uvědomovala, že některé věci posuzuji příliš přísně.

Co se stalo?

Ať jsem se ale snažila, jak jsem chtěla, zachránit moje manželství se mi nepodařilo. Manžel můj dril a věčné omlouvání se za to, že jsem něco neudělala dokonale, neunesl.

Rozvod jsem tehdy brala jako velké osobní selhání a neustále jsem přemýšlela o tom, kde jsem udělala chybu. Pořád jsem se obviňovala a sama sobě nedokázala odpustit.

Nakládala jsem si stále více a více povinností, jako bych se tím trestala, jako bych tím mohla smýt svoji vinu. Byla jsem jak sešněrovaná těmi „správnými“ představami o tom, co se má a nemá, co je vhodné a co neslušné.

Dost mě to zaskočilo

Čas utíkal a najednou ze mě byla postarší unavená a uštvaná ženská. A tehdy jsem potkala Pavla. Přišlo to, co jsem ani nečekala, ani nezažila. Bláznivě jsem se zamilovala. Pavel byl skvělý společník a mé city spontánně opětoval.

Přesto jsem se pořád hlídala, abych si zbytečně „nezadala“. Ten příval citů mě zaskočil, svazoval mi jazyk i nohy. Přišlo mi totiž nepatřičné, být v mém věku zamilovaná jako puberťačka, a tak jsem se snažila chovat důstojně.

Pavel mi pořád říkal, ať se víc raduji ze života, že je krátký na to, abychom ho promarnili nějakým vzdycháním.

Špatná zpráva

Po necelém roce, co jsme byli spolu, ale Pavel onemocněl. Zcela nečekaně, bez varování. Jeho stav byl víc než vážný a já si uvědomila, že o něj mohu také definitivně přijít. I když bojoval statečně, žila jsem neustále ve strachu.

Byl to hrozný šok a také velké poznání. Za to, co se stalo, jsem prostě vinu nenesla. Nemohla jsem vůbec za nic, a ani kdybych se rozkrájela, nedokázala jsem situaci nijak ovlivnit. K čemu mi v té chvíli byly všechny mé zásady a pravidla!

Otevřelo mi to oči

Tehdy se ve mně něco zlomilo. Uvědomila jsem si, co je pro mě vlastně důležité. Rodiče mám naštěstí zdravé a s přízrakem smrti někoho blízkého jsem tak byla konfrontována poprvé v životě. A nejdůležitější v té chvíli bylo, aby Pavel žil.

Vše ostatní se najednou zdálo jako prkotina. Udělala bych tehdy cokoli, i to, co se nemá, jen aby se uzdravil. A ono se to podařilo! Pavel se zcela uzdravil.

Každý den je krásný

Teď se dokážu radovat z každého dne, který přichází. Nemám ho zatížený od samého rána sebekontrolou, abych snad náhodou neudělala něco nepatřičného. Nezpytuji svědomí, že jsem zase něco udělala špatně, neberu se tak vážně a  dokážu se sobě docela pěkně zasmát.

Ten nadhled nad každodenními starostmi, trapasy a žabomyšími hádkami o nepodstatné věci je ohromně osvobozující. Konečně cítím opravdovou radost ze života a užívám si Pavlovy lásky. Škoda jen, že to přišlo až nyní. Ale díky za to!

Kateřina B. (59), Olomouc

reklama
Související články
14.5.2024
Moje nejlepší kamarádka se vdávala o pár let dřív než já. A tak se rozhodla sezvat všechny kamarády, holky i kluky, na pořádný večírek. K této příležitosti si tenkrát vybrala chalupu svých rodičů, kam jsme všichni o prázdninách jezdívali a milovali jsme to tam. Kousek od stavení byla říčka, kde jsme se mohli koupat, všude kolem lesy a louky. Měli jsme na toto místo nádherné prázdninové vzpomínk
13.5.2024
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě. Giorgio byl Ital. Pohledný, chudý také tedy nebyl a byl velmi sc
13.5.2024
Před lety jsem dostala od mámy neobvyklý dárek – malého pejska. Důvodem bylo to, že jsem žila rok bez partnera. Moje máma bývá občas hodně rázná. Když mi bylo třicet pět let a něco málo přes rok jsem s nikým nechodila, řekla, že bych neměla žít sama. Nesnažila se mi ale nikoho dohodit, jak byste si mohli myslet. Vymyslela jiné řešení – přinesla mi pejska. Rozchod Nepatřím mezi lidi, kteří
10.5.2024
Byli jsme s mužem vždy takoví sportovci! Nemohla jsem si připustit, že už nevydržíme tolik, co dříve. Až jsem jednou ošklivě přecenila své síly. Když jsme se s Tomášem potkali, bylo to na náročném výšlapu do hor. Vyrážela jsem s partou holek, které byly stejně aktivní sportovkyně jako já. Tehdy jsme se skryly před deštěm v horské boudě a tam narazily na skupinku horalů, mezi nimiž jsem si našla
8.5.2024
Byla jsem člověk, který sahal hned po lécích a vyhledával lékaře. Léčitelům jsem nevěřila. Proto jsem si nejspíš musela vzít za muže včelaře. O koníčku mého druhého manžela jsem neměla dlouho ani ponětí. Až po tříleté známosti, když jsem začala trpět strašnými bolestmi hlavy, jej prozradil. Měla jsem těch nemocí mnoho už od dětství, byla jsem zhýčkané děcko z lékařského prostředí, které nemě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Krkonoše slaví návrat losa evropského
21stoleti.cz
Krkonoše slaví návrat losa evropského
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
nasehvezdy.cz
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
Je to jen pár týdnů,  co se herečka ze seriálu Zlatá labuť Simona Lewandowská (24) objevila poprvé ruku v ruce na veřejnosti s partnerem Goranem Maiellem (24), kterého známe ze seriálu ZOO. Mnozí to
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
epochaplus.cz
Pekelný démon Klaus Kinski: Sexuální predátor na výsluní slávy
„Byl to tyran. Sotva si vzpomínám, že bychom někdy seděli společně u stolu,“ říká o svém otci herečka Nastasja Kinská s dodatkem, že kdyby byl naživu, nejraději by ho viděla za mřížemi. Její starší sestra je ale ještě odvážnější: Přizná, že byla obětí jeho chtíče.   Slavní herci, režiséři, baviči září před nebo za kamerou.
Pikantní hovězí s těstovinami
tisicereceptu.cz
Pikantní hovězí s těstovinami
Připomíná český guláš, ale nenechte se zmást. Guláš připomíná jen zdánlivě. Ingredience 300 g vysokého či nízkého roštence 1 větší cibule 150 ml rajčatového protlaku 2 čerstvé chilli papričky
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
epochanacestach.cz
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
Výjimečná stavba, to je zámek Ploskovice. Založen byl na počátku 18. století hraběnkou Annou Marií Františkou Toskánskou, která osobně dohlížela na stavbu a po jejím dokončení spálila veškeré účty, aby se nikdo nedozvěděl, kolik luxusní sídlo vlastně stálo. Zámek se později stal i letním sídlem císaře Ferdinanda I. Zámek obklopuje osmihektarový park s vodní nádrží a
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
historyplus.cz
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně zlobivé děti. V celé chalupě se smýčí ostošest. Mlýn na potoce na kraji vsi mele mouku dlouho do noci. Mlynář se svojí chasou sotva zamhouří oči, aby se na všechny dostalo.   Plno práce mají i v nedalekém pivovaru. V neděli se připravuje posvícení. Svatý František,
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
epochalnisvet.cz
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) patří mezi nejkontroverznější postavy českých dějin. Tento cílevědomý muž celý život dychtí po moci a úspěšně vede války, přestože trpí dnou a pravděpodobně i syfilidou. Skutečně jeho kroky řídila zásadním způsobem astrologie? Valdštejn pochází sice ze starého, avšak nepříliš majetného rodu. Jeho rodina žije na tvrzi v Heřmanicích,
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
iluxus.cz
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
Stejně jako svět haute couture a jeho módní domy i DS Automobiles každoročně představuje své nové kolekce. Jedinečné nabídky jsou výrazem uznávaného know-how, které ztělesňuje hodnoty společnosti DS A
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
enigmaplus.cz
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
V dějinách českých zemí je jen málo míst, která by v naší historii měla podobný význam jako Zelená Hora u Nepomuku, která své jméno dostala na základě svatovojtěšské legendy. Podle této pověsti se tot
Zamilovanost s vůní exotiky
skutecnepribehy.cz
Zamilovanost s vůní exotiky
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě.
Emoce, co přinášejí nemoce!
nejsemsama.cz
Emoce, co přinášejí nemoce!
Víte, že za vaše fyzické zdraví je odpovědný hlavně váš stav mysli? Prostřednicvím nemoci totiž volá s větší či menší naléhavostí vaše duše o pomoc. Evropou otřásala epidemie moru, když kněz na cestě za nemocnými potkal Smrt. „Kolik si tentokrát u nás vezmeš lidí?“ ptá se jí a Smrt odpoví, že tisíc. Pak se potkali za rok znovu a