Manžel mě jeden den informoval, že si našel milenku, a hned následující den si ji k nám nastěhoval.

Žila jsem roky v domnění, že náš manželský život je v pohodě. Bohužel jsem si to myslela jen já. Spokojený vztah skončil ze dne na den. Manžel mi jednoho dne sdělil, že miluje jinou. A ta je teď těhotná!

Rovnou mi oznámil, že se jeho milá druhý den k nám nastěhuje, protože má rizikové těhotenství a musí mít pohodlí. To jí můj stále ještě manžel zajistí pod naší střechou.

Vyšoupl mě z postele

„Ty se zatím můžeš nastěhovat do ,vejminku‘,“ sdělil mi blahosklonně. Dům byl po jeho rodičích, ale celou rekonstrukci jsme financovali ze společných zdrojů. Neměla jsem ani čas se zhroutit. Bylo mi jasné, že musím začít bojovat, abych měla kde žít.

A trochu důstojně. Jak může člověk téměř v šedesáti začínat znova? Na to, abych ze dne na den opustila svůj domov, jsem neměla ani peníze ani sílu. Doufala jsem, že než se vše nějak vyřeší, přežijeme tu dobu všichni alespoň trochu v klidu a míru.

Příživnice v domě

To jsem se ale pletla. Jeho mladá milenka byla nafrněnější, než jsem čekala. Celé dny nic nedělala, protože do práce nechodila. Já v práci tou dobou snad i bydlela, abych nemusela potkat manžela nebo ji.

Předpokládala jsem, že když zaujala mé místo paní domu po boku mého manžela a v mé posteli, postará se i o vše, oč jsem se do té doby starala já. Tím myslím sekání zahrady, pletí záhonů a samozřejmě úklid teď už jejich domu.

O tyto role ale mladá paní jednoznačně nestála. Když jsem si po měsíci šla do domu pro nějaké své věci a viděla, v jakém stavu, špíně a chaosu je stále ještě můj dům, chtělo se mi brečet.

Práce jí nevoněla

Naše do té doby vždy tak úhledná zahrada začala vypadat jako roky nesečená louka a mezi tím vším se ztrácely mé záhonky. „Přece jim tu nebudu ještě dělat služku,“ pomyslela jsem si, i když to bylo pro mě těžké.

To ale nebylo ještě nic proti tomu, co mělo následovat. Jednoho večera na mě ti dva rozčíleně zabouchali. „Jiřina kvůli tobě potratila!“ řval na mě manžel. Ona jen fňukala. „Jak kvůli mně?“ zeptala jsem se jen, ale odpovědi jsem se nedočkala. Ještě té noci jsem slyšela ruch a zjistila jsem, že se milá Jiřina stěhuje.

Protřelá zlatokopka

Další den se opět ozvalo bouchání na mé dveře. Tentokrát přišel zplihlý manžel. Plakal a litoval, co mi provedl.

„Že se ke mně vrátíš zpátky?“ lkal a pak mi vysvětlil, že Jiřina si myslela, jak se bude mít ve velkém domě, když ale zjistila, co je za tím práce, sbalila si raději nějakého automechanika s bytem.

Těhotenství bylo pochopitelně jen vymyšlené, aby mohla mým nevěrníkem manipulovat. To se jí skvěle dařilo. A co já teď s tím?

Františka G. (59), Znojmo