Domů     Podvedla jsem dceru i otce
Podvedla jsem dceru i otce
5 minut čtení

Tehdy jsem se rozhodla pro nový život. Bez něj. Jenže mi zůstala památka. A té dlužím vysvětlení…

Jde o mou dceru Péťu. Stalo se to před půl rokem. Přišla obálka s černým pruhem. Když jsem byla malá, fascinovaly mě, protože se mě to vlastně netýkalo. Dnes si říkám, že se už kácí v našem lese. Takových oznámení o odchodu spolužáků bohužel několik mám.

Tento dopis byl ale jiný. Bylo v něm Zdeňkovo jméno. Má známost, která však skončila brzy. Navzdory tomu jsem si odnesla jedno velké tajemství. A nyní tápu, jestli ho mám odkrýt.

Proč pláčeš pro cizího?

Péťa nechápala, proč pláču. O tom muži nikdy neslyšela. Přitom byl její krev… Ano, tajemství, které s sebou stále nosím. Její otec. Byl synem přátel mých rodičů, proto měla jeho rodina naši adresu a řekli si, že se třeba budeme chtít rozloučit.

Proč mi vyhrkly slzy, ani nevím. Bylo mi to líto, samozřejmě. Ale plakala jsem, protože jsem si uvědomila, že jsem mu neřekla tak zásadní věc, že má dítě? Že jsem vlastní dceři znemožnila potkat otce?

Nejistá budoucnost

Zdeněk byl moje první velká láska. Bylo nám krásných náct, mluvili jsme o společné budoucnosti. Jenže tam byl zádrhel. Měl přítelkyni. Tvrdil, že už to mezi nimi nefunguje a že se s ní rozejde. Jenže byla prý citově labilní a stále nebyl ten pravý okamžik.

I když jsem ho milovala, nechtěla jsem být stále ta druhá. Proto jsem mu řekla, že si musí vybrat. A on se dostal do kleští, což nebyl rád. Tehdy jsem netušila, že nosím pod srdcem plod naší lásky. Bylo by něco jinak?

Možná bych zabránila tomu, že si tu druhou nakonec vzal, měl s ní dvě děti a ona žila život, který bych měla já. Možná také ne. To už se nedozvím. Spíš mne trápí, jestli se moje dcerka má dozvědět pravdu o svém původu. Měla by, to vím. Jenže jsem se do toho tak zamotala, že se bojím.

Petr mě zachránil

Byla to šílená situace. Měla jsem nutkání to Zdeňkovi říct. Ale nešlo to. Měla jsem svoji hrdost. Když o mě ani moc nebojoval, říkala jsem si, že si to nezaslouží. Čím víc mě to trápilo, tím víc jsem na něj ale nemohla zapomenout.

Nebylo to mezi námi vyřešené, a proto i po letech mi vyhrkly slzy. Tehdy mi pomohl kamarád Petr. Staral se o mě, on jediný věděl, co se stalo. Miloval mě. A já v něm našla jistotu. Nakonec jsme to dali dohromady.

Nemilovala jsem ho jako Zdeňka, ale ta jistota ve vztahu pro mne po tom zklamání byla důležitá. Asi se ptáte, jak Petr naložil s tím, že očekávané miminko není jeho. Sám navrhl, že bude jeho.

Nikomu jsme nic neřekli

I když okolí umělo počítat a něco jim nesedělo, tvrdili jsme s Petrem, že malá Péťa „vznikla“ v době, kdy jsme vztah tutlali. A tak se narodila. Krásná dívenka, kterou jsme milovali oba dva. S Petrem jsme se vzali a žili jsme šťastně.

Pokoušeli jsme se o rodinu, ale nedařilo se. Až jsme zašli na vyšetření. Zjistilo se, že Petr má velmi malou naději, aby měl vlastní potomky. Na jednu stranu ho to mrzelo. Krev je krev.

I když měl Péťu rád a vlastně ona má jméno po něm, stejně toužil po vlastním dítěti.

Měl strach, že utečeme?

Během našeho vztahu párkrát padlo jméno Zdeňka. Petr věděl, že jeho rodina byla blízká naší, proto měl asi občas obavy, aby vše neprasklo. Někdy nadnesl jeho jméno, jestli Pétě něco řeknu.

Takovou možnost jsem zavrhovala, když už měla rozum, bála jsem se, že nám vyčte, že jsme jí to neřekli dříve. Občas, jen tak sama pro sebe, jsem si ale řekla, co by Zdeněk řekl na svou dcerku. A i ona by měla právo poznat svého tatínka. Skutečného.

Přiznám se, že jsem se občas uchýlila k myšlence, že třeba to udělám, až Petr nebude. Nemohla jsem samozřejmě vědět, který z nás dvou odejde dřív. Možná to byla jen taková berlička, abych to nemusela řešit.

Už je pozdě

Už je všechno jinak. Osud zasáhl. Tou obálkou s černým pruhem. Petr nebyl tehdy doma, byl na návštěvě u bratra. Když Péťa viděla, jak mi je, nabídla se, že půjde na pohřeb se mnou. Souhlasila jsem.

Sama si to vybrala, aniž by tušila, že na poslední cestě sama vyprovodí vlastního otce. Poprosila jsem ji, ať to neříká Petrovi. Zaobalila jsem to historkou, že Zdeněk byl dávná láska a s Petrem byli trochu sokové.

Zamotala jsem se do toho tak, že jsem nemohla Pétě říct pravdu. Obelhala jsem ji ještě víc. A bylo to špatně. To mi osud naznačil další tragickou zprávou.

Mám poslední šanci?

Vypisuji se tu ze svého trápení, protože nevím, kudy kam. Před 3 týdny jsem šla na preventivní prohlídku. Něco se lékaři nezdálo, proto mě poslal na nějaká vyšetření. Výsledkem byl další papír. Zpráva. Rakovina. Šance mám tak půl napůl.

Měla bych myslet na léčbu, já se však soustředím na jedné. Než odejdu, mám říct dceři pravdu?

Málo času na to zásadní

Ale jak? Že jsem jí znemožnila poznat otce, než navždy odešel? Že jsem ji vzala na jeho pohřeb a lhala jsem? A když to neudělám, neprozradí to Petr a dcera na mne bude vzpomínat ve zlém? Tolik se bojím, což mému stavu neprospívá. Nevím, co mám dělat.

Dny plynou a já přemýšlím. Jednou jsem rozhodnutá vše říct, pak ale dostanu strach. Ani s Petrem jsem o tom nemluvila, bojím se jeho reakce. A i toho, že jsem dceru vzala na Zdeňkův pohřeb. Ta tíha tolika tajemství je neúnosná. Jak se mám rozhodnout?

Jana V. (66), Olomouc

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Říman Camillus zničil konkurenční Etrusky
historyplus.cz
Říman Camillus zničil konkurenční Etrusky
Řím a etruské Veje od sebe dělí jen asi 20 kilometrů. V tak těsném sousedství se obě konkurenční města nemohou rozvíjet. Jejich obyvatelé se přetahují o půdu či kontrolu nad obchodními cestami. Římanům nakonec dojde trpělivost a palčivý problém vyřeší jednou provždy. Na přelomu 5.–4. století př. n. l. patří mezi nejvlivnější osobnosti římské republiky.
Pravá irská káva
tisicereceptu.cz
Pravá irská káva
Za jejího tvůrce je považován Joe Sharidan, když v roce 1943 u letiště irského města Foynes obsluhoval Američany, kteří kvůli špatnému počasí nemohli pokračovat v cestě. Povzbudil je tehdy kávou,
Hasištejn: Studujete? Zde vám to půjde jako po másle!
epochanacestach.cz
Hasištejn: Studujete? Zde vám to půjde jako po másle!
Jeden z nejstarších hradů severozápadních Čech, Hasištejn, se nachází v Krušných horách a je proslulý pro svou klidnou a inspirativní atmosféru. Přestože je doporučován jako klidné místo, které je vhodné ke studiu, jeho historie je poměrně krvavá. V době svého největšího rozkvětu se Hasištejn podobá jakési malé akademii, a to proto, že téměř ke každému oboru studia
Tajemství náhrobku Lilly E. Gray: Byla obětí démonických sil?
enigmaplus.cz
Tajemství náhrobku Lilly E. Gray: Byla obětí démonických sil?
Běžně se na náhrobcích objevují nápisy vyjadřující lítost či snahu o smíření se smrtí. Hrob Lilly Gray je ale jiný. Děsivý epitaf nese číslici odkazující k samotnému satanovi. Čím si jej žena zaslouži
Zase mám konečně pro co žít!
skutecnepribehy.cz
Zase mám konečně pro co žít!
Je to hrozný pocit, když zjistíte, že vás už nikdo nepotřebuje, že jste zbyteční. Když mě ta úzkost přepadla, vstoupila mi do života bytost, která mi radost vrátila. Doufala jsem, že tuhle větu nikdy ne­uslyším: „Je mi líto, ale musíme snížit stavy.“ Šéfová se na mě dívala přes brýle a měla ten svůj bleděmodrý pohled hyeny
Ultramoderní vila s majestátním výhledem
rezidenceonline.cz
Ultramoderní vila s majestátním výhledem
Zatímco její architektonické pojetí pracuje se střízlivě současnými liniemi, v interiérech se modernismus prolíná s minulostí. Bělostná rezidence Casa Majo, obrácená směrem k moři, zcela naplnila touhy a představy svého tvůrce a majitele, designéra Bernarda Schalcka. Okouzlující jednopatrový objekt s jižní expozicí a úžasným výhledem na oceán a slavnou skálu Es Vedra zaujal svým osobitým
Experimentální genová terapie snižuje hladinu špatného cholesterolu v krvi
21stoleti.cz
Experimentální genová terapie snižuje hladinu špatného cholesterolu v krvi
Vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobuje jeho ukládání v cévách, což je zužuje a může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Vědci proto nyní testují exp
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
epochalnisvet.cz
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo. I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro
Fascinující zvířata: Holubi – Víc než jen „létající krysy“
epochaplus.cz
Fascinující zvířata: Holubi – Víc než jen „létající krysy“
Ve městech nás holubi často obtěžují svou přítomností a považujeme je za pouhé „létající krysy“. Vnímáme je jako hlučné a znečišťující tvory, kteří se přemnožili a ztratili svůj původní půvab. Málokdo si však uvědomuje, jak neuvěřitelně složitá, inteligentní a fascinující zvířata to ve skutečnosti jsou. Tito mistři navigace a přežití, kteří žijí po boku člověka
Poselství z druhého břehu
nejsemsama.cz
Poselství z druhého břehu
Každý z nás se asi již dostal do situace, kdy si přál, aby byl jeho blízký zemřelý opět přítomen, aby s ním mohl něco probrat. Jaké jsou signály, že vás někdo blízký v neviditelné podobě skutečně navštěvuje? Jedním z nejběžnějších způsobů, jakými se duchové mohou zjevovat, je prostřednictvím přírodních jevů.Mnoho lidí dostává zvláštní znamení, jako jsou motýli, ptáci, kteří
Rozhodil Andrlovou další rozchod?
nasehvezdy.cz
Rozhodil Andrlovou další rozchod?
Skončil její přísně utajovaný vztah? Herečka Ivana Andrlová (63) patří mezi známé osobnosti, které si své soukromí velmi přísně střeží. Do společnosti prakticky nechodí a vidět ji na nějaké veřejn
andBeyond otvírá v severní Keni exkluzivní Suyian Lodge s výhradním přístupem k 44 000 akrů divočiny
iluxus.cz
andBeyond otvírá v severní Keni exkluzivní Suyian Lodge s výhradním přístupem k 44 000 akrů divočiny
andBeyond Suyian Lodge oficiálně začíná psát novou kapitolu v oblasti designu, udržitelného cestování a ochrany přírody. V červenci 2025 otevřený lodge se nachází v srdci Laikipie a nabízí výhradní ub