Domů     Musela jsem dostat podvodníka
Musela jsem dostat podvodníka
6 minut čtení

Mé štěstí netrvalo ani rok. Trvalo, než jsem příteli odevzdala všechny peníze a prodala kvůli němu i zahrádku. Potom se začal poohlížet jinde.

Byl okouzlující a splňoval všechny moje neskromné požadavky. Jak je možné, že mě nenapadlo, že je vlastně divný? Vždyť všichni mají nějaké špatné vlastnosti nebo zlozvyky. On ne. Byl to prostě ideál! A to jsem ho ani nehledala. Našel si mě sám. Už to, ze zpětného pohledu, bylo divné.

Byl mým ideálem

Co viděl na mně, postarší ženské s postavou nic moc? Ničím jsem nevynikala a v ničem neohromovala. Byla jsem vždycky taková průměrná šedá myška. A možná to ho na mně přitahovalo.

Jediné, co mě trochu trklo do očí, byla jeho radost, že můj syn bydlí hodně daleko a nemíchá se mi do života. Ne že bychom měli spolu špatné vztahy, ale prostě si žil svým svobodným životem a já svým. Občas jsme si zavolali. Mrzelo mě ale, že nemám vnoučata:

„Nesmutni, pořídíme si pejska, ale až někdy v budoucnu, teď musíme cestovat a užívat si života. Kdo by ho, chudáka, hlídal?“ chlácholil mě můj ideál.

Stál mě všechny úspory

Co řekl, bylo pro mě svaté. O cestování nelhal. Opravdu jsme navštívili společně pěkný kousek naší země a občas i nějaké to zahraničí. Jen o jednom se zapomněl zmínit. Že všechno budu platit já.

Vždy zrovna neměl volné peníze, nebo měl rozjetý velký kšeft a potřeboval hotovost. Takhle on svojí platební neschopnosti říkal. A já mu, husa, věřila. Nic špatného jsem netušila. Dlouho!

Až jeho reakce, kdy jsem mu řekla, že už žádné peníze na knížce nemám, mě zarazila. Nebyla to tak úplně pravda, jednu tajnou spořicí knížku jsem měla, ale na ní byly úspory až opravdu na nejzazší kolečka.

O té nikdo, mimo mojí nejlepší kamarádky, opravdu nevěděl. Ani můj syn ne.

Dostal chuť na zahradu

„Miláčku, co kdybychom prodali zahrádku? Vždyť nás to zahradničení stejně nebaví,“ šeptal mi do ouška a mně poprvé napadlo, proč hovoří v množném čísle. Vždyť zahrádka byla moje a ne naše. Tak proč mluví o mojí nemovitosti, jako by byla jeho?

Od té doby jsem přece jen začala být opatrnější. Zahradu jsem prodala, ale peníze si pečlivě schovala. No, občas jsem mu stejně něco dala, ale už ne tolik, co dřív. Nebylo těžké si nevšimnout, že jeho chování ke mně ochladlo. Už nebyl samé:

„Miláčku sem, miláčku tam!“ Občas ani nepřišel domů. Prostě bylo po lásce, která zprvu vypadala, že vydrží na věky! Když jsem si jednou večer sečetla, kolik mě ten podvodník stál, protočily se mi panenky. To jsem nemohla nechat jen tak, musela jsem z něho ty peníze dostat zpět!

Nalákala jsem ho

„Ludvíčku, měla bych jeden nápad. Kamarádka prodává chalupu. Nechce za ni moc. Skoro jsem nemohla uvěřit, že chce tak málo! Ale ona potřebuje peníze hned. Okamžitě. Pro dceru, která pro změnu kupuje domek. No a chalupy se nyní zase tak rychle neprodávají.

Nemá čas čekat rok, než se najde solidní kupec. Tak jsem myslela, kdybychom do toho šli spolu, mohli bychom potom ten rok počkat a vydělali bychom klidně i milion navíc!“ Vytáhla jsem tu svoji tajnou vkladní knížku a ukázala jsem mu ji. „Vidíš, kolik mám?

Kdybys někde sehnal druhou polovinu, byl by to obchod století!“ Tvrdila jsem mu s výrazem pokrového hráče a všimla si, jak mu svítí oči. Určitě už promýšlel, jak mě o všechno připraví, to mi bylo jasné.

Hned se jí dvořil

Chvíli se Ludvíček rozmýšlel, a potom ho jeho chtivost přemohla. Kývl. Prý si půjčí. Nevěřila jsem mu. Musel mít peněz jako želez. Vždyť jen mně nic neplatil za nájem ani jídlo, natož za dovolené. Celý důchod si mohl spořit.

A přede mnou měl jinou a před ní také. A to byly jen ty, ke kterým se přiznal. Natož všechny jeho tajné oběti. S kamarádkou jsem všechno připravila a jela s Ludvíkem na obhlídku chaloupky. Nebyla její, ale její známé. Chovala se ale naprosto profesio-

nálně. Úplně mého Ludvíka oblouznila. Ihned se jí začal, přímo před mýma očima, dvořit. Jako by zapomněl, že stojím vedle něho. Byl to vážně hrozný případ. Podvodník jako z nějaké učebnice. Málem ji žádal o ruku, jako mě, několikrát, naštěstí bezúspěšně.

Do svatby se mi totiž nechtělo. Hlavně proto, že bych ji musela stejně platit zase jen já.

Vůbec nic nemohl tušit ani vidět

Netrvalo ani týden a já domů přinesla notářskou smlouvu. Díky dokonalé kopírce a vzoru na internetu vypadala jako pravá. A Ludvík stejně moc dobře neviděl, za brýle se totiž styděl. Vždycky říkal, že by v brýlích nebyl tak sexy, jako nyní.

Tvářil se, že si dělá legraci, ale nedělal. Na svém vzhledu si opravdu velmi zakládal. Taky aby ne, vždyť se jím živil! Podepsali jsme ji každý rovným dílem coby kupující a kamarádka večer v kavárně coby prodávající. Zbývalo jediné. Předat si peníze.

Trochu se Ludvíkovi cukaly ruce, když tahal z kapsy obálku s půl milionem. Já se ani neobtěžovala vyzvedávat svoje peníze z knížky. Předala jsem knížku kamarádce se slovy, že alespoň nebude mít u sebe tak velkou hotovost.

Těšil se na zisk

Po dobré večeři a lahvičce červeného mi na dámských toaletách kamarádka předala nejen moji vkladní knížku zpět, ale i tu Ludvíkovu obálku. Ráno se můj miláček probudil s extrémně dobrou náladou. „Tak co tomu říkáš? Máme pěknou nemovitost, viď?

Už se těším, jak budu hledat kupce a jak tu cenu pěkně vytáhnu nahoru. To by bylo, abychom nevydělali alespoň milion!“ plánoval Ludvík a u toho se zálibně vzhlížel v takovém malém zrcátku s rukojetí. Vypadal u toho trochu jako Ivan z Mrazíka.

Ale já si na hodnou Nasťu rozhodně hrát nemínila. Stala jsem se tou nejhroznější Marfušou! Chvilku jsem si Ludvíčka prohlížela a potom mu chladně sdělila pro něho neuvěřitelnou věc. Všechno to byla jenom lest a trest!

Málem jsem ho musela křísit

„Ludvíku, my ve skutečnosti žádnou chaloupku nemáme. Ty peníze jsem z tebe jen takhle vymámila. Dlužíš mi je. Tady jsem sepsala vše, co jsem za tebe zaplatila. Kdybys mě náhodou chtěl zažalovat. Půlka nájmů, půlka potravin, půlka za dovolené a mnoho dalšího.

Vlastně je to ještě moc málo! Ale ber to jako slevu v akci!“ Tentokrát bylo na Ludvíkovi vidět, jak se o něj pokouší mrákoty. Žádná hádka se ale nekonala. Prostě zkušený hráč poznal, že narazil. Že udělal se mnou, šedou myškou, chybu. Teď je řada na mně.

Najdu si pořádného křena a nechám se rozmazlovat. Mám přece Ludvíkovu školu! Ale mám na to nervy?

Růžena P. (66), Vsetín

Související články
2 minuty čtení
Tu zimu se mě držely snad všechny nemoci a nedaly se setřást. Už jsem byla moc vyčerpaná. Když přišlo jaro, cítila jsem se jako spráskaný pes. Je neuvěřitelné, jak dokáže člověka oslabit psychika. Uvědomila jsem si to ten rok, kdy mě stíhalo jedno neštěstí za druhým. Že to má všechno na svědomí moje nešťastná a k smrti vyčerpaná duše. Podzim tehdy vrazil do mého života drsně. Zemřela má mladší
3 minuty čtení
Ta hrdlička se k nám dostala náhodou, hnízdo srazil na zem náš kocour a já se o raněné mládě postarala. Teď už žije s námi. Náš domek stojí na okraji Prahy. Psa na hlídání jsme si pořídili hned, jak jsme se do domku nastěhovali, a k němu ještě kocoura, kterému jsme dali jméno Macek. Už od začátku je jak z divokých vajec, lítá po celé zahradě a se psem je nejlepší kamarád. Takže je u nás od z
2 minuty čtení
Byla jsem přesvědčená, že mám dobrou imunitu a pevné zdraví. Najednou mě ale skolilo jediné bodnutí, i když jsem jich do té doby zažila mnoho. Nikdy jsem neměla žádnou alergii. Jsem odolná holka původem z vesnice, takže různá hmyzí bodnutí, pyly, nebo trávy mě nechávaly dlouho chladnou. Do nasušeného sena jsem mohla skákat s rozběhem a válet se v něm bez následků. Mám prostě skvělou imunitu
5 minut čtení
Byla jsem snad prokletá. Jeden mizerný vztah za druhým. Až jsem se z nudy vydala ke kartářce, na které jsem vlastně nikdy nevěřila, a to mi zachránilo život! Když jsem byla mladá, chlapi mi leželi u nohou. Byla jsem modelka, velká sportovkyně, a hlavně vždy dobře naložená holka, co nezkazila žádnou srandu. Velmi brzy jsem ale propadla iluzi, že jsem našla toho pravého, a ve dvaceti se vdala. K 
3 minuty čtení
Když jsem při vyklízení domu narazila na prababiččin deník, začetla jsem se do něho a objevila jsem příběh velké lásky. Ne všechny příběhy se v rodinách vykládají, i když by za to stály. Když moje babička Markéta zemřela, čekalo nás vyklízení domu. Vzala jsem si na starost zaprášenou půdu a našla poklad – staré deníky její matky ze začátku 20. století. Služebná na statku Prababička Anežka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
historyplus.cz
Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!
Kdo nemusí vytáhnout paty z domu, ten nevychází. V kalendáři jsou první dny roku 1709 a napříč Evropou mrzne, až praští. A to doslova. Ve Francii dokonce padají z oblohy ptáci, kteří za letu umrzli. Na jiných místech se při zvonění rozpadnou mrazem kostelní zvony. Ničivá zima potrvá čtyři měsíce a nabídne scény, které se zatím neopakovaly…  
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
nasehvezdy.cz
Manželství Brooke Shields spěje pomalu k rozvodu
Hvězda filmu Modrá laguna, i po letech stále krásná Brooke Shields (59), prochází manželskou krizí! S filmovým scenáristou a producentem Chrisem Henchym (60), kterého si brala už před čtyřiadvaceti
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
enigmaplus.cz
Rukopis, který mu změní život: Co našel Wilfrid M. Voynich ve Frascati?
Americký sběratel starožitných knih polsko-litevského původu Wilfrid M. Voynich (1865–1930) se v roce 1912 přehrabuje desítkami rukopisů uvnitř jezuitské knihovny ve starobylém paláci Villa Mondragone
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
nejsemsama.cz
Jak správně pečovat o citlivou atopickou pokožku? Dopřejte jí koupel a med
Stává se vám, že po sprchování cítíte na těle nepříjemné pnutí, loupe se vám kůže, nebo vám dokonce naskáčou pupínky? Víme, jak si s tím poradit. Zdroje pitné vody jsou dnes bohužel natolik kontaminované, že přidávat chlor do vody je prakticky nezbytností. Takto upravená voda potom kůži nejen dráždí a vysušuje, ale u citlivějších jedinců může vést
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vím, že je stále se mnou
skutecnepribehy.cz
Vím, že je stále se mnou
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
21stoleti.cz
Test využívající infračervené světlo dokáže detekovat krev od pacienta s rakovinou plic
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tent
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.