Domů     Pocitu viny se už nezbavím
Pocitu viny se už nezbavím
5 minut čtení

Pokud člověk provede něco, o čem ví, že je to špatné, jsou výčitky svědomí na místě. Já se svým svědomím budu bojovat až do konce života.

Mým rodičům jsem se narodila jako druhé dítě. Vytoužená holčička. Po starším bratrovi Radkovi si maminka i tatínek přáli ještě jedno dítě – dceru.

Dlouho se jim počít nedařilo, pak maminka otěhotněla, ale ve třetím měsíci potratila, a po třech letech, když už ani nedoufali, že by se druhého dítěte mohli dočkat, mamince doktor při pravidelné prohlídce oznámil, že je v šestém týdnu těhotenství. Rodiče to považovali za zázrak.

Bratr kvůli mně trpěl

Už od dětství mě rodiče rozmazlovali. Udělali pro mě cokoli, co mi viděli na očích, koupili vše, co jsem chtěla, zkrátka mi snášeli modré z nebe. Mnoho mých průšvihů tolerovali, přehlíželi, a já jsem toho už od malička pěkně využívala.

Spousta malérů jsem svedla na staršího bratra Romana, který si kvůli mně vytrpěl své.

Nejen, že dostával tresty, které si vůbec nezasloužil, ale když se párkrát ohradil, že jsem tím viníkem byla já a ne on, tak ho rodiče obvinili ze lži, jednou ho tatínek dokonce i propleskl.

Ani se bratrovi nedivím, že mě neměl příliš v lásce a ani teď, když už jsme oba dávno dospělí, moji společnost příliš často nevyhledává.

Všechno mi procházelo

Ani během dospívání se můj vztah k povinnostem nezlepšil. Byla jsem nezodpovědná a lehkomyslná. Myslela jsem si, že mi všechno projde.

V učení mi to na střední i na vysoké procházelo (využívala jsem toho, že jsem se klukům líbila, takže za mě psali úkoly a referáty, a profesory jsem zase obalamutila svou nevinnou tvářičkou), ale v životě se to mělo změnit…

Peníze jsem rozhazovala

Ráda jsem se bavila a ráda jsem utrácela, a tak není divu, že jsem měla hluboko do kapsy. Rodiče mi sice dávali docela slušné kapesné, ale to jsem utratila většinou za oblečení.

Když jsem se ve čtvrťáku rozhodla, že musím mít auto, nebylo lehké objevit vhodný vůz. Měla jsem přítele Vojtu, který veksloval s kdečím, a tak mi obstaral staršího Opela, který vypadal přepychově a byl za hubičku.

Sice jsem z něj měla radost, ale protože jsem věděla, co je Vojta zač, nechala jsem si auto zkontrolovat od otce mého kamaráda, co byl automechanik.

Chtěli jsme vydělat

Když Opela prohlédl, sdělil mi, že auto je po havárii. Doslova řekl, že je to pojízdná rakev. Doporučil mi, abych se auta co nejrychleji zbavila. Řekla jsem to Vojtovi, a toho hned napadlo, komu bychom ho mohli střelit. Že tím můžeme někoho ohrozit, nenapadlo ani jednoho z nás.

Stav auta jsme zamlčeli

Kupce našel ještě ten samý večer. Vyrazili jsme do hospody, kde se scházela parta z gymplu. Tentokrát bylo u našeho stolu živěji, než obvykle. Kluk od nás z ročníku, Mirek, zbouchnul Kláru, holku z vedlejší třídy. A tak bylo co zapíjet.

Mirek, aby se uvedl jako vzorný otec, našel si i práci. No a shodou okolností potřeboval auto, protože budoucí zaměstnavatel automobil vyžadoval. Když mu Vojta předával klíčky, neměla jsem z toho zrovna dobrý pocit, ale nic jsem neřekla. Mlčela jsem.

A Vojta víc neřešil. Proč taky, když na tom ještě něco vydělal. Cítil se jako mazaný a světaznalý chlapík.

Šokující zpráva

Uběhl půl roku. Bylo po maturitě, po které jsme se s Vojtou rozešli, a já jsem odjela na celé léto k tetě na venkov. Když jsem se po letních prázdninách vracela domů, náhodou jsem na zastávce potkala Vojtu. Vypadal zaraženě. „Ahoj,“ pozdravila jsem ho.

Podíval se na mě, a aniž by mě pozdravil, zeptal se mě: „Slyšela jsi to? Mirek je po smrti.“ Vytřeštila jsem oči a po zádech mi přejel mráz. „Cože?“ nechápala jsem. „Jak to? Co se stalo?“

Osudná nehoda

Vojta si povzdechl, a pak mi začal vše vyprávět. „Bylo to tragické. Před měsícem Mirek zapíjel v baru narození syna. Když se rozhodl jet domů, byl už opilý. Ostatní ho přesvědčovali, aby nejezdil, ale neposlechl je.

Když projížděl zatáčku u benzínky, auto doslova vystřelilo mimo silnici a skončilo v lese. Mirek byl na místě mrtvý. Neměl šanci, auto bylo na kusy.“

Uzavřeli to jako nehodu

V první chvíli mi vůbec nedošlo, za co, byť z části, nesu vinu. Jediné, na co jsem se dokázala soustředit, bylo, abych z toho neměla průšvih já. Policie však případ uzavřela s tím, že řidič měl v krvi přes dvě promile a auto bylo ve špatném technickém stavu.

Kdo mu auto prodal, nikdo nezjišťoval. Ulevilo se mi.

Dodnes mám špatné svědomí

Jenže po pár týdnech jsem potkala ve městě Kláru s kočárkem. Daly jsme se do řeči a mně najednou došlo, že i mou vinou nemá manžela a malý Mireček tatínka. Byla jsem z toho zdrcená. Náhle mi došlo, jak jsem se celé roky hloupě a nezodpovědně chovala.

Přemýšlela jsem, co dělat. Jít na policii jsem neměla odvahu, a tak jsem alespoň začala Kláře každý měsíc anonymně posílat obálku s penězi. Dělám to dodnes. Pocitu viny mě to ale stejně nezbaví…

Kristýna P. (45), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Tak dlouho jsem se s bratrem hádala o ten malý domek, až jsem ho získala. Jenže ne na dlouho. Shořel a v něm i vzpomínky na celý život. Bylo to místo, které pro nás rodiče přestavěli, protože doufali, že tam budeme s bratrem a našimi rodinami. Jenže brácha ho chtěl vždy jen pro sebe. Tvrdil, že má větší rodinu. A co já? Pro mě to místo také bylo důležité. Byl to náš domov, kde jsme vyrůstali
3 minuty čtení
Místo dítěte mi můj přítel přinesl štěně. Bylo tak krásné, že jsem si ho okamžitě zamilovala. Malá psice dostala příznačné jméno Kráska. Nedokážu vysvětlit, proč jsme si pořídili psa. Přinesl ho Jiří, aniž to se mnou konzultoval. Když jsem se divila, odpověděl, že ze štěněte přece musí mít radost každý. Každý kromě mě, odpověděla jsem v duchu. Protože já jsem chtěla dítě – a ihned jsem pochopil
5 minut čtení
Ve dvaceti mi teta řekla něco, co mi přišlo jako nezajímavé plácnutí. Varovala mne, že s mojí dcerou bude zle. do by to bral vážně? Teta byla vždycky trochu tajemná. Měla ten zvláštní způsob, jak se dívat, mluvit, měla nadpřirozené schopnosti, ovšem ve dvaceti tomu nepřikládáte takovou váhu. Varovala mne před nástrahami Negativní věci zkrátka vytěsníte. Dnes bych to brala jinak. „Budeš mí
3 minuty čtení
Byla jsem vždy zvyklá na ticho a klid našeho malého městečka. Ovšem měla jsem sousedku, se kterou jsme to ticho vždy rozkecaly. Lidé se u nás znali. Každý den se pozdravili a poklábosili, ale spíš jsme žili po menších skupinkách. Někdo jen v kruhu rodiny, jiný měl své sousedy. A i my s manželem jsme měli fajn „vedlebydlící“. Tak jsme si říkali, protože jsme si byli blízcí jako spolubydlící, jen
2 minuty čtení
Byl krásný den. Jeden z těch, kdy se všechno zdá tak krásné. Jenže tehdy mi navždy odešel první syn… Můj Jakub. Byl veselý a plný energie. Bylo mu pět let a já si ještě dnes pamatuji, jak běhal kolem bazénu, smál se a rozčiloval se na svého mladšího brášku, který se mu tam pletl. Nikdy jsem si nemyslela, že ten den změní všechno. Náhlá tragédie Dodnes si říkám, kdybych se na ně víc dívala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moje neteř se nikdy nevzdává!
nejsemsama.cz
Moje neteř se nikdy nevzdává!
Někteří lidé to v životě nemají snadné a prožijí si těžké chvíle. Ani ty je ale nezlomí. Pro moji neteř Kamilu si osud přichystal těžké zkoušky. Byla to krásná a zdravá mladá žena, ale jednoho dne se stala obětí autonehody, na které nenesla vinu. S těžkými zraněními přežila, odnesly to ale její nohy. Po několika
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Mohou Uran s Neptunem ukrývat obří vodní oceány?
21stoleti.cz
Mohou Uran s Neptunem ukrývat obří vodní oceány?
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magne
Baví se v domě spolu duchové?
skutecnepribehy.cz
Baví se v domě spolu duchové?
Domnívali jsme se, že je ten zchátralý dům zcela opuštěný. Pak jsme z něj ale opakovaně slyšeli hlasy. Nikoho jsme ale neviděli. Celkem často jezdím na svou chatu u lesa na kraji obce. Protože ráda chodím s přítelem na procházky, většinou společně zamíříme právě do blízkého lesa. Naše cesta obvykle vede kolem opuštěného starého domu. Jednou se ale stalo něco, co v nás
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
epochalnisvet.cz
Tisíc tváří Amazonie v Pavilonu Anthropos
Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně přináší jedinečný, nezkreslený vhled do života původních obyvatel Peru, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie, kteří se významnou měrou sami podíleli na podobě expozice.   S bohatou kulturou, chápáním přírody, mytologií, kosmologií a výkladem světa etnik jako jsou např. Shuarové, Achuarové, Kofánové, Cashinahuové,Tucanové nebo Yanomamiové, se návštěvníci seznámí prostřednictvím
Ruská Pompadourka klela, páchla a prskala
historyplus.cz
Ruská Pompadourka klela, páchla a prskala
Poprvé slaví narozeniny jako car. Petr III. přikáže při té příležitosti své ženě: „Předáte Řád svaté Kateřiny Jelizavetě Voroncovové.“ Dvořané na sebe s pohoršením pohlédnou. Kdo to kdy slyšel, aby vyznamenání určené carevnám a ženám následníků trůnu dostala nějaká panovníkova milenka?! „Car chce svou ženu zapudit a oženit se s Voroncovovou,“ shodnou se svědci scény. Petr
Štáfek čelí těžké zkoušce: Jeho dcera bojuje s vážnou nemocí
nasehvezdy.cz
Štáfek čelí těžké zkoušce: Jeho dcera bojuje s vážnou nemocí
Herec Jakub Štáfek (34), známý ze seriálů Ulice a Specialisté, sice působí na první pohled jako „floutek“, ve skutečnosti je ale milující manžel a tatínek dvou malých dcer. Až nyní přiznal, že mla
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
5 věcí, které jste nevěděli o případu Zodiac: Je stále naživu?
enigmaplus.cz
5 věcí, které jste nevěděli o případu Zodiac: Je stále naživu?
Patří k nejslavnějším vrahům všech dob. Veřejnost šokoval nejen svými brutálními činy, ale také tím, že prostřednictvím dopisů komunikoval s novináři i policisty a sebevědomě se jim vysmíval. Nikdy ne
Franck Muller Vanguard Tower: Hodinářská preciznost vtisknutá dubajskému panoramatu
iluxus.cz
Franck Muller Vanguard Tower: Hodinářská preciznost vtisknutá dubajskému panoramatu
Po ohromujícím úspěchu a vyprodání luxusního projektu Franck Muller Aeternitas Tower spojili síly švýcarský hodinářský dům Franck Muller a developerská společnost London Gate z Dubaje znovu. Výsledkem
Život ve stavu beztíže: Každodenní boje astronautů na ISS
epochaplus.cz
Život ve stavu beztíže: Každodenní boje astronautů na ISS
Život na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je plný fyzických a psychických výzev. Jak astronauti zvládají slabou gravitaci, přísnou hygienu a náročnou denní rutinu? Přečtěte si o realitě, kde i obyčejné čištění zubů je dobrodružstvím a káva může pocházet ze záchodu. Co způsobuje slabá gravitace? Chtěli jsme ukázat, že pomocí lékařů ze Země dokážeme sami použít