Domů     Můj švagr mě dost přitahuje!
Můj švagr mě dost přitahuje!
5 minut čtení

Dodnes se nenávidím za chvíli, kdy jsem souhlasila, že se bratr mého muže přistěhuje k nám. Ostatně, dům je dědictví po jejich rodičích!

Když jsme měli s manželem Ondrou svatbu, šel mu za svědka jeho o kousek mladší bratr Jirka. Byli odmala nerozlučná dvojka. Jejich rodiče je měli pozdě, s o to větší láskou se o ně starali.

Oba kluci vystudovali a Jirka po stáži v cizině získal ještě kontrakt na další tři roky.

Starost o dům

My s Ondrou napřed bydleli nedaleko rodičů v malém bytě, takže nebyl žádný problém postarat se o ně. Když jsem pak měla děti, stejně jsme u babičky s dědou trávili veškerý čas na zahradě.

Můj muž opravil, co uměl, já se starala o zahrádku a občas babičce Janě pomohla poklidit velký dům.

Když rodiče začali mít pocit, že starost o velký dům se zahradou je na ně už moc, i přes naši pomoc, poprosili nás, zda bychom se k nim nepřestěhovali a nepřevzali starost o dům. Oni že si vyhlédli nedaleký dům s pečovatelskou službou.

Druhá svatba

Jirka měl dlouholetou přítelkyni Danu, se kterou byl už na naší svatbě. Znali se ze školy. Spolu také odjeli na stáž. Byli jsme rádi, že tak alespoň není v daleké cizině sám.

Vypadali spolu vždy šťastně, takže když nám půl roku po návratu do Čech oznámil, že požádal Danu o ruku, byli jsme všichni nadšení. Svatbu měli malou, ale pěknou, jenže už při obřadu jsem si všimla, že je Dana nějaká nesvá.

Sváděla jsem to na nervozitu, ale ona měla divnou náladu celý den. Je pravdou, že od jejich návratu z ciziny to bylo vlastně poprvé, co jsme se s Jiřím a Danou pořádně viděli.

Napřed sháněli byt, protože po návratu se nastěhovali k Daniným rodičům, snad proto, aby si ji rodiče užili po tak dlouhém odloučení.

Protivná nevěsta

My s mužem samozřejmě oběma střechu nad hlavou nabízeli. Buď mohli bydlet u nás, místa tu bylo dost, nebo v našem starém bytečku. Navíc dům byl napsaný na oba kluky, takže to byl i jejich dům, byť my byli výhradními správci, ale to se u nás neřešilo.

Alespoň jsem si to myslela. Věřila jsem, že až přijde čas, oba kluci se v pohodě o rozdělení majetku dohodnou. Navíc Jirka vždy tvrdil, že o bydlení v domě se zahradou nestojí. Že si raději pořídí byt s terasou.

Zhruba dva měsíce po jejich svatbě k nám Jirka přišel a rozčiloval se, že se pořád hádají. „Není taková, jaká byla před svatbou. Nerozumíme si, změnila se,“ opakoval pořád dokola.

Velké rozčarování

Snažila jsem se mu vysvětlit, že to bude tím, že zatím bydlí u jejích rodičů, a přitom byli vždy zvyklí na své soukromí a odkázaní jeden na druhého. Když jsme je zvali k nám, tak málokdy přišla, a když už, tak se pohádali i před námi.

„Jsi ňouma, který se nechá o vše obrat,“ ječela na něj jednou. Nedlouho poté Jirka zavolal Ondrovi, že ho vyhodila z bytu. Bez váhání jsme ho vzali k nám. Jirka byl rád, sliboval, že si najde co nejdříve něco nového.

O tom jsme nechtěli slyšet, navíc jsme cítili povinnost dát mu náš starý byt, pochopitelně zrekonstruovaný, ale momentálně v něm byl nájemník, kterého jsme nemohli vyhodit ze dne na den! „Chci si stejně koupit svůj vysněný byt. Jen teď na to nemám myšlenky,“ tvrdil Jirka.

Začalo to skřípat

Ondra si začal užívat svobodného života, což jsme mu přáli. Jen nám jeho způsob života začal trošku narušovat náš režim. My s Ondrou děláme z domova, a máme tudíž vše pečlivě rozdělené a nastavené, abychom zvládli i práci i rodinu a dům.

Střídavě jsme tedy v týdnu vařili a rozdělili si i domácí práce. Jirka vždy přišel k hotovému a ani talíř po sobě neuklidil. Vadilo mi, že jde špatným příkladem našim dětem. Ovšem jeho životní chaos nebyl nic proti tomu, co následovalo!

Dívá se na mě jinak

Na Danu zničehonic jako kdyby zapomněl. Jednou, když jsem krájela cibuli a Jirka byl zrovna náhodou doma, jsem začala slzet tak, že jsem poslepu hledala ubrousky. Jirka se strašně smál a rychle mi utíral slzy.

Jak jsem otevřela oči, koukal se na mě hrozně zblízka a mně se sevřelo hrdlo. To jsem už jednou zažila. Ten den, kdy jsem se zamilovala do svého manžela. A teď znova! Od toho dne se to mezi námi začalo měnit.

Jirka se na mě dívá úplně jinak, všímám si, jak si mě prohlíží, a zarazilo mě, že mi to není vyloženě nepříjemné.

Držím si ho od těla

Nic mezi námi nikdy neproběhlo a já si ho držím od těla, ale on začíná hranice posouvat. Minule na mě volal z koupelny a já nevěděla, co se stalo.

Když jsem vešla, sprchoval se, nijak se přede mnou neskrýval, ba naopak, a žádal mě, jestli bych mu podala ručník, že nechce, aby byla mokrá podlaha. Bylo to očividné, mohl by ji normálně utřít, ale on chtěl, abych ho viděla, a mně se rozbušilo srdce.

Přemýšlím, že to řeknu Ondrovi, protože se to nedá vydržet. Upřímně se bojím, že bych to za delší dobu neustála.

Marie N. (58), Opava

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by se mi něco takového mohlo stát. Že vlastní krev se mi postaví do cesty a bude mi chtít vzít mé děti. Dlouho jsem si nalhávala, že přeháním. Ale teď už vím, že to není domněnka. Je to zrada. Tichá, promyšlená a o to horší. Jsme každá jiná Měla jsem se sestrou vždy zvláštní vztah. Byla mladší, živější, uměla se prosadit. Já byla ta opatrnější, co všechno nejdřív
5 minut čtení
Mám tři děti, pět vnuků, pravnuka, a přesto jsem někdy sama jako kůl v plotě. Rodina – někdy jen prázdné slovo, které ale bodá jako trn. Můj muž Václav mi zemřel před patnácti lety na infarkt, když kosil trávník. Padl do trávy a už nevstal. Tehdy mi bylo teprve pětašedesát. Povedené dětičky Jeho smrt mě zdrtila, protože byla tak nečekaná, tak náhlá. Navíc Václav byl velký sportovec. Jezdi
5 minut čtení
Bydlím v domku po rodičích na okraji městečka, kde se všichni známe a kde jsem prožila celý život. Tedy zatím… O ten domek projevil zájem synovec. Miluji svoji zahrádku s růžemi, které sázela ještě máma. Nikdy jsem neměla děti, jen sestru, která zemřela před deseti lety. Zůstal po ní Petr, můj synovec, který vystudoval práva. Dnes žije v Praze, má vlastní firmu, drahé auto a na míru ušitý oblek
3 minuty čtení
Bylo, přesně tak, jak se to dělává, prostřeno i pro náhodného hladového pocestného. A jeho místo protentokrát nezůstalo prázdné. Neměla jsem tušení, kdo je můj otec. V tomhle případě byla máma jako umanutá. Přitom jinak to byla rozumná ženská, chápavá, láskyplná, ale jakmile zaznělo slovo táta, začala se chovat jako nějaká hysterka. Už od dětství mi vysvětlovala, že táta byl neuvěřitelný padouc
5 minut čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že přijde den, kdy si s dcerou nebudu mít co říct. Věřila jsem, že i kdyby se cokoli pokazilo, mezi námi zůstane vazba. Alespoň ten neviditelný most, který nás kdysi spojoval od prvního nadechnutí. Ne, ani ten nevydržel. Čas umí stavět bariéry, které nejsou vidět, ale zato se dají cítit v celém těle. Nepřišlo to ze dne na den. Nezachytila jsem žádný konkrétní okamžik, k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Maturitní večírek všechno změnil
skutecnepribehy.cz
Maturitní večírek všechno změnil
Byla jsem zvyklá na učitelky, ale na gymplu jsme měli profesora. Se spolužačkami jsme se shodly, že je to fešák. Nenapadlo mě, že bychom na gymnáziu dostali třídního profesora, chlápka. Byla jsem zvyklá na paní učitelky. Tohle ale žádná paní učitelka nebyla, spíš znepokojivě hezký mladý kluk, který nedávno promoval. Nejen já jsem z něj byla celá pryč. Se spolužačkami
Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na kolonie. I Češi měli svou expanzivní politiku
21stoleti.cz
Berlín, Vídeň, Lvov i chuť na kolonie. I Češi měli svou expanzivní politiku
České země zpravidla nepatřily mezi velmoci, které by rozprostíraly moc nad svým okolím. Výjimky z tohoto stavu bychom však v historii našli. Bývaly doby, kdy čeští panovníci ovládali mořské pobřeží n
Karel Koželuh: Fred Astaire tenisu
historyplus.cz
Karel Koželuh: Fred Astaire tenisu
Na naprosto přehledné silnici za Prahou pozdě večer znenadání naráží osobní auto do náklaďáku. Spolu s řidičem právě přichází o život nejvšestrannější český sportovec všech dob. Dobyl svět, ale návrat domů mu štěstí nepřinesl. Ke sportu se Karel Koželuh (1896–1950) dostal už v útlém dětství. Pekařské povolání, které v Praze vykonává jeho otec Josef, by ještě nemohlo být
Zrod Vánoc: Když Slunce vítězí nad tmou a lidé hodí společenská pravidla za hlavu
epochaplus.cz
Zrod Vánoc: Když Slunce vítězí nad tmou a lidé hodí společenská pravidla za hlavu
Císař Konstantin I. Veliký vládne Římské říši v době, kdy se křesťanství mění z pronásledované víry v jednu z hlavních náboženských tradic říše. Sám je křesťanům příznivě nakloněn a jeho politika výrazně ovlivňuje formování křesťanského kalendáře, i když nevytváří Vánoce jako takové přímo on. Místo toho se v jeho době objevují první stopy oslav svátků
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
epochalnisvet.cz
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí. Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se
Dykovi v krizi: Přichází vyvrcholení?
nasehvezdy.cz
Dykovi v krizi: Přichází vyvrcholení?
Situace kolem vztahu Tatiany Dykové (47) se neustále přiostřuje, a dokonce se proslýchá, že Vojtěch Dyk (40) už žije jinde. Kdo udělal za jejich vztahem poslední tečku? Udílení cen Český slavík je
S mozkem hurá do fitka!
nejsemsama.cz
S mozkem hurá do fitka!
Stejně jako svaly, i mozek je třeba udržovat v dobré kondici. Mozek, který neustále dostává potřebné podněty, je na tom mnohem lépe než mozek člověka, který leží hodiny u televize. Čím mu prospějete? Lidský mozek má rád hravost, a tak mu tuto radost dopřejte. Zaměstnávejte ho cíleně – luštěte křížovky a sudoku, řešte různé hádanky,
Užiteční rádci: Českému králi Václavovi IV. pomáhaly při panování hvězdy
enigmaplus.cz
Užiteční rádci: Českému králi Václavovi IV. pomáhaly při panování hvězdy
Astrologie na českém královském dvoře existuje, ačkoli naše představy o tehdejších „hvězdopravcích“ bývají dnes spíš podceňované a zkreslené. V období vrcholného a pozdního středověku je astrologie ne
Babiččin třešňový koláč se skořicovou drobenkou
tisicereceptu.cz
Babiččin třešňový koláč se skořicovou drobenkou
Sladký kynutý koláč plný třešní, ozdobený máslovou skořicovou drobenkou. Suroviny na 20 kusů Na těsto 125 ml vlažného mléka 1 vejce 50 g másla 250 g hladké mouky 50 g cukru 12 g droždí
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější