Domů     Najednou mám bratra
Najednou mám bratra
4 minuty čtení

Nově otevřená prodejna na rohu naší ulice nabízela rybí pochoutky. Nejvíc mě ale zaujal prodavač. Byl mi neuvěřitelně podobný!

Nemohla jsem si pomoc, do rybárny jsem chodila snad každý den. Ne kvůli rybám. Zkoumala jsem prodavače, který mě svým vzhledem doslova fascinoval. I on po mně tak nějak nesměle, a zároveň zvědavě pokukoval!

Podobal se mi

Když jsem navštívila prodejnu asi popáté, dodal si odvahy a oslovil mě: „Paní, neznáme my se odněkud? Nemohu si pomoct, ale jste mi tak povědomá!“ Přikývla jsem. Mluvil mi z duše! „Já to mám úplně stejně,“ usmála jsem se.

Musela jsem se pak dost přemáhat, abych se tam neocitla druhý den znovu. Vzala jsem si na pomoc manžela. A byl to právě manžel, kdo se dal s prodavačem do řeči. „Víte, nezlobte se, ale říkáme si tady se ženou, zda vás odněkud nezná.

Musel bych být slepý, abych si nevšiml té neuvěřitelné podoby. Vždyť vy dva jste skoro jako dvojčata,“ spustil na prodavače.

Manžel zasáhl

Ten se trochu zarazil a díval se na manžela. „Máte stejný nos i oči, stejná gesta, a dokonce i pihu na tváři stejnou. To přece nemůže být náhoda,“ řekl manžel a prodavač jen zavrtěl hlavou. Jako by chtěl říct, že ani on tomu nerozumí.

Nemohli jsme spolu mluvit dlouho, ostatní zákazníci začali být nedočkaví. V rychlosti jsme si smluvili schůzku v nedaleké restauraci. Čekala nás společná večeře.

Byla to záhada

„Prosím tě, ty toho naděláš. Víš, co se říká? Že máme každý svého dvojníka. Tak třeba tomu je opravdu tak!“ tvrdil mi manžel, ale na očích jsem mu viděla, že ani on není tak klidný, jak předstírá. V restauraci už na nás čekal Radek, jak se nám představil.

Příjmení měl takové divné, jako řecké! Když jsme si objednávali, zjistili jsme, že máme i stejné chutě. Rozesmálo nás to. Bylo to, jako bychom se předem domluvili! Ani jsme ještě nezačali jíst, a už jsme probírali společnou podobu.

Narodili jsme se jen rok po sobě, a dokonce i ve stejném městě. Tak to bylo zajímavé! Oba jsme strávili dětství v dětském domově. Ale každý jinde. Proto jsme se neznali ani jako děti.

Byli jsme sourozenci

„A nemohli byste být sourozenci?“ napadlo mého muže a hned se vyptal na matku. Já o ní nic nevěděla, mimo jména zapsaného v mém rodném listě. Radek si matně na nějakou paní pamatoval, ale ani si nebyl jistý, že to byla maminka.

Možná jen sociální pracovnice nebo vychovatelka z dětského domova! Z restaurace jsme šli k nám domů, pro rodný list. Porovnali jsme ho s tím Radkovým. Už jsme si mohli být jistí. Radek byl můj starší bratr! Měl jiného otce, tak měl příjmení jiné než já.

Maminku jsme ale měli stejnou. Nevěděli jsme o sobě víc než šedesát let! „To není možné. Tak já mám sestru,“ řekl Radek a setřel si slzu dojetí, která mu tekla po tváři. I já cítila dojetí.

Zaplnil prázdné místo

V hloubi duše jsem občas cítila, že mám nějakého sourozence. Znělo to divně, ale bylo tomu tak. Jako by mi kus mého já dosud chyběl. Nyní bylo prázdné místo v mé duši zaplněno. Potom mě napadlo, že třeba existuje ještě někdo další. Ale jak to zjistit?

Napadlo nás, že bychom se mohli obrátit přímo na dětské domovy, kde jsme vyrůstali. Oba stále fungují, i když jsou už daleko hezčí a modernější.

„Třeba se s námi kouknou do archivu, nebo tak něco,“ povzdychl si bezradně Radek a manžel ho vzal přátelsky kolem ramen. I on se cítil být zaskočený. Najednou měl švagra! Litovala jsem, že Radek nemá manželku a děti, byl úplně sám. Vzali jsme ho do rodiny a seznámili se svými potomky.

Bude z nás velká rodina

Zprvu nám nevěřili a mysleli, že si z nich utahujeme! Jen vnoučata to vzala sportovně. „To je super, babi, už se těším, až tohle budu vyprávět ve škole. Nikdo mě netrumfne!“ radovala se Eliška vesele. Jmenovala se po mně a měla i podobnou povahu.

Stačilo se na ni podívat a už jsem věděla, na co myslí! Také podobu měla jako já zamlada. My jsme, na rozdíl od Elišky, tak veselí nebyli. Čekala nás návštěva obou dětských domovů. Byly od našeho bydliště notný kus, tak jsme sjednali schůzky až na další měsíc.

Jsem zvědavá, co nám pátrání přinese. Možná těch našich sourozenců najdeme víc. A možná nám také budou podobní!

Jiřina D. (63), Brno

Související články
3 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že když jste laskaví, vstřícní a držíte při rodině, vrátí se vám to. Právě lidé, kterým jsem důvěřovala nejvíc, mě zranili. Byla jsem prostřední ze tří dětí. Měla jsem staršího bratra Karla a mladší sestru Hanu. Společně jsme zažili mnoho, hezké i náročné chvíle, zvlášť když nás opustili rodiče. Po jejich smrti jsem to byla já, kdo se začal starat o dům, o všechno, co p
3 minuty čtení
Jsem babičkou dvou vnoučat, do jejich výchovy prý ale nemám co mluvit. Dcera jim toleruje úplně všechno. Nemají vůbec žádnou disciplínu. Záleží mi na mých vnoučatech. Zejména proto, že mám jen dvě. Pouze od dcery Jitky, syn totiž žádné děti nemá, už mu bude padesát, odstěhoval se do zahraničí a k založení rodiny se nemá. Tak jsem se upnula na děti své dcery, starší Amálce je šestnáct, mladšímu
4 minuty čtení
Žijeme s bratrem v malém domku na kraji vesnice, kde čas jakoby se zastavil. Dům je starý, patřil totiž už našim prarodičům. Dřevěné trámy, zahrádka s ovocnými stromy, kuchyň s kamny, na kterých pořád vařím. S Karlem, který je o tři roky mladší než já, jsme se sem nastěhovali po smrti rodičů. Já byla po těžkém rozvodu, kdy mě manžel v šedesáti opustil pro mladší, a bratr zůstal sám po smrti mil
5 minut čtení
Tehdy jsem si myslela, že je snacha pro našeho syna štěstí, ale teď? Teď vím, že to byla chyba. Ta proradná snacha mi svádí muže, a já to tak nenechám! Celý život jsem pracovala jako švadlena. Můj manžel Josef je o pět let starší, dnes už důchodce, který dříve dělal v továrně na nábytek. Máme spolu dva syny. Staršího Petra, který se odstěhoval do Prahy, a mladšího Tomáše, který zůstal blízko
5 minut čtení
Jeho pohled si pamatuji dodnes. Takový ten dětský, nevinný, jako by beze slov prosil: „Vezmi si mě domů.“ Nedalo se mu odolat. A pak? Zmizel mi ze života. S manželem Petrem jsme se roky snažili mít dítě. Marně. Lékaři nám nedávali moc naděje, a tak jsme začali přemýšlet o adopci. Věděli jsme, že nás čeká zdlouhavý proces, a nechtěli jsme ztrácet čas, přáli jsme si být ještě dost mladí na to, ab
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Radost z dítěte kazí Holíkové neshody?
nasehvezdy.cz
Radost z dítěte kazí Holíkové neshody?
Ze všech stran k herečce Natálii Holíkové (34), kterou diváci znají jako kuchařku Martinu ze seriálu Ulice, chodí gratulace k miminku. Před pár dny porodila překrásné děťátko, i když jméno ani pohla
Záhada nejrychlejší dráhy světa: Když hranice adrenalinu překročí bezpečí
epochaplus.cz
Záhada nejrychlejší dráhy světa: Když hranice adrenalinu překročí bezpečí
Do-Dodonpa měla být symbolem technického zázraku a adrenalinu. Jenže se proměnila v děsivou záhadu, když se objevily zprávy o vážných zraněních jezdců. Jak se mohla zábava změnit v nebezpečí? Proč nejrychlejší dráha na světě končí? V Japonsku, v zábavním parku Fuji-Q Highland, se nachází horská dráha, která měla slávu i smůlu. S názvem Do-Dodonpa byla
Whisky Life! Prague představí stovky různých whisky
iluxus.cz
Whisky Life! Prague představí stovky různých whisky
Už 14. a 15. listopadu se v pražské Novoměstské radnici uskuteční největší setkání milovníků whisky v Česku. Dvanáctý ročník festivalu Whisky Life! Prague nyní odhaluje hlavní body svého programu. V š
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Goldfingers Prague – místo pro dokonalou zábavu v Praze
epochanacestach.cz
Goldfingers Prague – místo pro dokonalou zábavu v Praze
Každá významná událost, ať už narozeniny či rozlučka se svobodou, představuje rovnici s několika proměnnými. Cílem je vždy stejný výsledek: vytvořit zážitek s takovou hustotou, aby se nesmazatelně zapsal do paměti. Mnoho pokusů však končí jen jako běžný večer s vyšším rozpočtem. Rozdíl mezi pouhou konzumací a skutečným prožitkem přitom spočívá v precizním řízení všech
Vyhnat krtka ze zahrady může být problém
epochalnisvet.cz
Vyhnat krtka ze zahrady může být problém
Asi to znáte. Chcete mít hezký trávník, záhonky plné květin a najednou, právě uprostřed, hromádka hlíny. A kdyby jen jedna. Je tu krtek. A to vám tak trochu, nebo možná víc, kazí náladu.   A nic není platné, že jste už od dětství milovali toho roztomilého tvorečka, který si tak přál kalhotky s kapsami. A
Slepý král si korunu ubránil
historyplus.cz
Slepý král si korunu ubránil
Jako malý chlapec se stal obětí mocenského boje v Uhrách a přišel o zrak. Mnoho dalších let se Béla bude před nepřáteli ukrývat v klášterech. Ti nakonec slepého mladíka vypátrají, ale nechají ho žít. Uherský král Štěpán II. nemá syna, a tak povolá svého bratrance ke dvoru a jmenuje ho svým dědicem. Syna s manželkou
Omeleta v toustovém chlebu
tisicereceptu.cz
Omeleta v toustovém chlebu
Vejce jsou skvělým zdrojem bílkovin, nadlouho zasytí a dají se připravit na sto způsobů. Zkuste dětem připravit chutný sendvič. Ingredience 4 vejce 3 lžíce mléka 1 svazek pažitky sůl a pepř
REVOLUČNÍ NOVINKA V PÉČI O ZDRAVÍ: Epigenetické mapování odhalí tajemství vašeho těla
21stoleti.cz
REVOLUČNÍ NOVINKA V PÉČI O ZDRAVÍ: Epigenetické mapování odhalí tajemství vašeho těla
Jak změnit svůj život díky analýze z vlasových folikulů Představte si, že byste mohli nahlédnout do svého těla jako do otevřené knihy a přečíst si, co skutečně potřebuje pro optimální fungování. Že
Přízrak hořícího muže: Tragický osud Jaspera Webstera z australské školy Downlands
enigmaplus.cz
Přízrak hořícího muže: Tragický osud Jaspera Webstera z australské školy Downlands
Střední odborná škola Downlands Sacred Heart v australském městě Toowoomba, Queensland, má za sebou neobvyklou a děsivou minulost. Ačkoliv se jedná o katolickou školu, její prostory byly během 2. svět
Moje rodina čelila kletbě kruté ženy
skutecnepribehy.cz
Moje rodina čelila kletbě kruté ženy
Někdy stačí v životě krátký okamžik a vše se převrátí naruby. Mně se to stalo před lety, když jsem nabourala do cizího auta. Jednoho podzimního odpoledne se mi nepříjemně změnil život. Došlo k tomu zhruba před osmi lety. Stačila jenom chvilička nepozornosti a všechno se ve zlé obrátilo. Autonehodě jsem zabránit nemohla Můj klidný a
Cuketové placičky s jogurtovým dipem
nejsemsama.cz
Cuketové placičky s jogurtovým dipem
Lehká, chutná a přitom levná alternativa masových jídel. Ingredience na 2 porce: ● 1 střední cuketa ● 2 vejce ● 3 lžíce hladké mouky ● 2 stroužky česneku ● sůl ● pepř ● olej na smažení Na dip: ● kelímek bílého jogurtu ● hrst nasekaných bylinek (pažitka, petržel, kopr) Postup: Cuketu nastrouhejte nahrubo a důkladně vymačkejte přebytečnou vodu – jinak by těsto bylo příliš řídké. Smíchejte ji s vejci, moukou