Domů     Najednou mám bratra
Najednou mám bratra
4 minuty čtení

Nově otevřená prodejna na rohu naší ulice nabízela rybí pochoutky. Nejvíc mě ale zaujal prodavač. Byl mi neuvěřitelně podobný!

Nemohla jsem si pomoc, do rybárny jsem chodila snad každý den. Ne kvůli rybám. Zkoumala jsem prodavače, který mě svým vzhledem doslova fascinoval. I on po mně tak nějak nesměle, a zároveň zvědavě pokukoval!

Podobal se mi

Když jsem navštívila prodejnu asi popáté, dodal si odvahy a oslovil mě: „Paní, neznáme my se odněkud? Nemohu si pomoct, ale jste mi tak povědomá!“ Přikývla jsem. Mluvil mi z duše! „Já to mám úplně stejně,“ usmála jsem se.

Musela jsem se pak dost přemáhat, abych se tam neocitla druhý den znovu. Vzala jsem si na pomoc manžela. A byl to právě manžel, kdo se dal s prodavačem do řeči. „Víte, nezlobte se, ale říkáme si tady se ženou, zda vás odněkud nezná.

Musel bych být slepý, abych si nevšiml té neuvěřitelné podoby. Vždyť vy dva jste skoro jako dvojčata,“ spustil na prodavače.

Manžel zasáhl

Ten se trochu zarazil a díval se na manžela. „Máte stejný nos i oči, stejná gesta, a dokonce i pihu na tváři stejnou. To přece nemůže být náhoda,“ řekl manžel a prodavač jen zavrtěl hlavou. Jako by chtěl říct, že ani on tomu nerozumí.

Nemohli jsme spolu mluvit dlouho, ostatní zákazníci začali být nedočkaví. V rychlosti jsme si smluvili schůzku v nedaleké restauraci. Čekala nás společná večeře.

Byla to záhada

„Prosím tě, ty toho naděláš. Víš, co se říká? Že máme každý svého dvojníka. Tak třeba tomu je opravdu tak!“ tvrdil mi manžel, ale na očích jsem mu viděla, že ani on není tak klidný, jak předstírá. V restauraci už na nás čekal Radek, jak se nám představil.

Příjmení měl takové divné, jako řecké! Když jsme si objednávali, zjistili jsme, že máme i stejné chutě. Rozesmálo nás to. Bylo to, jako bychom se předem domluvili! Ani jsme ještě nezačali jíst, a už jsme probírali společnou podobu.

Narodili jsme se jen rok po sobě, a dokonce i ve stejném městě. Tak to bylo zajímavé! Oba jsme strávili dětství v dětském domově. Ale každý jinde. Proto jsme se neznali ani jako děti.

Byli jsme sourozenci

„A nemohli byste být sourozenci?“ napadlo mého muže a hned se vyptal na matku. Já o ní nic nevěděla, mimo jména zapsaného v mém rodném listě. Radek si matně na nějakou paní pamatoval, ale ani si nebyl jistý, že to byla maminka.

Možná jen sociální pracovnice nebo vychovatelka z dětského domova! Z restaurace jsme šli k nám domů, pro rodný list. Porovnali jsme ho s tím Radkovým. Už jsme si mohli být jistí. Radek byl můj starší bratr! Měl jiného otce, tak měl příjmení jiné než já.

Maminku jsme ale měli stejnou. Nevěděli jsme o sobě víc než šedesát let! „To není možné. Tak já mám sestru,“ řekl Radek a setřel si slzu dojetí, která mu tekla po tváři. I já cítila dojetí.

Zaplnil prázdné místo

V hloubi duše jsem občas cítila, že mám nějakého sourozence. Znělo to divně, ale bylo tomu tak. Jako by mi kus mého já dosud chyběl. Nyní bylo prázdné místo v mé duši zaplněno. Potom mě napadlo, že třeba existuje ještě někdo další. Ale jak to zjistit?

Napadlo nás, že bychom se mohli obrátit přímo na dětské domovy, kde jsme vyrůstali. Oba stále fungují, i když jsou už daleko hezčí a modernější.

„Třeba se s námi kouknou do archivu, nebo tak něco,“ povzdychl si bezradně Radek a manžel ho vzal přátelsky kolem ramen. I on se cítil být zaskočený. Najednou měl švagra! Litovala jsem, že Radek nemá manželku a děti, byl úplně sám. Vzali jsme ho do rodiny a seznámili se svými potomky.

Bude z nás velká rodina

Zprvu nám nevěřili a mysleli, že si z nich utahujeme! Jen vnoučata to vzala sportovně. „To je super, babi, už se těším, až tohle budu vyprávět ve škole. Nikdo mě netrumfne!“ radovala se Eliška vesele. Jmenovala se po mně a měla i podobnou povahu.

Stačilo se na ni podívat a už jsem věděla, na co myslí! Také podobu měla jako já zamlada. My jsme, na rozdíl od Elišky, tak veselí nebyli. Čekala nás návštěva obou dětských domovů. Byly od našeho bydliště notný kus, tak jsme sjednali schůzky až na další měsíc.

Jsem zvědavá, co nám pátrání přinese. Možná těch našich sourozenců najdeme víc. A možná nám také budou podobní!

Jiřina D. (63), Brno

Související články
4 minuty čtení
Vnuci mi říkají, že bych měla napsat, co se stalo za války. Ne proto, že to bylo tak jedinečné nebo zajímavé, ale proto, aby se na to nezapomnělo. Před válkou jsme bydleli v malém domku. Tatínek František pracoval jako strojník v továrně, maminka Marie šila a starala se o nás tři děti, mě, staršího bratra Honzu a mladší sestřičku Věrušku. Měli jsme zahrádku, slepice a psa. Vzpomínám si na neděl
3 minuty čtení
Když se mě někdo zeptá, jaký mám vztah se svou jedinou dcerou, diplomaticky odpovídám, že hezký. Ale to není až tak pravda. Mnozí si představují, že dcera je pro mámu ta nejbližší přítelkyně, se kterou pije kávu a probírá život. Jenže v případě mém a mé dcery je to trochu nebo spíš hodně jiné. Obě dvě jsme stejné Simoně je pětatřicet. Je to úspěšná, moderní žena, manažerka, která má všech
3 minuty čtení
Mámě a tátovi to společně klapalo. Byli jsme krásná rodina. Ani ve snu by mě nenapadlo, že táta není můj vlastní. Až jednou mi přišel záhadný dopis. Obdivovala jsem své rodiče, jak jim to spolu krásně fungovalo. V mých očích to byl dokonalý pár. Nikdy mě nenapadlo, že je něco špatně. Byla jsem celá po mamince, povahou i podobou. Už jsem byla zvyklá na řeči okolí k mému otci, které zněly asi
2 minuty čtení
Tehdy jsme netušili, jaké nebezpečí se může na internetu skrývat. Naše Anička byla také příliš důvěřivá. Naletěla podlému spolužákovi. Na základní škole měla vnučka vyznamenání, a tak nebylo překvapující, když se dostala na gymnázium. Co se týče kluků, měla ale Anička problémy. Celé hodiny trávila u počítače. Byla vlk samotář, takový duch třídy, a ti přitahují šikanu… Jednoho večera jsem začala
5 minut čtení
Některé věci člověk udělá proto, že je přesvědčený, že jiné řešení neexistuje. Dnes vím, že jsem měla volit jinak. Bylo mi dvaadvacet, když jsem se rozhodla, že svého syna nechám vychovat někým jiným. Nebyla jsem připravená být matkou. Jeho otec utekl ještě dřív, než se malý narodil, a já neměla peníze, práci ani vlastní bydlení. Rodiče mi tehdy řekli, že dítě nemůžu vychovávat sama. Tvrdili, ž
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hodinářská Alpina vyráží přes Atlantik. Tentokrát i virtuálně
iluxus.cz
Hodinářská Alpina vyráží přes Atlantik. Tentokrát i virtuálně
Vítr, taktika, oceán a boj s časem. Legendární Route du Rhum letos nebude patřit jen skutečným jachtařům. Alpina jako oficiální časomíra závodu spojila síly s platformou Virtual Regatta a posílá na At
Pečená mrkev s bylinkami
nejsemsama.cz
Pečená mrkev s bylinkami
Sladká pečená mrkev s bylinkami krásně doplní drůbež, zvěřinu i vegetariánské pokrmy a na talíři působí velmi elegantně. Ingredience pro 4 osoby: ● 800 g mrkve ● 2 lžíce medu ● 2 lžíce olivového oleje ● 1 lžička čerstvého tymiánu ● 1 lžíce másla ● sůl ● pepř ● hrst dýňových semínek Postup: Mrkev oloupejte a podle velikosti ji podélně rozkrojte. V míse ji důkladně promíchejte s olivovým
Hořké přiznání: Nemají si už se Štěpánkem co říct?
nasehvezdy.cz
Hořké přiznání: Nemají si už se Štěpánkem co říct?
Rozpadá se hvězdné manželství po letech před očima? Svazek herečky ze seriálu Milionáři Zlaty Adamovské (67) a herce Petra Štěpánka (77) se dlouho zdál nezlomný, i když se například v televizních rozh
Dům postavený na šibenici: Bloudí ve Whaley House duše popravených?
enigmaplus.cz
Dům postavený na šibenici: Bloudí ve Whaley House duše popravených?
V pokojích se prý ozývají těžké kroky, závěsy se hýbou i bez průvanu a návštěvníci občas spatří postavy v dobových šatech. Whaley House v kalifornském San Diegu bývá označován za jeden z nejstrašideln
Suchý šampon: Když není čas na vodu, nastupuje mouka, hlína a chemie
epochaplus.cz
Suchý šampon: Když není čas na vodu, nastupuje mouka, hlína a chemie
Ráno zazvoní budík, do odchodu do práce zbývá dvacet minut a vlasy vypadají, jako by přes noc prošly fritovacím hrncem. Sprcha? Ani náhodou. Naštěstí existuje suchý šampon. Jenže tenhle kosmetický záchranář rozhodně není výdobytkem Instagramu. Lidé si mastné vlasy zasypávají nejrůznějšími prášky už stovky let. Moderní suchý šampon má dokonce svou vlastní malou revoluci –
Ovesná kaše s ovocem
tisicereceptu.cz
Ovesná kaše s ovocem
Začněte hned ráno vydatnou snídaní. Ovesná kaše vám dodá energii na celé dopoledne. Potřebujete 100 g mletých ovesných vloček 1 jablko 1 hrušku 1 hrnek mléka menší hrst vlašských nebo lískov
Vyměnily jsme si manžely
skutecnepribehy.cz
Vyměnily jsme si manžely
Nebyla to jen moje sestra, já zároveň fungovala i jako její máma. Musela jsem, o rodiče jsme přišly brzy a já ji měla prostě ráda. Když mi bylo pětadvacet, zemřeli krátce po sobě naši rodiče a mně zůstala na krku patnáctiletá sestra Renata. Mohla jít bydlet k příbuzným, ale nedokázala jsem si představit, že bych ji po tom
Byliny jen s mírou!
epochalnisvet.cz
Byliny jen s mírou!
Přesněji řečeno se správnou mírou, protože i bylinkami se lze předávkovat. Překvapeni? Stará pravda říká, že každý lék může být jedem, záleží jen na množství.   Kdy si dát pozor Především je nezbytné si předem pročíst návod na každém balení a nespoléhat jen na informace posbírané na internetu. Na obale je uvedená přesná denní dávka
Izrael používá solární panely jako štít
21stoleti.cz
Izrael používá solární panely jako štít
Agrovoltaika vznikla před čtyřiceti lety v Německu, v současnosti ji však nejvíce rozvíjí Izrael. A zatímco v zemích s mírným klimatem se řeší, aby panely nestínily plodinám příliš, v Izraeli zase, ab
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Dovedl faraon Snofru pyramidy k dokonalosti?
historyplus.cz
Dovedl faraon Snofru pyramidy k dokonalosti?
Za jeho vlády dosahuje říše na Nilu jednoho ze svých vrcholů. Faraon Snofru, první z panovníků 4. dynastie, ji ekonomicky pozvedne, administrativně rozčlení, lidé ho uctívají a prosluje i jako zdatný válečník, který během dobyvačných výprav do Núbie nebo Libye získá velké množství zajatců či dobytka. Bohatství Egypta se za vlády faraona Snofrua (asi v