Domů     Domeček z karet probudil v neživém sílu
Domeček z karet probudil v neživém sílu
3 minuty čtení

Moje práce hrobníka mi nevadila. Mrtvých jsem se nikdy nebál. Před jedním pohřbem se ale objevil podivný muž v cylindru.

V márnici se svítilo! Oranžové světlo sedělo na knotu dlouhé svíce a plápolalo v průvanu, který se protáhl pode dveřmi. Určitě jsem zamkl! Pro jistotu jsem sáhl do kapsy a vylovil klíče na velkém kruhu. Právě před několika minutami jsem dokončil kopání hrobu.

Byl už pokročilý podzim a půda byla jako beton, promrzlá a zbavena zelených ratolestí, které zdobily okraje štěrkem posypané cestičky, vinoucí se mezi hroby napříč hřbitovem. Na kostelních hodinách právě odbila půlnoc. Obešel jsem kostel a zkontroloval hřbitov.

V poslední době se tu ztrácely věnce, konve, a dokonce někdo urazil a odnesl sochu anděla, rozprostřeného svými milosrdnými křídly nad hrobem. Uvnitř márnice někdo byl. Stávalo se občas, že se do márnice dostal některý z bezdomovců a přenocoval tu.

Nechával jsem je většinou na pokoji. Ráno zabalili svých pět švestek a putovali dál nepřízní osudu. Muž, který seděl u otevřené rakve, byl velmi vysoké a štíhlé postavy.

Na hlavě měl cylindr a u krku dopnutou vázanku, která svoji sametovou černí svítila na bílé košili.

Obdivoval mrtvou

Když mě spatřil, sundal klobouk a uctivě se poklonil. Ve světlém, nezdravém obličeji hořely dvě vodnaté oči, které vypadaly jako skleněné korálky. Svými dlouhými prsty se přidržoval okraje rakve, jejíž víko před chvílí sundal. Tělo mladé dívky leželo připraveno na polední pohřeb.

Tehdy ještě neexistovaly mrazicí boxy, ze kterých se vozila těla rovnou na hřbitov. Nehty jeho prstů připomínaly ostré nabroušené dráty. „Jmenovala se Julie!“ pronesl podivným barytonem, který jako by rezonoval se stěnami prázdné místnosti.

„Všimněte si prosím toho nádherného hrdla. Ukázkové! Ta barva, bílý alabastr, co alabastr, pevný karerský mramor, protkaný jinými nerosty jako žílami, přivádějící do srdce sílu!“

Podivný muž, který by se jistě vyjímal někde na jarmarku, kde byl bavil svým vzezřením hloučky dětí, mluvil dál. Dotkl se dívčina bělostného hrdla. „Ta žíla…neopakovatelný zázrak, jako by ještě dýchala. Kdo by odolal dotknout se toho štíhlého labutí hrdla!“

Vzal mě útokem

Ten člověk mi přišel divný. „Co tady děláte?“ zeptal jsem se. „Co tu dělám? Copak to nevidíte? Čekám celou věčnost na takovéhle hrdlo. Můj sen!“ „Tady nemáte co dělat. Vypadněte. Nechte tu mrtvou na pokoji!“ zvolal jsem.

„Kolik ústrků jsem musel zažít. Lidé si na mě toho vymysleli dost. Teď jsem musel složit domeček z karet, abych mohl být tím, čím doopravdy jsem!“ Po těchto slovech ukázal na domeček z karet, který u rakve stál. Netušil jsem, jaký význam pro upíra má.

Nikdy jsem o takovém rituálu neslyšel. Muž se škodolibě ušklíbl, přeskočil rakev na márách jako by byla obyčejnou lavičkou. Pocítil jsem úder a klesl na práh dveří. V okamžiku, kdy jsem si zakryl hrdlo, se mi do hřbetu ruky zakously dva zuby ostré jako ocel.

Do márnice proklouzl průvan a zbořil domeček z karet. Přízrak zakvílel a zmizel. Vrátil jsem víko rakve na své místo a běžel domů si ošetřit ránu. Jeden nikdy neví, co se může stát, když ho kousl upír Pokoj té mrtvé, snad se k ní už nevrátí!

Petr (54), Pardubice

Související články
4 minuty čtení
Nikdy jsem žádného ducha neviděla, jednou mi ale zemřeli během dvou měsíců tři nejbližší. Na Svátek zesnulých přišli, aby utěšili můj žal. Krásný a spokojený život jsem žila. To člověk snadno usne na vavřínech a od života nečeká žádný podraz. Samozřejmě každý člověk ví, že mu jednou odejdou rodiče, že možná zemře dříve partner a možná i sourozenci, s čím ale nepočítá nikdy – že mu zemře dítě, n
2 minuty čtení
Od dětství jsem posedlá touhou žít v daleké zemi. Fascinují mě země Dálného východu. Může snad za to vzpomínka na minulý život? Od dětství jsem toužila podívat se do Japonska, nebo do Číny. Byl to můj velký sen. Mou nejoblíbenější knihou, kterou jsem přečetla už ve dvanácti letech jedním dechem, byly Příběhy z čínských tržišť a bazarů. Jako bych ty příběhy už znala, jako by mi je už někdo vyprá
3 minuty čtení
Moje babička mě učila sbírat bylinky a věřit na víly. Později jsem pochopila, že to byla opravdu kouzelná babička a rozuměla čarování. Babičky byt vypadal jako vystřižený z pohádky – staré dřevěné trámy, sušené bylinky visící od stropu. Nechyběla kočka, která nikdy nemňoukala, jen se tiše dívala – byl to pro mě vždycky bezpečný přístav. Babička byla v mnohém jiná. Nikam nespěchala, nemluvila zb
5 minut čtení
Někdy stačí v životě krátký okamžik a vše se převrátí naruby. Mně se to stalo před lety, když jsem nabourala do cizího auta. Jednoho podzimního odpoledne se mi nepříjemně změnil život. Došlo k tomu zhruba před osmi lety. Stačila jenom chvilička nepozornosti a všechno se ve zlé obrátilo. Autonehodě jsem zabránit nemohla Můj klidný a téměř bezstarostný život vzal zasvé. Za svoji roztržitost
3 minuty čtení
S kamarádkami jsme kdysi zkoušely spojit své vnitřní síly. Věřila jsem, že dokážeme nemožné. A částečně jsem měla pravdu. Na co ze svého dětství nejradši vzpomínám? Na kamarádky Lucku a Nikolu. Už si přesně nevybavuji, čí to byl nápad. Asi Nikoly – vždy se zajímala o všechno mezi nebem a zemí. Přála si ovládat telepatii nebo vlastnit šestý smysl. Mě a Lucku použila jako nástroj k tomu, aby to z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Partyzánský oddíl Olga zajal německého generála
historyplus.cz
Partyzánský oddíl Olga zajal německého generála
Skupina 30 partyzánů obsadila zámek v Hošticích na Kroměřížsku. Původně chtěli zajmout hraběte Dubského, který se během války stýkal s Němci. Nakonec ho ale propustí a místo něj odvlečou pryč dva jiné, cennější zajatce. Zatímco prvního bez soudu zavraždí, o toho druhého projeví zájem velení Rudé armády. Oba na podzim 1944 utekli z Protektorátu Čechy
Létají v Yprech z věže kočky?
epochalnisvet.cz
Létají v Yprech z věže kočky?
Náměstí je narvané k prasknutí. Všichni vzhlížejí k věži nad tržnicí. „Už letí!“ křikne kdosi. Do natěšeného davu se snáší shůry mňoukající, k smrti vyděšená kočka.   Kdo nebohé zvíře dole chytí, může si připadat jako král jarmarku. Často se lidé i o tuto trofej poperou. Co na tom, že je zvíře raněné či polomrtvé, tradice je tradice.
Šťavnatý hamburger
nejsemsama.cz
Šťavnatý hamburger
Tímto pokrmem nelze nikdy nic zkazit. Chutná prostě všem. Ingredience: 4 brioškové bulky 1 kg hovězí plece 2 cibule 3 stroužky česneku 150 ml rajčatového protlaku 3 lžíce barbecue omáčky 2 lžíce oleje 1 lžička sladké papriky sůl, pepř Na zelí: 200 g bílého a červeného zelí 1 lžíce vinného octa 1 lžíce cukru špetka
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
epochanacestach.cz
Telč – město, které dýchá romantikou a klidem
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za
Rozsypaná sůl: Neblahé znamení, nebo ochrana?
enigmaplus.cz
Rozsypaná sůl: Neblahé znamení, nebo ochrana?
Naplánovali jste si důležitou schůzku na pátek třináctého? Přeběhla vám přes cestu černá kočka, nebo jste uslyšeli před svým oknem houkat sýčka? Podle lidové moudrosti vás pohroma nemine. Zapátrej
Dědictví u nás rozpoutalo zášť
skutecnepribehy.cz
Dědictví u nás rozpoutalo zášť
Loni zemřel můj mladší bratr Karel. Doufala jsem, že jeho odchod nás alespoň všechny zase sblíží. Jak jsem se zmýlila. Karel byl vždy svobodomyslný, proto se nikdy neoženil, neměl děti. Bydlel v chalupě na venkově, kterou po dohodě se mnou a rodiči zdědil on, protože se o ni mohl starat, zatímco já bych na to neměla peníze. Kdykoliv jsem za ním jezdila
Nález fosilie pravěkého nosorožce přepisuje dějiny „Severoatlantického pevninského mostu“
21stoleti.cz
Nález fosilie pravěkého nosorožce přepisuje dějiny „Severoatlantického pevninského mostu“
Před téměř čtyřmi desetiletími objevili vědci uvnitř impaktního kráteru, nacházejícího se na ostrově Devon, jež je součástí kanadských ostrovů královny Alžběty, soubor dokonale zachovaných fosilií. Ty
Bridgestone slaví vítězství v letošních evropských testech pneumatik napříč segmenty
iluxus.cz
Bridgestone slaví vítězství v letošních evropských testech pneumatik napříč segmenty
Společnost Bridgestone, globální lídr v segmentu prémiových pneumatik a řešení pro udržitelnou mobilitu, dosáhla v letošních testech pneumatik 23 vynikajících výsledků. Nejvyšší uznání od nejvýznamněj
Jak genialita Danta a jeho následovníků změnila náš svět
epochaplus.cz
Jak genialita Danta a jeho následovníků změnila náš svět
Středověk bývá často označován za temné období dějin. Přesto právě tehdy vznikly myšlenky a objevy, které změnily svět. Střelný prach, knihtisk, mechanické hodiny či dioptrické brýle – to vše se zrodilo v době, kterou mylně považujeme za zaostalou. Spolu s díly osobností, jako byl Dante Alighieri, dokazují, že středověk nebyl érou temna, ale počátkem nového
Přiznal Brzobohatý, že jdou od sebe?
nasehvezdy.cz
Přiznal Brzobohatý, že jdou od sebe?
Hudebník a herec z Inkognita Ondřej Brzobohatý (42) už nedokáže skrývat smutnou realitu? Už nějaký čas panují o jeho manželském štěstí s moderátorkou Danielou Brzobohatou (46) pochybnosti. A že se ně
Lilkový salát gaji-namul
tisicereceptu.cz
Lilkový salát gaji-namul
Samotný lilek skvěle přejímá chutě ostatních surovin. Proto pokrmy z něj vždycky chutnají jinak, vždy ale báječně. Potřebujete 2 fialové lilky 2 stroužky česneku 1/2 lžíce mletých chilli papri