Tu paseku ze sna jsem dobře znala, ale nemohla jsem si vzpomenout, kde se nachází. Letní dovolená pak vše odhalila.

Zjistila jsem, že to, co se nám zdá, může mít spojitost se skutečnými událostmi, třeba i s hodně dávnými. Krátce před důchodem se mi stalo něco neuvěřitelného. Díky tajemným silám jsme získali odměnu. Ve snu jsem totiž odhalila, kde se ukrývá poklad.

Své sny jsem si pamatovala

Sny se mi zdály už odmalička. A pokaždé jsem si většinou vždy druhý den pamatovala, co se mi předchozí noc zdálo. Někdy to byly sny docela děsivé, jindy příjemné a uklidňující. Mívala jsem dokonce i sny na pokračování. Jeden takový mě pak ve zralém věku přivedl k neuvěřitelnému objevu.

Nejistá budoucnost

S manželem Radkem jsme měli krátce před důchodem. Finančně jsme na tom nebyli zrovna nejlépe, počítali jsme s tím, že budeme muset žít skromněji.

Nevěděli jsme, nakolik se nám podaří udržet náš byt, který byl pro dva lidi přece jen dost velký. Manžel byl vždycky trochu flegmatik a jak se říká „nad věcí“, já jsem se budoucnosti obávala více.

To místo mi bylo povědomé!

Na jaře toho roku, kdy se vše stalo, se mi zdál hodně živý a dramatický sen. Byl o jednom místě v lese, které mi připadalo povědomé, ale nedokázala jsem si ho přesně zařadit.

V tom snu jsem byla tajným svědkem bitky dvou mužů o nějakou vzácnou věc. Co to bylo, to jsem nedokázala rozeznat, ale podle toho, jak tvrdě se prali, muselo jít o něco velmi hodnotného.

Výjevy se mi vryly do paměti

Probudila jsem se z toho snu těsně nad ránem, celá rozechvělá a s bušícím srdcem. Už jsem neusnula a ty výjevy se mi neustále vracely do paměti. Bylo to tak po celý den. Svěřila jsem se s tím manželovi, ale ten mému snu nepřikládal žádnou zvláštní pozornost.

Já jsem ho rovněž ještě nedávala do žádných souvislostí s nějakou skutečností, ovšem zanechal ve mně hlubokou stopu.

Opakoval se jednou týdně

Během dalšího týdne se mi zdály už celkem normální sny, ale pak se všechno opakovalo, v ještě živější a působivější podobě. Jak už jsem napsala, na to, že mi některé sny pokračují, jsem už byla z minulosti zvyklá.

Nejvíc mě však trápilo, že jsem nedokázala poznat, kde se ta bitka dvou mužů odehrává. Přitom jsem věděla, že to místo stoprocentně znám a že jsem tam byla i ve skutečnosti. Ten sen se pak opakoval s železnou pravidelností vždy jednou týdně.

Dovolená v jižních Čechách

Začala jsem si říkat, že mi tím možná chce osud něco naznačit. Protože jsem si ale nevzpomněla, kde ono místo je, nebylo mi to nic platné. Uběhlo několik týdnů a přišlo léto. My jsme se s Radkem jako každý rok vydali do jižních Čech na chalupu ke známým.

Jezdili jsme tam vždy na dva týdny v červenci. Nedaleko byl rybník a kolem byla krásná příroda, jako stvořená k procházkám. A právě během jedné takové odpolední pěší túry jsem zažila šok.

Pustili jsme se do pátrání

Poté, co jsme přišli na jednu menší paseku, jsem poznala místo, kde se odehrával můj opakovaný sen. Zatočil se se mnou svět, vůbec jsem nemohla dýchat. Manžel i naši známí si mysleli, že se mi udělalo špatně od srdce.

Já jsem chvíli seděla na pařezu a vzpamatovávala se. Potom jsem známým vylíčila onen sen, který už manžel tak dobře znal. Na rozdíl od mého muže ho ale brali docela vážně.

Říkali, že to určitě něco znamená a že se na tomto místě nejspíš v minulosti něco důležitého stalo. Dál to pokračovalo jako v nějaké detektivce.

Brali jsme to jako detektivní hru

Vybavila jsem si přesně místo, kde se ti dva muži v mém snu prali. Nikdy jsem se nedozvěděla, jak ta rvačka vlastně dopadla, protože jsem se vždy předtím probudila. Našeho známého napadlo, že by tu mohl být někde zakopaný nějaký starý poklad.

Tajemné síly mi prý to místo ve spánku označily. Možná to zní jako přitažené za vlasy, ale my jsme byly tou představou v tu chvíli úplně posedlí a vzrušení.

Shodli jsme se na tom, že vše můžeme přinejmenším brát jako nějakou zábavnou detektivní hru, která nám zpestří dovolenou.

Objevili jsme staré mince

Domluvili jsme se, že následující den zkusíme na pasece kopat. Manžel byl velice skeptický a popravdě řečeno ani já sama jsem od toho nic moc nečekala. O to větší bylo pak i moje překvapení, když jsme skutečně nazítří narazili v zemi na nějaké staré mince. Bylo jich tam rozeseto několik.

Dostali jsme nálezné

Zachovali jsme se čestně a zavolali jsme do archeologického ústavu. Přijeli odborníci a skutečně nám potvrdili, že jsme narazili na hotový poklad. Nám patřilo alespoň nějaké nálezné.

Trvala jsem na tom, že si ho musíme rozdělit všichni, ale manžel i naši známí se shodli, že díky tomu mému tajemnému snu si ho zasloužím hlavně já. Tak jsme to alespoň společně všichni jaksepatří náležitě oslavili.

Jana P. (63), střední Čechy