Domů     Sestra mi zničila celý život
Sestra mi zničila celý život
5 minut čtení

Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře.

Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce.

Já, tichá a nenápadná, jsem byla spíš v pozadí. Ne že by mě rodiče nemilovali, ale jejich oči zářily pro Lenku. Snažila jsem se je potěšit.

Uklízela jsem, pomáhala v kuchyni, učila se, ale nikdy to nebylo dost. „Proč nejsi jako Lenka?“ slyšela jsem občas, a ta slova mě bolela víc, než jsem si tehdy přiznávala.

Přehlížela mě

Lenka to věděla. Viděla, jak se snažím, a místo toho, aby mi pomohla, mě ještě víc přehlížela. Když jsem jednou vyhrála školní soutěž v psaní, ani si toho nevšimla. „To nic není,“ řekla, když jsem se jí pochlubila.

Postupně jsem si zvykla, že jsem ta „druhá“. Přesto jsem ji milovala. Ona pro mě byla hrdinka. Když jsme dospívaly, rozdíly mezi námi se prohlubovaly.

Dávali jí ve všem přednost

Lenka byla společenská, měla spoustu přátel, chodila na večírky. Já jsem raději četla knihy nebo trávila čas s rodiči. Když měla Lenka problémy, třeba když se pohádala s přítelem nebo potřebovala peníze, rodiče jí vždycky pomohli.

„Ona to má těžší,“ říkávala máma. Já jsem peníze nikdy nechtěla, ale bolelo mě, že moje snahy zůstávaly nepovšimnuté. Po maturitě se Lenka odstěhovala do Prahy, našla si dobrou práci a začala si budovat kariéru.

Já zůstala doma, pomáhala rodičům a dálkově studovala vysokou školu. Když jsem se jednou zmínila, že bych chtěla jet studovat do zahraničí, máma mě zarazila:

„To je moc drahé, Jani. Lenka potřebuje naši pomoc víc. V Praze je vše drahé.“ Tehdy jsem poprvé cítila, že nejsem pro rodiče tak důležitá. Ale mlčela jsem. Nechtěla jsem je rozčílit.

Příběh, který vše změnil

Všechno se zlomilo, když naši začali stárnout. Táta měl problémy se srdcem, máma slábla. Já jsem se o ně starala. Vařila jsem, jezdila s nimi k lékaři, uklízela. Lenka přijížděla jen občas, vždycky s velkým pozdvižením.

Přivezla drahé dárky, vyprávěla historky z velkého města a rodiče viseli na každém jejím slově. „Jak je ta Lenka úspěšná,“ chválili ji. Já, která jsem tam tu pro ně byla každý den a vlastně jim podřídila své sny, jsem byla neviditelná.

Když táta zemřel, máma byla zničená. Lenka se najednou začala víc zajímat. Volala, přijížděla, trávila s mámou hodiny. Myslela jsem, že se snaží být oporou.

Pak jsem zjistila pravdu

Jednoho dne jsem našla dokumenty, které máma podepsala. Přepsala dům a většinu úspor na Lenku. „Je to kvůli daním,“ vysvětlovala Lenka, když jsem se jí zeptala. „Ty tomu nerozumíš, já ve financích pracuji, tak se jen o vše postarám,“ vysvětlila mi.

Věřila jsem jí. Byla moje sestra. Když máma o rok později zemřela, přišel šok. V závěti stálo, že dům, pozemky a většina peněz připadnou jen Lence. Mně zůstaly jen nějaké staré šperky a pár tisíc korun.

„Máma věděla, že ty si poradíš,“ řekla Lenka s ledovým klidem. Byla to rána. Ne kvůli penězům, ale bolela mě ta nespravedlnost. Rodiče, pro které jsem tolik udělala, dali všechno jenom jí. A že ona, moje sestra, mě podvedla.

Zrada, která nekončí

Po pohřbu se Lenka přestala ozývat. Když jsem se jí snažila dovolat, ignorovala mě. Nakonec mi napsala zprávu: „Jani, nezlob se, ale musím se starat o své. Ty to zvládneš. Prosím, do konce měsíce se vystěhuj!“ Od té doby jsme se neviděly.

Zjistila jsem, že dům, kde jsem vyrůstala, prodala, a peníze si nechala. Když jsem se ptala na šperky po mámě, tvrdila, že je „ztratila“. Nejvíc mě ale bolí, že mi vzala rodiče.

Celý život jsem se snažila získat jejich lásku, ale oni vždycky milovali Lenku víc, i když jim dávala míň. A ona toho využila. Přesvědčila je, že je ta „lepší dcera“, že si zaslouží všechno. Já jsem zůstala s pocitem, že jsem pro ně nikdy nebyla dost dobrá.

Dnes žiju sama, v malém bytě, kde si platím pronájem. Pocit křivdy mě ale pořád pronásleduje. Snažím se odpustit ne Lence, ale sobě.

Hledání cesty, jak dál

Možná jsem měla být asertivnější, víc se ozvat, víc bojovat o své místo v rodině. Možná jsem měla rodičům říct, jak mě jejich přístup bolí. Před pár měsíci jsem dokonce začala chodit na terapii.

Učím se přijmout, že rodiče milovali Lenku svým způsobem, ale že to neznamená, že jsem byla méněcenná. Učím se milovat sebe, ženu, která vždycky dělala, co bylo správné, i když za to nedostala uznání.

Přihlásila jsem se na kurz malování a našla si přátele, kteří mě berou takovou, jaká jsem. Lenku už nevidím jako sestru. Je to cizí člověk, který mi ublížil. Dědictví, které mi vzala, nebyly jen peníze nebo dům. Byla to láska rodičů, pocit, že patřím do rodiny. To mi chybí ze všeho nejvíc, ostatní bych oželela.

Jana D. (66), Kralupy nad Vltavou

Předchozí článek
Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé