S Kamilem jsme byli manželé třicet let. Myslela jsem si, že je nám dobře a jsme šťastní. Jednoho dne se ale všechno změnilo.
Pochopila jsem, že i když někoho známe dlouhá léta a máme ho rádi, tak o něm zdaleka všechno nevíme. I když jsme přesvědčeni o tom, že ho známe dokonale.
S některými lidmi zkrátka žijeme dlouhá léta pod jednou střechou a netušíme, že ve své minulosti mají strašné tajemství, o kterém jsme se neměli dozvědět. Můj muž přede mnou léta skrýval vážnou věc. Podezřívala jsem ho z nevěry, ale pravda byla ukrytá jinde – v jeho minulosti.
Můj spokojený život
Po třiceti letech šťastného a poklidného manželství jsem mohla svůj život hodnotit jako velmi podařený. Kamil, můj životní partner, byl sice o deset let starší, ale tenhle věkový rozdíl nám nikdy nevadil.
Vychovali jsme společně syna, ze kterého se stal úspěšný manažer, pracující v zahraničí. Tam si také našel snoubenku. Často jsem si říkala, jaké jsem měla štěstí, zejména když jsem svůj život srovnávala s některými svými kamarádkami. Pak ale přišel den, kdy se hodně věcí změnilo.
Podivná návštěva
Byla jsem tehdy sama doma, Kamil odjel za kamarádem z vojny na Moravu. Když někdo v sobotu odpoledne zazvonil u dveří, překvapilo mě to. Nikoho jsem nečekala. Otevřela jsem a za dveřmi stála starší žena.
Nejprve jsem se domnívala, že se jedná o omyl, ale ona chtěla zavolat mého muže. Ujistila se rovněž, že je původem z Chomutova. Mrzelo ji, že se s ním neuvidí, protože po něm prý dost dlouho pátrala. Nechápala jsem, o co té ženě jde ani co je zač.
Tvářila se dost zarputile a nevstřícně, a když jsem se zeptala, kdo je a co Kamilovi chce, neodpověděla mi. Řekla mi jenom, ať mu vyřídím, že ho tu hledala Věra Válková. On že prý bude vědět, o koho se jedná.
Sledovala jsem jeho reakci
Než se vrátil Kamil druhý den domů, měla jsem o čem přemýšlet. Hlavou se mi honily všelijaké myšlenky, včetně toho, že ona Věra je jeho bývalou nebo snad i současnou milenkou. Pravda byla ale někde úplně jinde.
Musela jsem se sama sebe ptát, jak bych reagovala, kdybych zjistila, že mě Kamil skutečně podvádí. Hned, jak další den přijel, jsem měla na jazyku spoustu otázek, ale dala jsem mu čas, aby se trochu aklimatizoval.
Potom jsem se ho na rovinu zeptala, jestli zná nějakou Věru Válkovou. Sledovala jsem přitom, jak se na to jméno bude tvářit. Ani bych nemusela být dobrou psycholožkou, abych poznala, že to pro něho byla šokující slova.
Školní láska
Kamil celý zbledl a potom dlouho mlčel. Já jsem tíživé ticho také nedokázala přerušit. Potom se mě manžel zeptal, odkud to jméno znám. Řekla jsem mu o návštěvě oné neznámé ženy. Rovnou jsem se ho zeptala, jestli se jedná o jeho milenku.
Odmítavě zavrtěl hlavou a potom se mi začal svěřovat s jednou dávnou historkou. Všechno se odehrálo několik let předtím, než jsme se my dva poznali. Kamil tehdy chodil s Věrou, jednou bývalou spolužačkou ze střední školy. Přestěhoval se za ní do Chomutova.
Nevzali se, ale narodila se jim dcerka. Vztah ale nevydržel, takže Kamil od partnerky i dcerky odešel. Ona to ale těžce nesla a vydala se za ním, aby se pokusila o smíření. Dcerku měla s sebou.
Tragický příběh
Jak byla rozrušená, nezvládla řízení a s autem havarovala. Ona i dcerka na místě zemřely. Rodina té partnerky to kladla Kamilovi za vinu. On sám to také těžce nesl. Přestěhoval se na západ Čech, kde jsme se později poznali my dva.
Ta žena, která k nám přišla na návštěvu, byla podle něho sestrou oné přítelkyně. Těžko říct, proč se nyní rozhodla Kamila vystopovat a co od něj chtěla. Pravdou bylo, že už jsme o ní od té doby nic neslyšeli.
A jelikož na sebe nezanechala telefon, neměli jsme možnost ji kontaktovat, abychom to zjistili. Z manželova vyprávění jsem měla rozporuplné pocity.
Bylo těžké dívat se na muže, se kterým jsem tak dlouho a kterého mám ráda, jako na člověka, který přede mnou léta tajil osobní tragédii. Nedávala jsem mu za vinu to, co se tehdy stalo, spíš mě hodně mrzelo, že se mi s tím nikdy nesvěřil.
Rozuměla jsem tomu, že chtěl začít nový život a na tu bolest zapomenout, ale na druhou stranu si myslím, že bych si bývala zasloužila znát pravdu. Náš vztah se od té doby dost změnil. Najednou jsme měli od sebe větší odstup.
Na Kamilovi bylo vidět, že ho to všechno zaskočilo a po letech znovu tou nešťastnou událostí trpí. Já si od té doby říkám, že třeba má i jiná tajemství, a proto se chovám trochu odtažitě a jsem nedůvěřivá a opatrná.
Na druhou stranu ale nemůžu zahodit ty dlouhé společné roky – a vlastně k tomu ani nemám žádný rozumný důvod. Vím, že mě manžel miluje a já jeho také, a to je hlavní.
Veronika B. (60), Cheb