Po rozvodu jsme si šli s bývalým manželem každý vlastní cestou. Roky plynuly a já si na svůj nový život zvykla. Šťastná jsem ale nebyla.
Před lety jsem se provdala za svoji první lásku. Byla jsem přesvědčená o tom, že nám to s Milošem vydrží. Když se ale dopustil několika nevěr, rozhodla jsem se rozvést. Oba jsme si našli partnery a žili nové životy. Čas ale ukázal, že to byla chyba.
Loni na Vánoce mě požádal Miloš o druhou šanci. Vánoce jsou všeobecně časem sentimentu a přehnaného pocitu štěstí. A já se těmito pocity nechala pohltit. Pustila jsem si bývalého manžela znovu do života.
Mladí a zamilovaní
S Milošem jsme se brali už čtyři roky po střední škole. Okolí pro nás moc pochopení nemělo. Máma mi dokonce řekla, že brát si první lásku nepřinese nic dobrého. Já, jakožto šťastně zamilovaná, jsem si její názory nepřipustila.
Byla jsem přesvědčená o tom, že tak, jak se s Milošem milujeme teď, se budeme milovat i za dvacet let. A dlouho to tak skutečně bylo. Zažili jsme spolu pády i vzestupy. Když jsme neměli peníze, nějaký čas jsme žili na hromádce u jeho matky.
Sotva se zadařilo, už jsme si sháněli byt. Po dalších letech se nám narodila dcera Marie a o dva roky později syn Vojta. Stali jsme se rodiči. Byli jsme veselá rodina, které nic nescházelo.
Pyšně jsem před mámou mluvila o tom, jak moc se tehdy mýlila, když říkala, že nám to nevydrží. Miloš byl pro mě pořád ten báječný, vtipný a starostlivý muž, o kterém jsem věděla, že se o něj mohu opřít.
První mraky do našeho pomyslného ráje přišly v době, kdy Miloš změnil zaměstnání. Dostal se mezi vlivné lidi. Začal se mi měnit před očima. Pokora, která byla jeho předností, se postupně vytrácela. Rodina už pro něj nebyla na prvním místě.
Tam se dostala sláva, peníze a ženy. První nevěru jsem obrečela, ale odpustila. Neuměla jsem si představit, že se rozpadne všechno, co máme. Miloš byl nějaký čas vzorný otec a manžel. Poté znovu uklouzl. A znovu a znovu.
V jeden moment jsem jeho úlety přestala počítat. To ponížení už se nedalo snášet. I přes obrovskou bolest a zklamání jsem požádala o rozvod. Miloš už se ani nebránil. Věděl, že víc nesnesu, a tak souhlasil.
Každý vlastní cestou
To bylo před devíti lety. Po rozvodu jsme zůstali v kontaktu. Především kvůli dětem, které odchod otce nenesly zrovna nejlíp. Mohl s nimi být, kdykoliv chtěl. Já se snažila o jediné. Přála jsem si, abych ho konečně přestala milovat.
Toužila jsem se od něj citově oprostit a jít dál. Po čase se mi to snad i podařilo a já se znovu zamilovala. Jen už to nebyla taková láska, jako ta, kterou jsem zažívala právě s bývalým manželem.
I Miloš se usadil. A to s jednou z těch svých milenek. Vzájemně jsme si přáli štěstí. Já však věděla, že žádného muže už nebudu milovat tak jako jeho.
Druhá šance se vyplatila
Roky plynuly a já si na svůj nový život zvykla. To bylo asi tak všechno. Šťastná jsem nebyla, jen jsem to předstírala. Loni na Vánoce se ale stalo něco, co jsem ve svém scénáři života neměla. Pár dní před Štědrým dnem se Miloš vyslovil.
Přiznal, jak obrovskou chybu udělal. Když mi řekl, že mě pořád miluje a chce se vrátit, ani chvíli jsem neváhala. Sama jsem tím byla překvapena, ale lásce neporučíme. Bez řečí jsem vzala Miloše zpět. Byly to zase ty veselé Vánoce, na které jsme byli zvyklí. Svatbu už sice neplánujeme, ale chceme zůstat spolu.
Johana H. (57), východní Čechy
