Nikdy jsem nebyla ten typ, co se snadno vyděsí, ale tentokrát jsem měla pocit, že mi srdce vynechalo úder. Na takový šok jsem nebyla připravená.
Všechno to začalo jednoho obyčejného středečního odpoledne, kdy mi zavolala Kamila, moje dlouholetá kamarádka. „Potřebuju ti někoho představit. Konečně to je ten pravý!“
Střídala chlapy jako ponožky
Vůbec jsem neměla náladu na seznamování s dalším chlapem, kterého si Kamila našla. Pořád hledala toho pravého, ale většinou skončila s nějakým nepovedeným typem, který ji nakonec opustil. Ale její radost byla nakažlivá. „Dobře, přiveď ho.
Uvařím něco dobrého a uděláme si hezký večer,“ odpověděla jsem a už plánovala, co budu vařit. Když se pak večer otevřely dveře a Kamila vešla, měla jsem v ruce skleničku vína. Otočila jsem se a úsměv mi ztuhl na rtech.
Za ní stál ON. Ten, kterého jsem před více než třiceti lety potkala na svatební cestě s mým manželem. Ten, se kterým jsem měla tu jednu osudovou noc, když jsme se s manželem pohádali. Jeho jméno mi utkvělo v paměti. David.
„To je můj přítel David,“ pronesla Kamila pyšně a políbila ho na tvář. On na mě zíral s podobně vytřeštěným výrazem jako já na něj. „Ráda tě poznávám,“ podařilo se mi vykoktat a doufala jsem, že Kamila nic nepozná.
Ničeho si nevšimla
Srdce mi bušilo a v hlavě se mi míhaly vzpomínky na tu jednu vášnivou noc na pláži, kdy jsem po hádce s manželem v návalu zklamání skončila v Davidově náručí.
Celý večer jsem se snažila chovat normálně, ale David se na mě co chvíli podíval s výrazem, který mě rozrušoval. Kamila si ničeho nevšimla, byla až po uši zamilovaná a neustále se k němu tulila. Když Kamila odešla na toaletu, zůstali jsme sami.
David se ke mně naklonil a potichu řekl: „Netušil jsem, že jsi to ty.“ „Já taky ne,“ odpověděla jsem přiškrceně. „Kdybych to věděla, nikdy bych vás nezvala,“ přiznala jsem v rozpacích. „Já vím,“ přerušil mě. „Je to dávno. Ale Kamila o tom nesmí vědět. Zničilo by ji to.“
Rozhodli jsme se mlčet
Přikývla jsem a cítila, jak se mi do očí derou slzy. Jak jsem mohla být tak hloupá? Jak jsem tehdy mohla riskovat celé své manželství kvůli jedné noci s cizím mužem? A teď je tady, s mou nejlepší kamarádkou. Večer skončil a oni odešli.
Ale mně se vrátily všechny vzpomínky a výčitky svědomí, které jsem poté jedné noci měla ke svému manželovi. Dnes už je to jedno. Stejně mi utekl s jinou. Ale vědomí, že se teď tento muž zase stal součástí mého života přes moji nejlepší přítelkyni, mě tížilo.
Co když se dozví pravdu?
Ona zná má tajemství a ví o mém románku na svatební cestě. Jen neví, že oním milencem je její nová láska! Mám jí vše říci, nebo mám čekat, že se, stejně jako s ostatními muži, i s Davidem záhy rozejde? Zkusila jsem si s ní promluvit a říci, jak se věci mají.
„Co se děje? Je něco s Davidem?“ vycítila moji nervozitu. „Ne, jen se chci zeptat, odkud se vlastně znáte?“ nenašla jsem odvahu říci pravdu. „Náhodou jsme se potkali v kavárně. Ani nevím, co mě na něm tak přitahovalo. Prostě to byla chemie.“
Mlčela jsem. Nevěděla jsem, co na to říct. Tu chemii si totiž také ještě dnes vybavuji. Otázkou tedy zůstává: jak ten náš nový trojúhelník všichni přežijeme a jak to skončí?
Jitka S. (55), Znojmo
