Domů     Daleká cesta mě zbavila nesnesitelných bolestí
Daleká cesta mě zbavila nesnesitelných bolestí
3 minuty čtení

Moje tělo selhalo, páteř dala výpověď a prognóza lékařů nebyla příznivá. Pak jsem odcestovala za sluncem a lékaři jenom žasli.

S manželem jsme vychovali tři děti, byla jsem, věřím, dobrá máma i manželka. Přesto to bylo málo. Rozvedli jsme se. Najednou jsem byla sama, Jiří odešel za jinou ženou. Vůbec nevím, jak se to mohlo stát.

Zpětně jsem si uvědomila, že mi to mělo být jasné, že v mém manželství není něco v pořádku. Asi pod vlivem toho stresu a negativních emocí se zhoršilo moje zdraví. S páteří jsem měla potíže vždycky, ale teď to bylo mnohem horší.

Došlo to tak daleko, že jsem nedokázala otočit hlavu a bolesti zad byly strašlivé. Chodila jsem na rehabilitace, na injekce proti bolesti a na různá vyšetření po nemocnicích. Lékaři už neviděli jiné východisko, než operaci.

Pokud bych ji nepodstoupila, skončím na invalidním vozíku, vyhrožovali mi. Byla jsem zoufalá, a neměla komu se se svým trápením svěřit. Děti už byly velké, měly vlastní životy, vlastní starosti, nechtěla jsem je zatěžovat.

A žádného muže, o něhož bych se opřela, jsem neměla. Až jsem jednoho dne, zrovna, když jsem se belhala z rehabilitace, potkala Pavla.

Na Srí Lanku

Spolužáka ze základky. Zmizel někam do světa hned po škole a dlouhé roky o něm nikdo nevěděl. Byla jsem ráda, že ho vidím, vždycky se mi líbil. A když mě pozval na kávu, nenechala jsem se přemlouvat. Začali jsme se scházet. Po nějaké době mi řekl:

„ Tvůj muž tě opustil a děti jsou už na vlastních nohou, co kdybys šla se mnou tam daleko – na Srí Lanku, kde já už mnoho let žiju?“ Až do té doby mě nic takového nenapadlo.

Pavel byl ale tak přesvědčivý, že jsem si za pár týdnů sbalila svých pět švestek a najednou s ním stála na letišti! Řekla jsem si, že jestli mám skončit na invalidním vozíku, ještě si chci něco užít.

Nový život

Na Srí Lance mě Pavel zapřáhl v hotelu, který spoluvlastnil. Ve volných chvílích jsme vyrazili na výlet, nebo si užívali pohodu u moře. Začala jsem žít úplně nový život, až jsem postupně jako zázrakem zapomínala na to, jak velké problémy mám s páteří.

Když jsem se za pár měsíců vrátila domů, lékaři žasli. Sluníčko, mořský vzduch a možná i láska mě uzdravily. Operace, která ještě před časem byla podle lékařů nezbytná, najednou nebyla třeba. Jak říká můj muž Pavel: Už zase skáču přes kaluže!

Marie (60), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud