Byl to můj kamarád. Já chtěla víc než přátelství, on se bál vztahu. Nakonec ho jiná žena dohnala k alkoholismu. A tragické nehodě.

Do třiceti jsem toho stihla docela dost. Vždycky jsem byla podnikavá holka. Jen co jsem skončila gymnázium, jsem začala podnikat s půjčováním šatů, do toho jsem si přivydělávala různými brigádami. Stejně jako v práci jsem byla oproti vrstevníkům napřed i v soukromém životě.

První muž nebyl pro mě ten pravý

Otěhotněla jsem ve 20 letech, ale všechno jsem zvládala dál. Podnikání i domácnost. Bohužel málokdo v mém věku byl tak zodpovědný, a to se bohužel týkalo i mého muže.

Žárlil na můj úspěch a podporovala ho v tom i jeho rodina. Chtěl mě mít neustále doma, když jsem ale namítla, kdo nás bude živit, bral to jako urážku jeho mužnosti.

Kamarád mi pomohl ze všech nejvíc

Nadával mi, nepomáhal, byl typický gaučový povaleč. Když jsem hrozila, že seberu syna a odejdu, svaloval to na deprese a že jestli ho opustím, zabije se. Psychicky mě vydíral skoro dva roky.

Až jsem potkala Honzu. Pohodového kluka, kterému jsem se svěřila. Nebýt jeho, nikdy bych od prvního muže neodešla. Nesebrala bych odvahu zachránit sebe i své dítě.

Nebyla to láska

Rozvod byl drsný. Nejenže se do mě pustil exmanžel, ale i jeho rodina mi dávala znát, jak mnou opovrhuje. Honza byl naštěstí jiný. Po jeho boku jsem měla pocit, že jsem žena. Jenže jsem nebyla jeho žena.

Stále mne bral jako kamarádku, já v něm viděla rytíře, do kterého jsem se zamilovala. Proč by mi pomáhal, kdyby ke mně něco necítil?

Bohužel nám to spolu nevyšlo

Honza mi sám řekl, že ke mně něco cítí, ale bál se, že tím naruší náš vztah. Že jako raněná jsem se k němu upnula. Tehdy mne to bolelo, bylo to vlastně takové zbytečné odmítnutí.

Naše kamarádství ochladlo, raději jsem ho nechtěla vídat. I když mu jsem dodnes vděčná, že mi pomohl. Já mu to však nemohla oplatit.

Zabil se na motorce

Honza nedlouho poté prošel ošklivým vztahem. Jeho partnerka ho ponižovala, až ho donutila k pití. Tehdy mi napsal,že měl být raději se mnou. Kdybych věděla, jak to všechno dopadne… Jedné noci se pohádali, on nevydržel, sedl na motorku a ujel.

Bohužel s alkoholem v krvi. Nezvládl smyk a narazil do stromu. Byl na místě mrtvý. Já mu nepomohla, on mně ano. Vyčítám si to dodnes, že jsem měla překonat nějakou hrdost a být mu nablízku, když řešil osobní problémy. Nebo jsme měli zkrátka být spolu. Já bych ho k tomu nedohnala.

Vlaďka D. (62), Klatovy