Domů     Manžela jsem si prostě ukradla
Manžela jsem si prostě ukradla
3 minuty čtení

Sousedka se netajila tím, že se nemůže dočkat pobytu v lázních, který si zpestřovala četnými nevěrami. Byla na ně totiž pyšná.

Její manžel, dobrák od kosti, neměl o ničem ani tušení. Pořád se jen chlubila, jak na ni chlapi letí a kolik jich bude za ty čtyři týdny v lázních zase mít. Bylo mi to nemilé, dívat se tomu jejímu do očí a vědět, co jeho žena zrovna vyvádí. On ale byl jako slepý a na svoji Mařenku nedal dopustit.

Chtěla jsem ho svést

Aby ale nenastala mýlka. Jirka byl moc hezký chlap, navíc chytrý a vtipný. Takový pohodář! Po někom takovém jsem už dávno toužila, ale kde ho vzít? Poslední rozhovor před Mařenčiným odjezdem do lázní mě nadzvedl.

Prý nechala manželovi na jídlo jen pětistovku na týden. „Ha ha, ještě se mi ten moula omlouval!“ smála se vychytrale. Jen co odjela, zaťukala jsem na Jirkovy dveře. Přinesla jsem mu vlastnoručně upečený chleba s domácí škvarkovou pomazánkou.

Mohl se z ní doslova zbláznit blahem. Otevřel lahvičku červeného a povídali jsme si až do půlnoci. „Tedy, takhle hezky jsem si už dlouho večer neužil,“ řekl mi na rozloučenou. Další den jsem na něho vyrukovala s prosbou o pomoc. Rozbil se mi jako mixér.

Byl rozbitý už dávno, ale potřebovala jsem Jiřího nalákat k sobě domů. K mému údivu opravdu mixér spravil.

Navedla jsem ho

Za to jsem upekla k večeři kuřátko. Vynikající, takové to malé, speciální! Jiří byl nadšený a opět si se mnou hezky povídal. Na rozloučenou mi dal pusu. Nesmělou, kamarádskou, ale já cítila, jak to zajiskřilo. Už jsem nemohla dál čekat.

Další den jsem pozvala Jiřího na odpolední procházku. A hned mi navrhl, že bychom se mohli stavit někde na večeři. Po ní už nebylo o čem přemýšlet. Pozvala jsem ho domů a on zůstal na noc. Do příjezdu jeho ženy zbýval týden.

Cítila jsem, že mezi námi panuje napětí. Řekla jsem mu na rovinu, jak se věci mají, ale on nevěřil. Smutně zakroutil hlavou. Prý nemůže Mařence ublížit, přestože se do mě zamiloval! „Navštiv tu svoji Mařenku. Překvap ji!“ napadlo mě. Jedině tak může mít v ruce nějaký důkaz.

Snad někoho chytne

Udělal to, a přistihl tu svoji nevěrnici přímo v akci. Beze slova odjel. „Kdyby to nebylo tak smutné, musel bych se smát. On byl tak ošklivý, v tom svém zapraném nátělníku,“ prozradil mi. V den Mařenčina příjezdu se Jiří od rána stěhoval. Ke mně!

Ale nezůstali jsme dlouho, nedělalo by to dobrotu. Změnili jsme bydliště, abychom nepotkávali známé tváře, a žijeme více než šťastně. A Mařenka? Už se asi opět chystá do těch svých lázní. Koho si tam najde, je ve hvězdách. Teď to ale pro ni neskončí rozvodem.

Jitka R. (61), Česká Třebová

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.