Domů     Pomsta musela být sladká!
Pomsta musela být sladká!
5 minut čtení

Všechny jsou skvělé a krásné, ty mé vnučky. Ale aby mi kvůli tomu někdo záviděl? Nemohla jsem svoji sousedku pochopit.

Ne že bychom byly nějaké skvělé kamarádky a navštěvovaly se každý den. Ale za ty roky, kdy jsme byly sousedkami, jsme se znaly celkem dobře. Občas jsme se sešly na kávu a občas jen tak před domem. Na kus řeči, jak jsme tomu říkávaly.

Měla krasavce

Sedly jsme si na lavičku, společně zdrbly svoje další sousedy a odebraly se spokojeně domů, každá ke svému manželovi. Ona měla o dost mladšího chlapa, celkem krasavce. Sportovce. Se svým notně drahým kolem byl snad úplně srostlý.

Samozřejmě nekouřil a hodně o sebe dbal. Dokonce si nechal udělat melír na vlasy! I když to zní dost podivně, moc mu to slušelo. I oblečení měl vždy moderní, ale ne nijak přehnaně a nápadně výstřední. Ona s ním musela držet krok a dalo jí to hodně práce.

Dost často se týrala hlady, jen aby nepřibrala. S mým mužem se ten její nedal srovnat. Myslím vizáží, nikoli povahově! Byla jsem to já, kdo mohl závidět. Ale mně byla závist cizí. Přála jsem jí ho! Vždyť mně taky nic nechybělo.

Manžel byl na mě vždycky moc hodný a na děti i vnoučata taky. Navíc, celkem slušně vydělával, tak na co bych si mohla stěžovat? Snad jen na ten jeho pupík, který mu utěšeně rostl. Už si skoro nedokázal zavázat ani tkaničky.

Kupoval si boty na suchý zip a maskoval to vždycky tvrzením, že právě tyhle boty se mu líbí.

Vysmívala se mi

Bylo mi to jedno, mělo to i svoje výhody. Já se týrat hlady nemusela a klidně jsem si mohla dovolit, třeba přes svátky, nějaké to kilo také přibrat. Ale přece jen. Zdraví máme jen jedno!

A tak jsem i já nenápadně dbala na to, abychom nebyli oba jako koule tuku. Sousedka Míla kvůli naší prostorové plnoštíhlosti do mě dost nevybíravě šila. Prý by nás chtěla vidět večer v ložnici! Tak to už bylo od ní vyloženě drzé. Co jí je do toho?

Bylo mi to trapné, a abych odvrátila řeč k jinému tématu, začala jsem vychvalovat svoje vnoučata. Měli jsme zatím čtyři holky, ale stále jsem věřila, že se nějaký kluk ještě podaří. Chválila jsem je, jak jsou holky na mě hodné a jak rostou do krásy.

Ta jedna vyhrála jakousi školní miss a další vítězila v gymnastice na všech závodech, kterých se dosud zúčastnila. Ani ty nejmenší nezůstávaly pozadu a dělaly nám radost. Byly takové usměvavé a pozitivní.

Nic si nenutily a netrpěly nějakými záchvaty vzteku, jak to dneska u dětí bývá, když nedostanou to, na co ukážou. Sousedka sice kývala, ale já si všimla, že moji chválu nese nelibě. Tvářila se, jako by kousla do kyselého jablka. Nedokázala jsem to pochopit. To jí vadí malé děti?

Pomlouvala, kde jen mohla

Za pár dnů mě zastavil soused z vyššího patra. Nasadil takový starostlivý výraz. Prý mě lituje, když jsou holky tak nemocné. Zůstala jsem na něho koukat s otevřenou pusou. Netušila jsem, o čem mluví. Prozradil mi, že mu Míla řekla, že mají dědičnou chorobu.

Taková nehorázná a zlá lež! Jak něco takového mohla vypustit z úst? Později mi zase jiná sousedka sdělila, že když má ta moje nejstarší vnučka problémy s drogami, úplně chápe, že to přede mnou její rodiče tají, abych neměla starost. Tak to už bylo příliš!

Ale v očích Míly ne. Ještě s pomluvami neskončila. Rozhlásila po domě, že chodím do školy, kde vnučky studují, a rozdávám úplatky učitelům. Prý bonboniéry, láhve drahého alkoholu, a dokonce i nějakou tu kosmetiku. Jen aby mhouřili oči!

Šokovala jsem ji

Já tam skutečně chodila, ale za kamarádkou, co pracovala v bufetu. Pohár mojí trpělivosti přetekl. Tohle si žádalo odvetu. Vzala jsem kamínek a hodila jí ho do okna. Sklo to vydrželo, jen trochu prasklo.

Potom jsem umístila velký kus bahna na její rohožku a nakonec jsem jí chtěla vypustit duše u kola. No, propíchala jsem je nakonec, aby to bylo rychlejší. Zazvonila jsem na sousedku, které hned padl zrak na ušpiněnou rohožku.

Než se stačila podivit, spustila jsem: „To ti udělaly moje vnučky. To víš, projde jim to. Všichni nad nimi drží ochrannou ruku. Jo, a taky máš rozbité kolo, kdybys to ještě nezjistila!

A pozor, bude to pokračovat, dokud s těmi pomluvami neskončíš!“ Podívala se na mě zlýma očima, ale já těma svýma neucukla. Musela vidět, že to myslím vážně.

Ulevilo se mi

Otočila jsem se k ní zády a odkráčela. Doma jsem uslyšela za zdí křik. To si asi sousedka všimla praskliny na skle ve vedlejším pokoji. Když jsem se těm starším vnučkám přiznala, byly zděšené. Já ale ne. „Nebojte, přiznám se, že jsem to byla já.

To jen jedna protivná ženská potřebovala dostat za vyučenou. Nemohla jsem si pomoct!“ Smála jsem se a ony na mě nevěřícně koukaly. Nemohly pochopit, co se to s jejich babičkou stalo. Já si ale byla jistá. Nemá cenu v sobě dusit křivdy!

Milada T. (57), Karlovy Vary

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.