Domů     Okradla mě vlastní vnučka!
Okradla mě vlastní vnučka!
4 minuty čtení

Když mého syna opustila jeho žena, kterou si od nás nenechal vymluvit, nezbylo než se ujmout jeho malé holčičky, od které její matka také utekla!

Když nám syn poprvé představil Jitku, nadšená jsem nebyla, ale doufala jsem, že je to třeba jen blbý první dojem. Ty další byly ovšem o hodně horší! V očích měla takovou skrytou zlobu.

Nahrazovala jsem mámu

Nic jsem neříkala a stále jsem doufala, že se mýlím. „Nemám z té jeho Jitky dobrý pocit,“ přiznal i můj manžel. Po pár měsících ale synova láska otěhotněla. Tak nějak automaticky se ještě před svatbou s naším Petrem nastěhovali k nám.

„U mámy je to malé,“ řekla, „a tady si můžeme přistavět patro.“ Stavbu jsme zaplatili my s mužem. „Vždyť máte jen Petra, stejně by to bylo jeho,“ okomentovala to. Petruška byla nádherné miminko. Úplně nám rozsvítila život.

Petr byl šťastný, zato Jitka si pořád na něco stěžovala. „Vůbec se nevyspím, nemám na nic čas. Proč ta holka pořád něco chce?“ Utekla, když bylo Petrušce šest měsíců. Zoufalý Petr nevěděl, co má dělat. Na „mateřskou“ jsem nastoupila já.

Jitka neměla o dceru zájem, alimenty neposílala. Říkali jsme si, že je to vlastně dobře. Petr si třeba přivede nějakou normální holku, která bude pro Petrušku náhradní mámou.

Několik pokusů o vztah sice ten náš kluk udělal, ale asi mu to ve vztazích nešlo. Nakonec od nás utekl i on. Odešel pracovat do zahraničí a doma se ukázal sotva tak jednou do roka. Zůstali jsme tedy s vnučkou sami.

Dělala nám radost

Dobře se učila, po škole šla na obchodní akademii a doufali jsme, že třeba půjde i na vysokou. „Babi, ozvala se mi máma,“ prozradila mi jednou.

„Víš, říkala, že udělala chybu a že by se mnou chtěla být v kontaktu.“ Radost jsem neměla, ale nic jsem radši neříkala. Přece jenom je to máma, třeba se jí po dceři zastesklo, třeba opravdu dostala rozum.

Petra s vyznamenáním odmaturovala, ale na vysokou nechtěla. „To je ztráta času, babi,“ řekla. Děda ji přemlouval, ale nechtěla. Celkově se nějak změnila. Začaly ji zajímat jen peníze.

Utekla za mámou

O matce sice nemluvila, ale tušili jsme, že se s ní stýká. „Cestování vlakem do práce je hrozná ztráta času,“ vysvětlila.

„Autem je to jen půl hodiny, ale vlakem ztrácím skoro dvě hodiny denně dojížděním.“ A tak jí děda koupil ojeté auto, aby nemusela jezdit vlakem. Léta plynula, Petrušce už bylo víc než šestadvacet.

Nejdřív bydlela u nás, tedy sama v patře, které jsme pro ně kdysi upravili, ale pak si pronajala garsonku v Praze. S Jitkou se prý scházela, k nám ji ale nikdy nepřivezla. „Máma říká, že jste na ni nebyli s dědou hodní, že utekla kvůli vám,“ prohlásila Petra. „Prý s vámi nechce mít nic společného,“ sdělila nám jednou nekompromisně.

Dědu to zabilo

Sice nás situace s Petrou trápila, ale co jsme mohli dělat? Jenže dědu to trápilo asi víc, než přiznal, a jednoho dne mi upadl a sanitka ho do nemocnice odvezla v bezvědomí. Domů se mi už nevrátil. Byla to rozsáhlá mrtvice.

Byla jsem zlomená a udělala jsem největší chybu svého života. Asi jsem si chtěla vnučku zavázat, aby za mnou víc jezdila, a potrestat syna, že nás nechal samotné? Nechala jsem celý dům napsat na ni.

Bohužel jsem ji stejně řadu dalších měsíců neviděla, až jednou přijela i s cizími lidmi. Prolezli mi dům od půdy po sklep. „Rozhodla jsem se, že ten barák prodám,“ oznámila mi večer. „Já ti asi nerozumím,“ nechápavě jsem se na ni podívala. „Ty tu samozřejmě zůstaneš jako věcné břemeno,“ lakonicky odpověděla.

Jsem už jen na obtíž

Už skoro dva roky bydlím s cizími lidmi jako „věcné břemeno“. Mám k dispozici kuchyň a pokoj. Celé patro a zbylé dvě místnosti dole patří novým majitelům. Ti lidé se ke mně chovají slušně, ale vidím, že jim překážím a že se nemohou dočkat, až tu budou sami.

A Petruška? Koupila si velký byt v Praze a bydlí v něm s nějakým přítelem a se svou matkou. Za mnou nejezdí. Ani nevím, jestli se zlobím na ni, nebo na sebe. Podle mě to stejně vše bylo z hlavy mé snachy. A možná se tu projevily i geny.

Jsem smutná, když vidím, jak málo znamená láskyplná výchova. Přesto bych chtěla svou jedinou vnučku i syna ještě jednou vidět, než umřu.

Hana S. (77), Opava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.