Domů     Noční bojovka jen pro odvážné
Noční bojovka jen pro odvážné
3 minuty čtení

Po studiu jsem si v létě přivydělávala jako táborová vedoucí. Na jednu noční procházku do konce života nezapomenu.

Jako malá holka jsem moc ráda jezdila na tábory a docela mi to pak chybělo. Díky tomu, že jsem měla po studiu pedagogiky v létě volno, rozhodla jsem se, že budu dělat vedoucí. Užiji si spoustu zábavy a ještě si i přivydělám.

Táborová vedoucí

Několik let jsem jezdila i s kamarádkami. Z tehdejší party jsem už pak zbyla jenom já. Jakmile se holky začaly vdávat a přivedly na svět děti, v létě už neměly tolik času, aby mohly dělat táborové vedoucí. Já ale jezdila pořád a v průběhu léta vždy stihla alespoň dva turnusy.

Změna rolí

Bavilo mě vymýšlet různé aktivity a sledovat, jak se děti do nich hrnou. Vždycky jsem se speciálně těšila na noční bojovku. Kdysi jsem bývala pořádně vyděšená, často jsem držela za ruku některou z vedoucích, protože jinak bych se do lesa v noci nevydala.

Teď jsem byla v té druhé roli a měla pochopení pro děti, které se bojí. Nyní jsem držela za ruku já je.

Cesta kolem hřbitova

S vedoucími jsme tehdy připravili noční bojovku, kterou jsme nazvali „Jen pro odvážné“. Část trasy vedla kolem židovského hřbitova. Nikdo se o něj nestaral, byl celý zarostlý a některé náhrobky už v průběhu let popadaly. A tak jsme po setmění vyrazili.

Měla jsem skupinu pěti dětí. Domluvili jsme se, že se pravidelně budou hlásit čísly, abychom věděli, že jsme všichni. Když jsme se blížili ke hřbitovu, děti ztichly a začaly našlapovat opatrně.

Pobavilo mě to a byla jsem ráda, že v tom šeru není vidět, že mám na tváři úsměv. Na chvíli jsem zastavila a naznačila jim, aby byly zticha, že něco slyším. Tohle děláme se svými skupinkami všichni.

Vytvoří to dramatický efekt a děti si pak ještě dlouho vyprávějí o tom, že na hřbitově něco slyšely. Mají díky tomu vzpomínky na celý život.

O jedno dítě navíc!

Asi padesát metrů od hřbitova jsem dětem pošeptala, abychom se spočítali. Ozvalo se všech pět a já ještě pro jistotu sečetla ty malé siluety ve tmě. Jenže místo pěti jich bylo šest!

Sečetla jsem je ještě jednou, ale nic se nezměnilo. V tu ránu mi naskočila husí kůže! Jak je možné, že je s námi někdo navíc?

Viděla jsem přízrak?

Zamrkala jsem a zjistila, že vedle mě stojí dítě, které jsem neznala. Bylo podivně bledé a jako kdyby světélkovalo. Vytřeštila jsem oči. Nenapadlo mě nic lepšího než říct dětem, aby se chytly za ruce a že budeme utíkat. Proběhly kolem toho dítěte.

Zůstalo stát, vůbec se nehýbalo. Když jsem se ohlížela, pořád tam bylo a lehce světélkovalo. Po návratu do tábora jsem nikomu neřekla, co jsem viděla. Zdálo se, že děti si ničeho nevšimly. Jen si vzrušeně vykládaly, že šly kolem hřbitova. A já si zašla na ubytovnu vedoucích a nalila si pořádného panáka.

Věra J. (56), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.