Domů     Žádost o ruku přišla nečekaně
Žádost o ruku přišla nečekaně

Byla jsem průměrná studentka. V matematice jsem, přiznávám, pokulhávala, český jazyk jsem měla naopak docela ráda.

Na maturitu jsme se učili s předstihem, ale spoustu jsme si toho nechali na takzvaný svatý týden. Všichni jsme naivně věřili, že během těchto několika dní si toho nacpeme do hlavy pomalu víc než za celý rok.

Platonicky zamilovaná

V té době jsem byla platonicky zamilovaná do tělocvikáře. Nebylo mu ještě ani třicet a vypadal fantasticky. Vsadila bych se, že do něho byly zamilované všechny holky.

Jako rána do hlavy sekerou působila informace, že Kladina (tak se mu přezdívalo) má před svatbou. Několik dní jsem chodila jako tělo bez duše a domnívala jsem se, že mám zlomené srdce.

Kolektivní příprava

Když se přiblížil svatý týden, někdo z naší třídy přišel na to, že by bylo nejlepší učit se společně. Nebyl to dobrý nápad, ale viděno tehdejšíma očima mi to připadalo jako ten nejlepší nápad na světě.

Bývala bych udělala nejlíp, kdybych zůstala doma v paneláku, učila se tam poctivě od rána do večera a maminka mi vařila zdravá, výživná jídla. Udělala jsem tu chybu, že jsem podlehla tlaku okolí.

Chatka na samotě

V pátek večer jsem se s batohem ocitla v tmavém lese, kde měl chatu spolužák Strnad. Srub byl obklopen vzrostlými smrky a modříny, takže tam byla tma po celý den. Rozsvítit jsme nemohli, protože sem nebyl zaveden elektrický proud.

Bylo tu nejen velmi málo světla, ale i prostoru, takže zůstávalo otázkou, kam se nás jedenáct vlastně vejde.

Kde se všichni vyspíme?

Nahoře na půdičce byla tři lůžka a dole dvě. Kromě toho tu byla zima, vlhko a ještě ke všemu se ukázalo, že jsme si nevzali dostatečné zásoby jídla. Od nejbližšího obchůdku nás dělila vzdálenost čtyř kilometrů. A jediné, co měli kluci v batohu, bylo pivo, slivovice a rum.

Noc jako z hororu

Noc byla příšerná. Většina z nás spala na zemi pod chatrnými dekami. Třásla jsem se zimou, usnout se nedalo. K ránu zapršelo, a tak se ukázalo, že mechem a lišejníkem zarostlou střechou do chaty prší.

Komu se chtělo na záchod, musel si odemknout dvířka a kráčet nočním lesem do vzdálené kadibudky. To málo jídla, co jsme s sebou měli, v nás zmizelo k snídani.

Rozhodla jsem se jet domů

Lilo, bylo chladno, byla tma znemožňující se učit. Tak tohle ne, rozhodla jsem se. Takhle by to nešlo. Tady bych se nenaučila vůbec nic.

Na studené verandičce jsem si naskládala zpátky do batůžku učebnice a sešity, rozloučila se s udivenými spolužáky a vydala se lesem na vlak domů.

Dohnal mě spolužák

Najednou jsem uslyšela kroky. Někdo se za mnou hnal vzrostlým kapradím. Byl to Jarda. „Počkej!“ křikl na mě. „Snad nechceš odejít?“ Pokrčila jsem rameny: „Nic bych se tu nenaučila. Spát se tu nedá, není tu nic k jídlu, není tu světlo.“ Vyhrkl:

„Vysvětlím ti matiku, když budeš chtít. A skočím na nákup, koupím normální věci, nejenom rum,“ zajíkavě sliboval. Dívala jsem se mu do očí, měl v nich něco napsané, cosi, co mě zaujalo.

Vyznání lásky uprostřed lesa

Po chvíli nesnesitelného ticha řekl: „Jsem do tebe blázen už od půlky třeťáku, víš?“ Vyvalila jsem oči. „Proč jsi nic neřekl?“ vypravila jsem ze sebe, když se mi konečně podařilo promluvit. Sklopil oči a díval se do mechu.

„Protože je to trapný,“ zahučel tak tiše, že jsem ho skoro neslyšela. Byla jsem v šoku! Tak tenhle kluk, který se mi líbil už od základky, mi tady v promočeném kapradí vyznal lásku. To ovšem velice měnilo situaci.

Vzal mi batoh a pomalu jsme se spolu vraceli k chatě, která patřila jeho rodičům.

Vyřešil všechny problémy

Abych porušila tíživé ticho, pravila jsem: „Máte tu chatku pěkně zanedbanou. Proč se o ni nestaráte?“ Slíbil, že to napraví. Zírala jsem. Byl to muž činu. Okamžitě vylezl na střechu a opravil to místo, kterým teklo.

Nastavil pastičky na myši a brzy se jich spousta chytila. Odkudsi vyhrabal několik petrolejových lamp. Okouzleně jsem ho sledovala. Tohle byl kluk, který uměl řešit problémy. Moc se mi to líbilo.

Myslím, že jsem se do něho k smrti zamilovala ve chvíli, kdy lezl v teplácích na komín, aby ho zkontroloval.

Vnímala jsem jen jeho hlas

V té chvíli jsem nepochopila, jak moc ohrožuji své vzdělání. Namouduši hrozilo, že neodmaturuji. Sedávali jsme do svítání na verandě a dívali se na hvězdy.

Ráno jsem pak usínala nad matematikou, kterou se mi Jarda skutečně snažil vysvětlovat, ale já jsem z toho vnímala jen to, že má moc hezký hlas.

Nečekaná otázka

Z dnešního hlediska se mi jeví jako nejúsměvnější okamžik, kdy už jsem se pevně rozhodla, že se opravdu začnu učit a nenechám se ničím rozptylovat. Byl to, myslím, čtvrtek.

Sedla jsem si na verandu mezi zbytky jídla a poloprázdné lahve od všeho možného, a začala si opakovat otázku z češtiny číslo 18, národní obrození. Něco mě zašimralo na obličeji, a když jsem zvedla oči, zjistila jsem, že je to luční květina.

Držel ji v rukou Jarda a povídá: „Vezmeš si mě?“ A já se slyšela, jak říkám: „Ano.“

Všechno se vydařilo

Byl to romantický okamžik a přihlížely mu smrky a modříny. Les šuměl, od řeky se nesl chlad. Spolužáci to samozřejmě zaslechli, tleskali a provolávali slávu. Odmaturovala jsem jen nějakým zázrakem.

Vzali jsme se dva roky po maturitě, to už jsem čekala první dítě, syna. Když se po letech připravoval na maturitu, vysvětlovala jsem mu, že bude nejlepší, když se bude učit v klidu doma.

Smál se, protože jsme mu s tátou mnohokrát vyprávěli, jak jsme se dali dohromady.

Lenka N. (58), Berounsko

reklama
Související články
18.4.2024
Byl zázrak, že jsme si vůbec dokázali naplánovat oddavky. Rodiny trvaly na tom, že musí být levné, aby se nevyhazovaly peníze oknem. Tak se nám zase už přiblížil máj, lásky čas, a to já pokaždé vzpomínám na naši dávnou svatbu. Nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Byl skoro zázrak, že jsme se do­opravdy vzali a že všechno dobře dopadlo. A že jsme spolu vydrželi takových let! Přitom to vypadal
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
11.4.2024
V těhotenství s první dcerkou jsem přibrala dvacet pět kilo, po porodu ještě víc. Ale ať jsem se snažila, jak jsem jen mohla, kila dolů nešla. Po narození druhé dcery jsem vážila rovný metrák. Můj muž mi často dával najevo, že jsem tlustá a nelíbím se mu. Sebevědomí mi tím pádem šlo dolů. I moje lékařka mě upozornila, že je nutné s tím začít něco dělat. Ještě horší to bylo, když jsem zjistila,
4.4.2024
V mládí jsem byla vzteklá. Už nejsem, s léty jsem pochopila, že rozčilovat se kvůli zbytečnostem je hloupé. Ale to víte, v osmnácti letech člověk ten svět vidí jinak a byl by schopen se poprat kvůli maličkosti. Byla jsem horká hlava. Zdědila jsem to po tátovi, cholerikovi jako hrom. Tehdy jsem byla mladá holka, ale už jsem coby čerstvě vyučená kadeřnice chodila do práce. Těšila jsem se na kv
3.4.2024
Byla jsem tajně zamilovaná do pohledného vysokoškoláka Pavla, ale on se ke mně choval jako kus ledu. Vypadalo to, že ho nezajímám. Bylo velmi romantické narodit se jako kastelánova dcera. Po celé dětství i dospívání jsem si připadala jako princezna. Ale jako všechno, i tohle mělo své slabé stránky. Táta byl vášnivý divadelník, amatérské divadlo hrával od dětství a nutil tuto zálibu mámě i mně.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
skutecnepribehy.cz
Vnučka se moc trápila kvůli lásce
Je jí už třicet, ale máma s ní jedná jako s malou. Zakazuje jí chlapce a hlídá ji na každém kroku. Pořád dělá scény a vnučka chřadne před očima. Moje dcera bývala pěkné kvítko. Už na základce chodila s dvacetiletým a později těch chlapů vystřídala nepočítaně. Když se konečně vdala, ulevilo se mi, ale ne na dlouho. Stala se z ní taková
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
epochalnisvet.cz
Do hlubin jeskyně Výpustek: Ukrývá největší krasové jezero u nás?
Před badatelem Josefem Urbánkem leží právě dokončená mapa. Zakreslená je na ní také obří vodní plocha. Urbánek totiž ve 20. a 30. letech minulého století postupně prozkoumal záhadnou jeskyni Výpustek. Údajně v ní objevil také přírodní unikát. Po něm se ale úplně slehla zem. Existuje vůbec a může nás k němu mapa přivést?   Rozlehlými prostorami
Opékané španělské papričky
tisicereceptu.cz
Opékané španělské papričky
Ve Španělsku se konzumují jako předkrm. Vy si je můžete vychutnat třeba jako přílohu k masu. Suroviny 250 g čestvých papriček Pimientos de Padrón hrubozrnná (uzená) sůl kvalitní olivový olej
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
21stoleti.cz
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překonala nový milník
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
nasehvezdy.cz
Bronislav Poloczek už neměl chuť žít
Herec Bronislav Poloczek (†72) připomínal medvěda. Postavou i chováním. Dětství a mládí prožil Bronislav Poloczek (†72) ve Slezsku a mluvil stejně dobře polsky jako česky. Původně chtěl studovat př
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
epochaplus.cz
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
epochanacestach.cz
Archeopark Modrá: Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše?
Jak to vypadalo v dobách Velkomoravské říše, o tom se můžeme přesvědčit jen kilometr od poutního areálu ve Velehradě, v Archeoskanzenu Modrá. Představuje opevněné sídliště z dob Velké Moravy vybudované na základě skutečných archeologických nálezů přímo ze zdejší lokality. Prostor je členěn do několika tematických celků. Fortifikační část se věnuje typům dobových opevnění od hradeb ze dřeva a
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
historyplus.cz
4 neuskutečněné atentáty 2. světové války: Chtěli Britové zabít Hitlera podle románu?
Je to jedinečná šance, jak zlikvidovat prvního muže Třetí říše. Při svých pravidelných vycházkách po Obersalzbergu je totiž téměř nechráněn. Stačí vybrat vhodné stanoviště, zamířit a vystřelit. Pokud by britský odstřelovač přece jenom minul, jeho dva kolegové budou připraveni dokončit práci bazukou…   Usekni hadovi hlavu a vyřadíš celé tělo…Myšlenka s jasným poselstvím, že když
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
nejsemsama.cz
Proč jsem se nechala zlákat na seanci?
Byli jsme mladí a až příliš troufalí. Chtěli jsme si promluvit s duchy našich blízkých. Takovou zkušenost bych ale nikomu nedoporučovala. Tehdy mi bylo třináct let, když mi zemřela babička, kterou jsem měla velice ráda. Neměla jsem moc kamarádek, ráda jsem trávila čas sama. Ráda jsem si četla, malovala a vyšívala, vždy v klidu v tichosti domova. Ven jsem chodila
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
enigmaplus.cz
Zámek Vranov nad Dyjí: Rejdiště neklidných duchů?
Zámek Vranov nad Dyjí, nacházející se na jihu Moravy nedaleko Vranovské přehrady, se může pochlubit velmi bohatou historií. Už okolo roku 1100 zde totiž údajně stával hrad, zmiňovaný rovněž v Kosmově
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
iluxus.cz
Mistrovský hodinář tvarů: Cartier odhaluje své novinky pro letošní rok
Cartier se vždy vyznačoval vytvářením jedinečných forem, od designu přes propracované siluety, které jsou na první pohled okamžitě rozpoznatelné. Hra s tvary, stírání hranic mezi skutečným a imaginárn