Domů     Pro svoji mámu jsem jen vzduch!
Pro svoji mámu jsem jen vzduch!
5 minut čtení

Jsem jedináček a vyrůstala jsem vlastně od pěti let, kdy nás můj otec opustil, jenom s matkou. Tedy spíš s babičkou a dědou v jejich domě.

Nikdy dřív jsem si neuvědomovala, že mám s mámou dost divný vztah a že mi chybí blízkost, kterou prožívaly moje kamarádky. Já měla mámu spíš jako takovou superstar, která je krásná, úspěšná a já se těším na to, až si na mě udělá čas.

Lásku mi dávala babička

S babičkou to bylo jiné, ta byla fajn a hrozně srdečná, ale bohužel už tu není ani ona, ani dědeček. Před lety si máma našla přítele, se kterým se odstěhovala daleko od města, kde jsme bydleli.

Oba byli úspěšní ve svých kariérách a partner mámy slušně dědil, takže si postavili velký dům, kde si žili sami pro sebe. Do jejich plánů jsem se já už nevešla.

Mám svůj život

Nějak zvlášť mi to nevadilo, protože jsem od osmnácti byla zvyklá postarat se sama o sebe. Když jsem odešla na školu, pronajala jsem si s kamarádkami bydlení. Trochu mi to nahrazovalo rodinu, o které v mém případě nemohla být řeč.

Když jsem se seznámila se svým manželem, ani jsem to mámě neřekla, nebyly jsme nikdy zvyklé na nějaké svěřování se. Kdy také? Navíc si myslím, že ji to nikdy nezajímalo. Když jsme se vzali, nebyla ani na mojí svatbě.

O té jsem jí dala vědět, ale měla prý moc práce, aby se třeba jen zastavila. Že se jí vdává jediná dcera, s ní nějak ani nepohnulo.

Čas od času se ozvala

Koupili jsme si s mužem dům a zrekonstruovali jsme si ho. S mámou jsme si jen občas volaly, tedy ona zavolala, když zrovna ode mne něco potřebovala a vzpomněla si, že nějakou dceru má.

Jednou za čas jsme se viděly na Vánoce, když se svým přítelem vyráželi někam na hory, a tak to vzali cestou. Ani vnoučata ji nezajímala. Naše děti znaly v podstatě jen manželovy rodiče. Naštěstí jsou to skvělí lidé a oba mi vlastně zcela nahradili rodiče.

Vůbec jsme ji nezajímali

Teprve díky nim jsem si naplno uvědomila, jak by měly vypadat vztahy mezi rodiči a dětmi a jak pochroumaný vztah spolu s mámou máme.

Nejenže neprojevila žádné velké nadšení, když jsem jí řekla, že jsem těhotná, ale ani se neobtěžovala mě třeba navštívit v porodnici. Moje matka se tehdy na moji dceru poprvé přijela podívat, když jí byly tři měsíce, a syna viděla ještě později.

O tom, že by třeba s dětmi strávila nějaký čas nebo si s nimi pohrála či si je pomazlila, jako to dělají jiné babičky, ani nemluvím. Co se týká dárků, něco přivezla, ale spíš to vypadalo, že se chce předvést, než že by jim chtěla udělat radost.

Nikdy si se mnou nehrála

Vlastně se není čemu divit, ani se mnou, když jsem byla malá, si nehrála nebo se mnou nic nepodnikala, vždycky měla sama sebe na prvním místě. Ještě snad o svého přítele se doopravdy zajímala, ale jinak jí na nikom vůbec nezáleželo. Byla sice úspěšná a krásná, ale taky chladná a sobecká.

Chtěla jsem být jiná

Díky babičce s dědou a rodičům mého muže jsem takovou mámou, jakou jsem. Jen díky nim jsem snad dobře vychovala i své děti a měla s nimi zcela jiné vztahy, než má máma se mnou.

I dnes, když už nebydlí doma, jsme stále v kontaktu a na společně strávené chvíle se vážně těšíme.

Zvykla jsem si žít bez ní

Můj muž mě vždy uklidňoval, že si z toho nemám nic dělat, že je prostě taková a nic s tím nezmůžu. Že mě jeho rodiče berou jako svoji dceru, takže rozhodně nejsem sama. „Já i děti tě milujeme. Tvoje máma ani neví, oč přichází!“ říkával a hladil mě po vlasech.

A tak jsem se smířila s faktem, že jsme pro moji matku cizí lidé a musím to tak brát. Ale teď náhle zemřel mámin přítel a ona se najednou ozvala.

Přišla o polovinu domu

Už není krásná a je dávno v důchodu. Navíc ji začalo zlobit zdraví. Zavolala mi, že za námi chce přijet. Ale ne na návštěvu, ale natrvalo. Jak z ní vypadlo, její druh přepsal svoji část domu na své děti, o čemž matka neměla ani zdání.

A zřejmě se k nim chovala podobně jako ke mně, takže ji nenávidí. „Chtějí mě odtud vyštípat, parchanti!“ zlobně syčela matka do telefonu. Nevěděla jsem, co jí na to odpovědět.

Nemám sílu se nestarat

„Promiň, přijde nám návštěva, musím končit!“ řekla jsem a slíbila, že se ozvu. Když jsem se pak radila se svým mužem, ani on si nevěděl rady.

Chápe, že se mi vůbec nechce se najednou starat o ženu, kterou prakticky neznám a kterou jsem celý její život nezajímala. Na druhou stranu si moc dobře oba uvědomujeme, že je to žena, která mě porodila a nemohu ji zavrhnout. Nebo mohu, ale je mi to hloupé. Nevím, co mám dělat…

Markéta T. (57), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může