Domů     Nehoda mi přinesla báječného muže
Nehoda mi přinesla báječného muže
5 minut čtení

Chodila jsem s Petrem od střední školy a malovala jsem si, že spolu budeme mít velkolepou svatbu, kupu dětí a budeme žít šťastně až do smrti.

Ve druhém ročníku na vysoké se ale něco změnilo. Neměli jsme na sebe tolik času, ale já se utěšovala, že až dostudujeme, bude to lepší. Jenže Petr začal být odtažitý. Byla jsem ve třetím ročníku a intenzivně jsem se připravovala na státnice.

S Petrem jsme se v tu dobu moc nevídali, tvrdil, že mě nechce rozptylovat. Týden před zkouškami jsme se ale viděli. Malovala jsem si, jaké to bude, až dostuduji. „Mohli bychom si vzít hypotéku.

Tvá babička nám nabízela, že bychom mohli být u ní, v celém horním patře. Nebo si zatím jen něco pronajmeme?“ chrlila jsem na Petra. On se ze sebe vysoukal jen pár slov. „Víš, přemýšlel jsem. Já se asi ještě nechci vázat. Je to moc brzy,“ sdělil mi.

„A dokdy chceš čekat? Tak ještě spolu nebudeme bydlet? Vždyť jsme spolu čtyři roky!“ snažila jsem se ho dotlačit k rozhodnutí. Jenže jsem netušila, že nechce zbrzdit. On chtěl vycouvat! „Přemýšlel jsem o nás. Nemyslím si, že by nám to vyšlo,“ oznámil mi. „Já tě asi nemiluji,“ řekl.

Najednou vše ztratilo smysl

Cítila jsem se zraněná, zhrzená a na dně. Najednou jsem ztratila chuť na cokoli. Netoužila jsem dokončit školu, všechno mi bylo jedno. A právě v tomto hysterickém stavu jsem nasedla do auta. Potřebovala jsem si vyčistit hlavu.

Nejela jsem zbrkle, byla a stále jsem dobrá řidička. I přes rozrušení jsem byla soustředěná, ovšem rozmazaný pohled díky slzám v očích se mi stal osudným. V nestřeženém okamžiku jsem dostala smyk. Mokrá silnice udělala své.

Byl konec prvního květnového týdne a já jsem ho zakončila jedním rozchodem dlouholetého vztahu, dvěma zlomenými žebry, naštípnutou holenní kostí a lehkým otřesem mozku. Srdce mě ale bolelo nejvíc.

Kamarádi z nemocnice

Po tomto karambolu mi bylo jasné, že ke státnicím nepůjdu. Po dvou týdnech jsem se mohla zlehka hýbat, po měsíci jsem vyjela na zahradu. Pro jistotu na vozíku. Tam byl další pacient nemocnice. Jmenoval se Karel.

Byl milý a vtipný a začali jsme spolu trávit stále více času. Povídali jsme si, hráli jsme hry. Možná nás spojilo i to, že v nemocnici nám dělali společnost o hodně starší lidé a my jsme jako vrstevníci k sobě našli cestu.

Po měsíci a půl mé hospitalizace přišlo rozloučení. Karel odešel, ovšem vyměnili jsme si telefonní čísla. Jakmile se ale za ním zavřely dveře, bylo mi jasné, že už se neuvidíme. Byl z Brna, já z Prahy. V nemocnici byl jen proto, že tu měl rodinného známého.

Vrhla jsem se do práce

Z nemocnice jsem odešla po dvou měsících a místo myšlenek na nemocničního kamaráda jsem začala uvažovat, jak si zařídím nový život.

Začala jsem se poohlížet po práci, co bych mohla dělat, a vzhledem k zaměření mého studia, hotelnictví, jsem se ucházela o post vedoucí recepce v jednom z pražských hotelů. Práce mě bavila, poznala jsem spoustu nových lidí. Jen mi ale občas něco chybělo.

Byly okamžiky, kdy jsem chtěla někomu říct své radosti, úspěchy nebo si i postěžovat. Najednou jsem měla pocit, že možná něco takového už nikdy nezažiji.

Nečekané setkání

Byl zimní večer, první prosincový den. Na hotelu už byl klid, protože hosté se raději choulili v teple pokojů či salonků. Najednou se mezi dveřmi objevil vysoký muž zachumlaný v kabátě, šále a čepici. Nebylo poznat, o koho jde.

Pak si sundal čepici, šálu a já ho poznala. Byl to Karel! „Co tu děláš?“ zeptal se mě. „Pracuji,“ odpověděla jsem neutrálně. „Aha. No, já mám problém. Jsem tu na služební cestě a nikde není volné ubytování.

A jediný hotel, který mi byl doporučen, má pod palcem hezká dívka, která už mě jednou odmítla.“ „Já jsem tě neodmítla!“ namítala jsem. „Vždyť jsi mi měla zavolat,“ hájil se. „Měli jsme se sobě ozvat navzájem,“ bránila jsem se.

Karel mi ovšem připomněl, že své číslo mi dal jen on, protože já jsem si hrála na nedostupnou a tvrdila jsem, že čísla nerozdávám na potkání. „No, to je ten otřes mozku,“ snažila jsem se svoji zapomnětlivost svést na onen dávný úraz.

Bylo nám spolu dobře

Karla jsem tenkrát zachránila a ubytovala ho v našem hotelu. A opět jsme navázali na letmé schůzky. Když měl po týdnu a půl Karel odjet zpět do Brna, nechtěla jsem, aby mi zase utekl ze života. „A co kdyby ses tu ještě ubytoval?

U mě tě to vyjde levněji,“ usmála jsem se. Jeho pracovní závazky mu sice nedovolily více než tři dny, ovšem za tu dobu jsme si uvědomili, že se nechceme ztratit.

Našli jsme své štěstí

Karel odjel zpět do Brna a já začala z paměti vytahovat své neblahé zkušenosti s Petrem. Jaké to bude s Karlem? Nic jsem od toho nečekala. Naše láska ale byla tak silná, že si ve své firmě domluvil přeřazení do Prahy.

Hned jsme spolu začali bydlet, vzali jsme se a dnes máme už dvě dospělé děti. A já si uvědomila, že ta tragická nehoda byla možná mým štěstím. Osudová havárie byla přelomem v mém soukromí.

Přišla jsem sice o toho, koho jsem hluboce milovala, ale díky tragédii jsem našla svoji životní lásku, s níž jsem naplnila své sny.

Adéla O. (51), Praha

Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do