Domů     Prostě mě sprostě okradl
Prostě mě sprostě okradl
3 minuty čtení

I když není pravidlo, že sousedé musí být kamarádi, je to lepší. Vždyť jsou vám nejblíže. Já si jednoho bohužel až moc připustila k tělu.

Ondřej se k nám do domu nastěhoval před 10 lety. Rozvedený, solidně vypadající muž. I já jsem byla rozvedená, takže jsme měli společnou řeč.

Všichni měli své životy

Byl zábavný a milý, lidé ho měli rádi. Každý měl ale svoji rodinu, proto my dva jsme se sblížili více. Byla jsem ráda, že do mého života vstoupil. Měla jsem rodinu, kamarádky.

Ale děcka měla své životy a kamarádky třeba nebydlely blízko nebo trávily víc času s manžely.

Kamarádi, nebo něco víc?

S Ondrou jsme se pravidelně navštěvovali. Já mu radila, jak to chodí u nás v domě, on mi na oplátku občas něco opravil. Stali se z nás postupně přátelé. Až moc blízcí.

Už jsem nebyla osamělá

Bylo mi s ním prostě dobře. Přestala jsem se cítit osaměle, na naše setkání jsem se těšila čím dál víc. Jestli jsem od toho i víc čekala? Ani nevím.

Dceři se nelíbil

Nechtěla jsem už chlapa, pak jsem ale pochopila, jak může být samota krutá. Líbilo se mi, že o mne muž jeví nějaký zájem, byť v počátcích jsem netušila, jestli chce něco víc. Jak si Ondřej všechny získal, tak na Hanku, moji dceru, dojem neudělal.

Jeho až moc přívětivé chování jí neimponovalo. Já se ale smála. Co blázní, však nejde o vztah. „Vždyť jsme jen kamarádi,“ říkala jsem jí. „Ale mami, to vede jinam,“ říkala dcera. Měla samozřejmě pravdu, jen jsem si to nechtěla přiznat. Nebo možná okolí.

Po jejím odsouzení Ondřeje už určitě ne. A on? Ten dával své city najevo čím dál víc. A já dceru neposlechla…

Alespoň trochu lásky

Náš vztah s Ondrou vyplynul tak nějak sám. Přirozeně a samozřejmě. Byla jsem ráda, ten pocit, že je žena žádaná a zamilovaná, dokáže divy. Bohužel i v negativním smyslu. Byla jsem zamilovaná a ochotná pro svou lásku udělat cokoli. Bohužel. Ondru jsem pozvala do svého života.

Myslela jsem, že to vydrží

Jezdili jsme spolu na výlety, na moji chalupu. Bylo nám tam spolu krásně, na chatě leccos opravil. Takový člověk přece nemůže být vypočítavý, myslela jsem si. Dcera jej respektovala, synovi to bylo asi jedno. Rozuměli si s Ondrou jako chlap s chlapem.

Ondra se začal měnit. Byl občas zadumaný, mračil se. Chtěl být víc sám. Uhodila jsem na něj, co se děje. Přiznal, že jej dohnal nějaký dluh z dřívější doby, který narostl a hrozí mu exekuce.

Půjčila jsem mu peníze

Co udělá zamilovaná žena? Půjčí peníze. Dělal, že má hrdost a peníze nepřijme. V podstatě mě uvedl do pocitu, že já jsem mu peníze vnutila. Jenže nic moc se nevyřešilo. Stále se mi vyhýbal, až jednoho dne se odstěhoval. Bez vysvětlení.

Jen se mi vysmál

Děti mi pomohly ho najít. Tvrdil, že neměl na nájem. Před ostatními říká, že jsme měli problémy a rozešli jsme se. A půjčené peníze? Tomu se vysmál. Syn měl co dělat, když Ondřej vše zapřel, aby mu jednu nevrazil. To by ale nic nevyřešilo.

Jitka K. (59), Jihlava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.